Page 19 - Chytrý zpravodaj - Hranice 03 2022

facebooková anketa 19

Zavzpomínejte si s námi… na kino Svět a na Černého orla

Facebooková anketa na Milan Králik: Asi nejvíc v pa-
téma dům „U Černého měti mi utkvělo, když jsme chtěli
jít do kina na americký muzikál
orla“ vyvolala vzpomín- V zajetí rytmu. Natěšení na roke-
ky na školní jídelnu, kino nrol padesátých let – ale ouha
i pana promítače. – nehrálo se. Před kinem jsme se
dozvěděli, že zemřel Brežněv a tu-
Na facebookových stránkách díž se nepromítá. Tak jsme se šli od
TIC Hranice jsme zveřejnili foto- radosti zlískat do Pivnice. Psal se
grafie místa, které je známé pod listopad 1982.
názvem „U Černého orla“. O své
vzpomínky na něj se s námi Hana Popravová Pausová:
podělily desítky čtenářů. Za A já zase vzpomínám na Poklad
to jim děkujeme a některé ze na stříbrném jezeře… to byla fron-
vzpomínek přinášíme. Těšit se ta na lístky. A po cestě domů jsme
můžete na další facebookovou se dohadovali, kdo bude Vinnetou
anketu. a kdo Ribanna… vzpomínky.

Zásadní chvíle života

Petr Marek
V té budově jsem zažil velkou část zásadních chvil svého života. Od zelňačky v jídelně v osmi Zápach ze dvorku jídelny byl ně-
letech přes první neúspěšné rande ve třinácti, první poznání „klubového filmu“, civilní službu, kdy cítit až… no hodně daleko.
pořádání divadelního festivalu až po nezměrný smutek ze zrušení kina. Ten mě dodnes Jeden zážitek mám z vedlejšího
nepřešel.
kina, kdy v létě bylo dusno a paní
uvaděčka otevřela dveře na dvo-
rek, aby vyvětrala – to bylo fakt
Kino Adriana Valentová: Když se Vlaď ka Blažková: Na jí- peklo. V kině bylo během chvilky
jako v kafilérce.
Kdo z nás tam neměl nějaké tu otevíral Philips, tak bylo kino delnu jsou nezapomenutelné
to rande... Pamětníci vzpomína- zdarma. Chodili jsme tam s par- vzpomínky. Dušená mrkev a na Promítačská legenda
li na nejlepší místa – buď v „laj- tou denně. ní kus uvařeného plecka, toho
ně“, což byla první řada, nebo třepavého, a pan učitel dohlížel, Ke kinu neodmyslitelně patřil
v osmé, což byla první řada Hana Lajčíková: Kina je ško- abychom to snědli… Bylo nás Josef Kuráň, promítačská legen-
nad schodištěm. Kino mělo své da! Byla jsem tam poprvé asi rok tam asi 5 a seděli jsme tam ten- da. Pamětníci na něj vzpomínají
kouzlo. před tím, než ho zavřeli. Bylo to krát snad do 15 hodin. Peklo – to jako na vysokého muže s rádion-
perfektní kino! maso. kou na hlavě. Po promítání odjíž-
Zdeňka Okostek Číhalo- děl na své babetě do Velké.
vá: Já tam byla na filmu Titanic Školní jídelna Taťána Dvořáčková: Ano,
a v těch sedačkách skoro tři ho- Velké emoce vyvolávala maso a vše, co jsme nechtěli, se Petr Marek: Promítačská le-
diny sedět to bylo peklo. Chvíli na v diskutujících školní jídelna. dávalo pod stůl na dřevěnou vý- genda Josef Kuráň. Když se mu
to kino bylo zavřeno. Vzpomínám Vzpomínali na předsálí s pod- ztuhu nohy. Byl tam malý výstu- nelíbil film, uměl jej zkrátit i o pět
ráda. lahou z malinkých dřevěných pek, kam se dalo maso umístit. minut. A pak už seděl na babetě
kostek, které při dešti klouza- Smůla byla, když vypadly ne- do Velké.
Marie Čechová: Na kino mám ly. Zarosená okna, vlhké zdi chtěné kousky jídla předchozích
samé pěkné vzpomínky. Jak jsme a za okýnkem čekaly kuchařky strávníků a neuniklo to ostřížímu Přebíhání z letního kina
čekali před kinem, jestli nás bude v gumových zástěrách. Nejvíce zraku pedagogického dozoru. To Vzpomínalo se i na přebíhá-
na promítání aspoň 5, okýnko na se probíralo maso, které bylo jsem pak uklízela celou jídelnu. ní diváků z letního kina do kina
vstupenky, jak jsme si občas vypro- tvrdé a pod dozorem druži- Takový párek v těstíčku byla má Svět. To když přišla bouřka, tak
sili plakát od filmu, narvané kino na nářek ho přesto museli sníst: smrt. promítač zavelel a za 20 minut
Titanic nebo jak jsme chodili na zá- se už promítalo
kladce na představení „To nejlepší v kině Svět.
z gympla“…a nemůžu si vzpome-
nout, ale byla i nějaká představe- Petr Andrýsek:
ní s klukama, když začínalo Óčko. Z té paní u odkládacího okénka použitého nádobí mi i teď naskočila husí Jirka Krumnikl:
Nebo promítání filmu Láska shora kůže po 50 letech. To maso se tenkrát rozžvýkat prostě nedalo. A pamatujete Pamatuji si na pře-
Petra Marka, kde hráli někteří Hra- na tu hromadu aktovek v průjezdu? A vaše byla vždy vespod… bíhání z letňáku
ničáci. Čaputkou do kina,
když přišla bouřka.
Pak tam bývalo „To
Daniela Petrová nejlepší z gympla“
Škoda, že ho zrušili. Vzpomínám, že jsme jako děcka odvezli starý papír do Honza Horák: a úplně nejvtipnější zážitek mám
sběru a za utržené penízky šli do kina za 2 Kčs. Jo, hnusné maso, někdy z 90. let, kdy se v uvolně-
vůbec si nedovedu né atmosféře promítal údajně
představit, kolik erotický film Tarzan. V reálu to
muselo dát práce bylo s italskou mužskou hvězdou
Kateřina Valentová: Na kino „Pak někdo přišel s fintou – maso sehnat takovou flákotu, aby se ne- a nic takového by se dnes veřej-
Svět vzpomínám i já, nezapome- dávat zespodu do rožků stolu dala sníst. Ty rožky pod stoly byly ně nepromítalo. Prostě v deva-
nutelné. Tarzan, Četa, Proč, Hříšný –- byl tam takový dřevěný troj- narvané, kolikrát tam už nešlo nic desátkách bylo možné všechno.
tanec, to je nostalgie… Nemysli- úhelníček – to tam muselo hnít. dát a byly tam i plesnivé archivní Ale zase to bylo lepší než povinné
telně patřilo v té době k našemu Ale co jsme měli dělat? Taková kousky z předešlých dnů a týdnů. školní návštěvy sovětských váleč-
životu. byla doba. Přežili jsme to všichni. V létě byla někdy otevřená okna, ných filmů, což taky pamatuji.
Většinou nám chutnalo.“ tak to létalo na chodník a cestu. Anketu připravilo TIC Hranice