Page 13 - Chytrý zpravodaj - Beroun 12 2021
P. 13

Za přírodními zajímavostmi Berounska…

              Na zkameněliny do lomu i na pole

          O  kolí Berouna je významným   ukončení  této  činnosti  Barran-  povrch  vystupují  odkryvy  usaze-
             geologickým  územím  s  čet-
                                    de u nás zůstal a přijal nabídku
                                                              ných  hornin  jako  jsou  vápence,
         nými  nalezišti  zkamenělin.  Svým   zakladatele  Národního  muzea   břidlice,  pískovce  a  další.  Jedná
         výzkumem ho celosvětově prosla-  Kašpara  hraběte  Šternberka   se o skály, opuštěné lomy, zářezy   n Deskatý korál z Lištice u Berouna.
         vil  francouzský  badatel  Joachim   posoudit  projekt  koněspřežné   cest apod. Bohužel řada z nalezišť
         Barrande (1799 - 1883). Po něm   železnice  z  Prahy  do  Křivoklátu   se nachází v chráněných územích
         byla také oblast usazených hornin   a Radnic u Plzně. Při práci v oko-  a  tady  je  aktivní  sběr  s  pomocí
         mezi Prahou a Plzní pojmenována   lí  Skryj  nalezl  velké  množství   kladívka  zakázán.  Jsou  ale  i  zde
                                                              výjimky,  kde  lze  zkameněliny
                                                              hledat  v  suti.  Takovým  místem
                                                              je  např.  Houbův  lom  na  Zlatém
                                                              koni.
                                                                Zkameněliny je někde překva-
                                                              pivě možné sbírat i na poli, bez
                                                              toho,  abyste  roztloukali  horniny
                                                              nebo  se  prohrabávali  v  suti.  Sa-
                                                              mozřejmě  se  na  ně  můžeme  vy-
                                                              pravit až po sklizni nebo na jaře   n Ocasní štíty trilobita Dalmaniti-
                                                              před  osetím.  To  pak  stačí  se  jen   na socialis z Dědu.
                                                              procházet po poli, dobře se dívat
                                                              a sbírat. Taková místa jsou např.
                                                              mezi  Berounem  a  Svatým  Janem
                                                              pod Skalou, kde vystupují blízko
                                                              k  povrchu  horniny  tzv.  svatojan-
                                                              ského vulkanického centra. Jedná
                                                              se  o  tufitické  vápence,  což  jsou
                                                              vlastně  usazené  sopečné  vyvrže-
                                                              niny  (popel,  prach  apod.)  smí-
                                                              chané  s  vápnitým  sedimentem,
                                                              které  pohřbily  tehdejší  organiz-
                                                              my korálových útesů při erupcích
          n Houbův lom na Zlatém koni.
                                                              podmořských a ostrovních sopek.
         Barrandienem.  Barrande  nebyl   zkamenělin,  které  se  poté  staly   Ty  se  tu  nacházely  asi  před  430   n Trilobit Conocoryphe sulzeri ze 
         jediným sběratelem zdejších zka-  jeho celoživotním cílem zkoumá-  miliony let. Především lze dobře   Skryjí.
         menělin.  Už  před  ním  se  jejich   ní.  Barrande  při  svém  putování   sbírat  zkamenělé  schránky  des-
         zkoumáním zabýval např. c. k. gu-  za zkamenělinami často pobýval   katých  korálů,  které  tu  nachází-
         berniální rada a hejtman Beroun-  u svého přítele, významného be-  me  dokonale  vypreparované  ze
         ského okresu Ignaz Hawle. Ale až   rounského průmyslníka Martina   zvětralé  horniny.  Od  ostatních
         francouzský inženýr svým rozsáh-  Dusla,  který  byl  rovněž  velkým   kamenů  se  liší  tvarem  připo-
         lým vědeckým dílem o 6000 stra-  sběratelem zkamenělin a vlastnil   mínající  miniaturní  bochníček
         nách objevil tuto oblast pro celý   jejich rozsáhlou sbírku.  chleba  a  pravidelnou  síťovitou
         svět. Joachim Barrande se dostal   Zkameněliny nebyly vždy v po-  strukturou  na  povrchu,  předsta-
         do Prahy v roce 1832 s francouz-  zornosti pouze vědců a odborní-  vující přepážky vápencových kos-
         ským  královským  dvorem,  který   ků,  ale  také  v  zájmu  řady  ama-  ter jednotlivých živočichů žijících
         po  červencové  revoluci  odešel   térských  nadšenců.  Kde  hledat   v  kolonii.  Pak  ještě  zbývá  doma
         do exilu. Působil jako vychovatel   zkameněliny pravěkých mořských   zkameněliny důkladně očistit od
         vnuka  francouzského  krále  Kar-  organizmů  jako  byli  trilobiti?   zeminy a zařadit do sbírky.
         la  X.  Jindřicha  Chamborda.  Po   Tak především v místech, kde na   Emil Šnaidauf n  n Trilobit Reedops cephalotes.


         Berounské pověsti: Co možná o svém městě ještě nevíte
         S   nad každé město je opředeno nejrůznějšími bájemi a pověstmi. Beroun v tomto směru rozhodně nezůstává pozadu. V letošním roce jsme vám
             na stránkách Radničního listu ty nejznámější přiblížili. Pojďme se tedy společně ponořit do dob dávno minulých. Kdo ví, kolik je v příběhu pravdy
         a kolik z toho je vypravěčský um, který příběh přikrášlil a ten se pak předával dál…
         O vílách, bílé paní a zakletém hradním pánu
            Zlověstnou pověst měly lesnaté a skalnaté srázy hory Plešivce, tyčící se nad levým břehem Berounky severně od města Berouna, a lesy na 
         Veselé, táhnoucí se severovýchodně směrem ke Vráži a Lhotce. Zakletý les divých žen. V potůčku, tekoucím po dně údolí mezi Plešivcem a Veselou 
         (říká se tu v Pánvích), prý sídlívaly víly. Když lidé vykáceli staleté stromy na jeho březích a do zeleného šera vpustili ostrý sluneční jas, uchýlily se 
         víly do tří studní pod zaniklým hradem Na Veselé. Už v době, kdy sběratelé pověst zapisovali, byly tyto studny zasypány.
            Jiná pověst říká, že v místech, kde údajně stával hrad Na Veselé, obcházel v poledne průsvitný přízrak bílé paní. Je zakleta ve studánce Klabalce 
          a čeká, až si ji některý mládenec vezme za ženu a tím ji vysvobodí. Zakletý je i pán tohoto bájného hradu. Prý byl pohanem a nenáviděl křesťany. 
          Jednou odmítl pomoc kněžně Ludmile, když její vůz uvízl ve strmém stoupání blátivé cesty od Berouna do Vráže. Od těch dob se prý vozkům na 
          té cestě zjevuje bílý kůň, který jim pomáhá táhnout náklad do kopce, a těsně před Vráží opět nenadále mizí. Je to sám rytíř, který si v této podobě 
          musí odpracovat své provinění. n
         www.mesto-beroun.cz                                                                                  13
   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18