Page 10 - Chytrý Zpravodaj - Lukovský-zpravodaj-5-2020

nota nalezla trvalý útulek u br. Vladi- letiku vhodně upraveno. Hned na po- v prvních letech trvání jednoty a těši-
míra Uhříka, který v roce 1922 vystavěl čátku této‚ své nové sportovní činnosti ly se značné oblibě veřejnosti. Stejně
nový sál ‚ se stálým jevištěm a vhodný- dosáhli naši sokolští atleti pěkné úrov- oblíbené byly i silvestrovské večery
mi místnostmi, které byly dány k užívá- ně, kterou prokázali nejen na domá- a sokolské plesy, které byly později
ní jednotě. Jednota soustavně pořizo- cím hřišti, ale i v utkáních okrskových vystřídány každoročně pořádanými ly-
vala potřebné tělocvičné nářadí, takže a župních. Lyžařský odbor jednoty má žařskými večírky.
vybavení tělocvičny bylo již od počátku již svou tradici. Každoročně jsou po-
jejího trvání na výši a postupně bylo řádány lyžařské závody všech složek Desítiletí trvání jednoty v roce 1933
doplňováno. V témže roce získala jed- a vítězové jsou odměňováni cenami. bylo vzpomenuto slavnostní valnou
nota z parcelace zdejšího velkostatku Pěknou úroveň mají závody s družstvy schůzí, hlavně však zvýšeným úsilím
vhodný pozemek pro své cvičiště a bu- okolních jednot o putovní pohár na- v tělocvičně, které vyvrcholilo okrs-
doucí stavbu sokolovny. ší jednoty. kovým sletem, pořádaným toho roku
v Lukově. Br. starosta R. Erlebach vě-
V druhém desítiletí svého trvání roz- Činnost jednoty zasahuje i pole spo- noval jednotě při této příležitosti krás-

šiřuje jednota stále svou činnost a za- lečenské zábavy. Družnou, srdečnou ný a cenný prapor, který patří k nejdraž-
kládá lehkoatletický a lyžařský odbor. a vpravdě radostnou zábavu skýtaly ším památkám jednoty.
Sokolské cvičiště bylo pro lehkou at- sokolské šibřinky, které byly pořádány

Br. Rudolf Erlebach
zakladatel a první starosta lukovské jednoty, její čestný starosta a nadšený vyznavač sokolství.
Narodil se 3. června 1887 ve Vel. Hlohovicích u Rokycan. Pocházel z učitelské rodiny. Od mládí
se věnoval práci v Sokole. Stál u kolébky života naší jednoty a všechny jeho snahy směřovaly
k tomu, aby vznešené ideály sokolské zapustily hluboko své kořeny v kraji, který miloval a kte-
rý se mu stal druhým domovem. V čele lukovské jednoty byl plných 14 let. Všechna jeho sna-
ha směřovala k tomu, aby svou jednotu přivedl k těm nejvyšším metám. Dlouhá léta byl činný
v předsednictvu V. okrsku sokolské župy Hanácké, několik let zastával úkol okrskového důvěr-
níka a byl členem župního předsednictva. Vděčná obec lukovská, pro niž řadu let nezištně pra-
coval, jej zvolila svým čestným občanem. Zemřel předčasně 26. prosince 1934. Jeho památka
je ctěna a jeho lidsky a bratrsky krásná osobnost zůstává stále živá a nezapomenuta.

Br. četař partyzán Stanislav Chovanec
zařadil se do velkého šiku sokolských bojovníků minulé války, kteří položili své životy, abychom
my i příští mohli svobodně a pokojně žít. Byl zapojen do partyzánského odboje v našem kraji.
V roce1944 přešel illegálně slovenské hranice a se svými druhy probil se až k našim jednot-
kám. Byl zařaděn k čsl. tankové brigádě, bojující po boku Rudé armády. Padl v prvním útoku
v bojích u Zvolenu dne 7. října 1944, zasažen tříští bombardovacího náletu nepřátel. Padl
ve chvíli, kdy se nad jeho vlastí již objevovaly červánky svobody.

Svou ukázněností, smyslem pro povinnost a vpravdě bratrským jednáním i svou milou povahou,
získal si oddané druhy mezi sokolskými příslušníky a přátele mezi svými vrstevníky a vší veřejností.
Nadšen ideály Tyršovými, splnil je do poslední písmeny.

Odkaz – bránit svou vlast, svůj domov, svou matku, náš lid - zachováme! On to byl, který umíral
za nás, on to je, který zůstane živ mezi námi!

Br. kpt. Josef Pípa
druh náš nejmilejší, pýcha a vzor naší mládeže. Vyrostl v naší jednotě z malého žáčka v šikov-
ného dorostence a konečně ve zdatného muže. Sokolský ruch byl mu životní nutností. Vždy
skromný, tichý, ale vytrvalý a spolehlivý. Náčelníkem jednoty byl v kritických letech předváleč-
ných. Tehdy jeho uzavřenost a soustředěnost byla ještě nápadnější. V roce 1939 náhle zmizel.
Odbojová sokolská organisace, soustředěná v ČOS, umožnila mu odchod do zahraničí. Dlouhá
a svízelná cesta kolem celé Evropy skončila ve Francii a konečně v Anglii, kde vstoupil do za-
hraniční armády čsl. jako pilot stihač. Šest let těžkých vzdušných bojů a zvláště vzdušnou bitvu
o Anglii šťastně přestál a získal několik vyznamenání za statečnost.
Vrátil se domů jako kapitán letectva zahraniční armády čsl., splniv vznešené ideály Tyršo-
vy, jimiž byl odkájen v naší jednotě.

10