Page 8 - Chytrý zpravodaj - Lhenice 03/2024
P. 8

LHENICKÉ  STŘÍPKY


                       Smutné výročí: Před osmdesáti lety se u Lhenic zřítil „Black Magic“
            Prachatický deník – 23. 2. 2024 – text a foto Jana Vandlíčková

                                        Na den přesně před osmdesáti lety se pouhých pět set metrů od lhenické obecné
                                        školy  zřítil  americký  čtyřmotorový  bombardovací  letoun  Liberator  B-24D,
                                        posádkou přezdívaný „Black Magic“. Na jeho palubě bylo před pádem deset mužů.
                                        Očití  svědci  lhenické  události  již  nežijí.  Jen  hrstka  lidí  ze  Lhenicka  a  okolí  může
                                        interpretovat  historku  mladším  generacím.  Jedním  z nich  je  Jan  Vágner  z Jámy.
                                        „Nepamatuju  si  to,  to  je  jasné,  ale  všechno  vím  z vyprávění  babičky  a  tety  Pavelků,“
                                        vzpomněl  pan  Vágner,  který  dodává  osmdesát  let  starému  příběhu  na  autentičnosti
                                        a povídáním se vrací do předposledního roku druhé světové války. Válečné letadlo se
                                        zřítilo na masopustní úterý 22. února 1944 jen krátce po poledni. Bylo slyšet letadla, jak
                                        létají v trojúhelníku Smědeč – Záhoří – Miletínky a „štěkot“ kulometu. „Tehdy ale ještě
                                        byly zimy, jak mají být. Mrzlo, bylo čtyřicet centimetrů sněhu a nízká oblačnost. Stmívalo
                                        se  už kolem třetí odpoledne. Kdo  mohl  a měl  z čeho,  pekl  doma  masopustní  koblihy,
                                        průvod masek se za války nekonal,“ popisuje Jan Vágner (viz foto vlevo). Němci pálili
                                        po Liberátorovi z messerschmittů  a  lidé  z Jámy  i okolních  obcí  čas  od  času  vycházeli
                                        ven, aby zjistili, co se vlastně děje. Smrtelné zásahy zřejmě bombardér dostal někde nad
                                        Příslopem a začal hořet motor. V té chvíli pilot zavelel k výskoku s padákem.
                            Jan Vágner
            Deset letců odvleklo Gestapo
            Tři  letce  zatkli  v okolí  Smědče  četníci  z Chrobol  a  gestapo  z Prachatic.  Další  tři  letci  dopadli  u Vadkova,  byli  ošetřeni
            místními  lidmi  a  následně  zatčeni  Gestapem.  Střelec  a  palubní  mechanik  dopadli  u Lhenic  a  jejich  zranění  ošetřil  lékař
            MUDr.  Jandera.  I oni  byli  Gestapem  zadrženi  stejně  jako  navigátor,  který  dopadl  u Vodice.  Střelec  a  radista  Tropeano
            dopadl  do  lesa  nad  Pavelkovnou.  Všichni  skončili  v lágrech.  Do  USA  se  vrátili  až  v roce  1945,  když  byli  jako  zajatci
            osvobozeni americkou armádou.
            Zapomenout  se  nesmí  ani  na  obyvatele  Lhenicka,  který  stihl  krutý  osud  za  pomoc  nepříteli.  Čtyři  lidé  z Vadkova  byli
            odvezeni na Gestapo do Českých Budějovic a následně k soudu do Prahy. Všichni vězení přežili. Vrátili se v květnu 1945,
            ale Jan Šandera, který dostal dva roky a odseděl si je na Pankráci a v lágru v Rotau, se domů vrátil s trvalými zdravotními
            následky. Marie Vondrušová a Marie Šandová byly rok a půl vězněny v lágru v Aibachu. Do vězení musel i V. Hamberger,
            který byl propuštěn pro stáří v květnu 1944.

            Prsteny skryté před komunisty
            Příběh  pana  Vágnera  se  váže  k radistovi,  seržantu  Tropeanovi,
            který  o masopustě  před  osmdesáti  lety  přišel  do  domu  rodiny
            Podlahových.  „Teta  vypravovala,  že  se  najednou  z ničeho  nic
            v okně zjevil vysoký chlap. Anglicky opakoval jen military, military.
            Nechali  ho  vyspat,  dali  mu  najíst,“  posílá  dál  válečný  příběh  Jan
            Vágner a dodává, že mičovický financ pak letce zatkl. Ještě před
            tím ale prý seržant Tropeano spálil v kamnech fotografie a dopisy,
            které měl u sebe. „Tetě Pavelků zanechal dva prsteny. Celá léta je
            měla  doma  důkladně  schované.  Sám  jsem  je  viděl,“  dodává
            pamětník  z Jámy  a  přidává,  že  šnůry  z padáku  amerického
            seržanta  sousedům  dlouhá  léta  sloužily  na  sušení  utěrek  nad
            kamny.                    Foto ze setkání M.Vanderhoofa s Podlahovými
                                                             8
   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12   13