Page 12 - Chytrý zpravodaj - Lhenice 03/2024
P. 12
SPOLEČENSKÁ KRONIKA
Děkujeme všem přátelům a známým,
kteří se dne 31. 1. 2024 přišli naposledy
rozloučit a vyprovodit na poslední cestě
paní Miladu Kudovou ze Lhenic.
Děkujeme též za květinové dary a vyslovená
slova soustrasti a útěchy.
Dcery Ivana a Jana
HLEDÁNÍ ZTRACENÉHO ČASU
časosběrem na našem Lhenicku
PAMĚŤ LHENICKA
„Ty modravé hory, v hájích pěvců sbory, rozkošné roviny,
města, dědiny. Spanilá jsi vlasti má, mé srdce ti plápolá.
Krásný hled je na ten Boží svět.“
(Václav Novotný: Písně pro školní mládež, 1867).
Ilustrační foto – zdroj internet
obecné. U nás ve třetím tisíciletí, krom filmů pro
pamětníky, už písnička takový ohlas nemá. Z okraje
pozornosti by se měla vrátit víc do centra. Rozhodně
však nechybí v dnešním repertoáru českých krajanů
ve světě, od severní Ameriky až po Kavkaz.
Na stránkách měsíčníku dnes připomenu ještě jiného
národního pěvce - literárního. Jinak by zůstal
zapomenut i se svým obyčejným příjmením.
Jmenoval se Truhlář, byl kaplanem v Netolicích
a Lhenice dobře znal. Jednu svou práci jim věnoval.
O někdejším tržním městečku s jabloní ve znaku tak
napsal:
„Lhenice, městys úplně český, jsou se svým okolím
nejzadnější baštou a strážcem řeči slovanské
k hranicím Bavorským, v jihozápadu Netolicka.
Poskytují četnými svými stromy ovocnými a lesy nad
městečkem v sousedstvu malebně se zvedajícími,
zvláště za doby letní pohled rozkošný. Jenž pak tím
Ve školní historii mojí budějovické základky Matice milejším a trvalejším zůstává v paměti příchozího,
školské na Lineckém předměstí se píše, že autorem sezná-li zdejší lid, povahu svou staročeskou
textu i melodie známé pochodové písničky pro děti a zbožnou dodnes jevící.
byl pan učitel Novotný, od r. 1873 první ředitel této Již tehdáž zabývali se obyvatelé zdejší vedle
bývalé Matiční školy. Ve Lhenicích žádnou rodinnou rolnictví pěstováním ovocných stromů jako podnes.
přízeň neměl, jak by se nabízelo z místní kantorské Privilegium Ferdinandovo v radnici Lhenické dosud
dynastie. Ale svého času a století píseň nepochybně chované k tomu také mezi jiným vypravuje: „Chtěje
zněla i tam. tomu konečně aby obyvatelé nynější i budoucí všech
Za pana řídícího Hamáčka, třeba při svěcení nové milostí a svobod užívati mohli, kterých jiná městečka
školní budovy r. 1881, když sám v kronice lehce v království Českém z práva neb obyčeje užívají.
poznamenal, že „dítky zpívaly příhodné písně“. Nebo Dáno na našem hradě Pražském v pondělí po sv.
vůbec na všech výletech žáků lhenické školy Fabiánu a Šebestiánu Leta Božího 1544“.
Pramen: J. V. Truhlář, Method. Časopis věnovaný křesťanskému umění, XIV. č. 6, Praha 30. 6. 1888, s. 65.
Pro ML připravil Miloslav Trnka.
12