Page 19 - Chytrý zpravodaj - Koryčany 2 2021

O mamince Vz p o m í n k a
Vzpomínka

Naše maminka Margita Svobodová (roz. Lajt- v r. 1995 pracovala v ÚP závodech (Kory-
manová) by se 19. července dožila 80 let na) v Koryčanech. Radost jí dělala vnoučata
a tak mi dovolte, abych zavzpomínal na tuto Janča, Jindřa, Květka, Sima, Vratik, Filípek
úžasnou ženu. a Bořík. Dočkala se i pravnučky Andrejky.
Ráda vařila a hlavně pekla. Její úžasné dorty
Narodila se 19. 7. 1941 manželům Jose- a cukroví neměly chybu. Taky ráda šila a pe-
fovi (1896–1973) a Marii (1898–1974, roz. čovala o kytičky a zeleninu, kterou pěstovala
Dvorščákové) Lajtmanovým v malé vesničce na zahrádce „pronajatou“ u paní Marie Jur-
Červenica, okr. Sabinov, na východním Slo- čičkové, četla knížky, poslouchala hudbu atd.
vensku jako poslední ze šesti dětí. Dva sou- Byla plná elánu až do taťkovy smrti 15. úno-
rozenci umřeli jako malé děti, a tak maminka ra 2011. Od té doby chřadla, přišla zákeřná
měla sestru Annu (1922–1967), bratra Jana nemoc a pak přišel ten nejhorší den v našich
(1928–1998) a sestru Marii (1931–2003). životech, kdy 15. května 2012 maminka um-
Po válce se v r. 1947 odstěhovali do slez- řela.
ských Bernartic u Javorníka, kde vychodila
základní školu, a protože ji rodiče nemoh- Maminečka byla člověk, kterého si musíte
li vydržovat na žádné škole, šla pracovat vážit, i když už tu není. Prožila nelehký život,
nejdříve do cihelny a pak do místních jeslí. starala se o své nemocné rodiče až do po-
V roce 1959 se vdala, ale manželství nebylo slední chvíle, přitom měla nás, přijala za svou
šťastné a bylo bezdětné, což jí bylo vyčítáno. naši sestru Boženku. Moc ráda vzpomína-
Po rozvodu se maminka rozhodla najít si příš- la na Slovensko a druhý domov Bernartice.
tího manžela i s potomkem. Našla si našeho Prožila hrůzy konce 2. světové války, kdy
tatínka Jindřicha Svobodu, který se staral se fronta přehnala její rodnou vsí. Těžko nes-
o svoji dcerku Boženku (v minulém čísle bylo la odchod všech členů rodiny i rozpad Česko- Víte, když umře tatínek, umře Vám chleba,
omylem uvedeno redakcí, že sestra zůstala slovenska. Částečně se jí to vracelo na dě- ale když umře maminka, umře celý svět.
se svojí maminkou. Je to velký omyl, neboť ta tech, vnoučatech, a pak ke konci života, kdy Teď si představuji maminku jako strážného
se o Boženku starat nedokázala). Vzali se 16. si ji vzala do opatrování sestra Jana, která anděla celé rodiny. „Mamulenko, prosím,
12. 1968 a pak jsme se narodili my (Jindra, se o ni s rodinou starala i s malou pomocí chraň nás všecky co nejdýl. Nikdy nezapo-
Jana a Roman). Až do odchodu do důchodu z mojí strany. menem.“
Roman Svoboda

Vzpomínka

Dne 4. dubna uplynulo sto let ode dne, kdy se vzali moji
prarodiče, maminčini rodiče, Marie a Josef Lajtmanovi. Ne-
měl jsem to štěstí, abych si je pamatoval. Dědeček zemřel
čtyři měsíce před mým narozením a babička, když mi bylo
pět měsíců. Ale díky maminčině vyprávění jako bych je znal.
Hlavně dědeček byl hodný a dobrý člověk a oba maminku
vychovali i s jejími sourozenci v plnohodnotné lidi.
Díky za to a nikdy nezapomeneme.

Roman Svoboda

19
19