Page 9 - Chytrý Zpravodaj - Jindřichův Hradec únor 2021

www.jh.cz ÚNOR 2021 | 9

SPOLKY, ZÁJMOVÉ A VZDĚLÁVACÍ ORGANIZACE

ˆ Hospicová péče je pro mne privilegium a skutečná škola vztahů

Lenka Řeřichová pracuje v Hospicové péči sv. Jak hospic pomáhá pozůstalým rodinám? déle nablízku, zakusit roli babičky a prožít vzta-
Kleofáše třetím rokem. Bohaté pracovní zkušenos- Po úmrtí blízkého zůstáváme s nejbližšími po- hy naplněný život. Práce v hospici mě naučila
ti má i ze soukromého sektoru. V Nemocnici Jind- zůstalými v kontaktu po dobu jednoho roku. vychutnávat si každodenní malé radosti a umět
řichův Hradec pomáhala zakládat tzv. paliativní Nejkritičtějších je prvních 6−8 týdnů po úmrtí, je prožít naplno. Také to, že jediné, co má v ži-
lůžka. Volný čas tráví nejraději s rodinou, ideálně v tomto čase proto realizujeme osobní návště- votě smysl, jsou vztahy s druhými lidmi. Právě
v přírodě a pohybu. vu, poté pravidelné telefonické konzultace. Je- nedorozumění a pošramocené vztahy jsou tím,
jich smyslem je pomoci pozůstalým nalézt jejich čeho na konci života lidé nejčastěji litují. Toho
zvládací strategie, které se aktivují při těžkých ži- bych se chtěla vyvarovat. Dobrý život je cestou
votních zkouškách. Pozůstalí mají telefonní číslo k dobré smrti.
na poradenského pracovníka, který je jim k dis- Nedostaví se v této práci po čase otupění ne-
pozici, pokud se potřebují vypovídat, vyplakat, bo smutek?
potřebují poradit. Cílem poradenství je pomoci Sdílím s rodinami pocity zármutku velice často,
pozůstalým adaptovat se na život bez milované jejich příběhy se mě dotýkají. Jako v každé po-
osoby, nalézt smysl v životě a utrpení, kterým si máhající profesi se může časem dostavit jisté
prošli. Organizujeme pravidelná setkání svépo- otupění, zatím se mi naštěstí takové pocity vyhý-
mocné skupiny v Třeboni, kde mohou pozůsta- bají. Vidím ve své práci smysl a hodnotu a věřím,
lí probrat citlivá témata s lidmi, kteří taktéž pro- že tomu tak ještě dlouho bude.
chází ztrátou někoho milovaného, navázat nová Co Tě na práci nejvíc baví?
přátelství. To vše v bezpečném prostoru a za pří- Možnost nabídnout lidem ve složité situaci kus
tomnosti zkušených psychologů a psychotera- sebe, zprostředkovat zkušenosti jiných pozůsta-
peutky. Všichni pracovníci jsou samozřejmě vá- lých a pomoci zmírnit jejich žal. Bývám svědkem
Jak jsi se stala součástí hospice? Podle všeho záni mlčenlivostí. Dále pořádáme vzpomínková procesu zhojení a adaptace na život bez milova-
Tě téma paliativní péče zajímalo již dříve? setkání pro pozůstalé a jejich rodiny, letos jsme né osoby a mohu tuto naději přenést na pozů-
Je to tak, téma důstojného závěru života paci- v J. Hradci zprovoznili poradnu pro pozůsta- stalé, kteří jsou teprve na začátku dlouhé a bola-
entů s život limitujícím onemocněním mi přišlo lé, která je k dispozici nejenom našim rodinám, vé cesty a nevěří, že se opět naučí mít život rádi.
do cesty v roce 2013, prostřednictvím manžela ale i zájemcům z řad širší veřejnosti. Poradenský Utkvěl Ti v paměti nějaký příběh?
(zdravotníka, který se s nevyléčitelně nemocný- pracovník není psycholog ani psychoterapeut, je Před pár dny jsem kontaktovala pozůstalého,
mi pacienty denně setkává v rámci své specializa- však vyškolen v technikách práce s lidmi truchlí- kterému před pár měsíci zemřela žena. Měli hlu-
ce), který si přál zajistit tehdy ještě nedostupnou cími nad ztrátou blízké osoby. boký a pevný vztah, zpočátku byla představa ži-
hospicovou péči obyvatelům Jindřichohradec- Řada pozůstalých preferuje zpracování ztráty vota bez milované manželky pro pána velice bo-
ka. Spolu s dalšími stejně nadšenými přáteli jsme a smutku z úmrtí blízké osoby pouze uvnitř ro- lestná. Báli jsme se o něho. Nyní navázal nový
založili neziskovou organizaci Hospic Nova Do- dinného systému, naši podporu nevyužijí. Ji- vztah, věnuje se opět činnostem, které ho dříve
mus, věnovali se osvětě a postupně pro plán zří- ní jsou rádi, že o svém zármutku mohou hovo- naplňovaly, a řekl mi: „Už nemám strach ze smrti.
dit ve městě lůžkové zařízení hospicového typu řit s někým mimo nejbližší rodinu, s někým, kdo Mám v obou světech, světě živých i mrtvých, oporu
získávali podporu města Jindřichův Hradec, ve- jim pomůže toto břemeno nést, nesoudí je, mo- a lásku. Jsem dítě štěstěny.“
dení místní nemocnice, kraje apod. Byla to poz- hou se vypovídat, vyplakat, postěžovat, a přitom Měly by být umírání přítomné děti?
ději právě nemocnice, která nás oslovila s nabíd- tím nezatíží nikoho ze svých blízkých. Mnohdy je Jsem přesvědčená, že ano. Umírání přirozeně
kou spolupráce na zřízení paliativních lůžek. Jsem to veliká úleva a přesně to, co pozůstalý v danou patří k životu. Děti jsou součástí rodiny a sdílí vše
opravdu vděčná za příležitost být v roce 2016 chvíli potřebuje. v rámci tohoto systému. Neměly by být opomí-
u toho. Mou úlohou tehdy byla organizační a fi- Většinou se potkávám s lidmi v hlubokém smut- jeny. V rámci mobilního hospice mluvíme o do-
nanční podpora, podařilo se nám získat grant ku a zármutku. Mám velikou radost, když je žití v domácím prostředí, a nutno říci, že nebý-
od soukromého nadačního fondu Avast a celý po několika měsících od ztráty vidím znovu se váme svědky dramatických úmrtí, naopak, díky
projekt tak zviditelnit. Cílem však nebyla ona dvě radovat a těšit ze života. skvělé práci zdravotního týmu opouští hospico-
paliativní lůžka, nýbrž zřízení Pavilonu sociální Ty osobně se s umírajícími potkáváš? Jak to ví pacienti tento svět většinou v klidu a pokoji,
a paliativní péče, jehož vybudování je již na spad- prožíváš? bez příznaků bolesti, dušnosti a diskomfortu. Po-
nutí. Bude krásný a velmi užitečný. Nyní již tolik ne, moje úloha v rodině začíná kud jsou toho děti součástí, vnese to klid i do je-
A jaká byla moje cesta do Kleofáše? Práce v ne- úmrtím blízké osoby. Dříve jsem byla v kontak- jich duše a nebudou smrt vnímat jak cosi drastic-
mocnici mě naplňovala, táhlo mě to však od pa- tu s umírajícími pacienty poměrně často. Velice kého a traumatizujícího. Budou pak považovat
pírů k pacientům a jejich rodinám. O hospicové si vážím rodin, o které pečujeme, za jejich odva- za přirozené a samozřejmé, že se o umírajícího
péči v Třeboni jsem dobře věděla, proto jsem teh- hu vpustit si do života v tak citlivou dobu něko- postarají nejbližší, že se s ním rozloučí, vzájem-
dejší paní ředitelku oslovila s žádostí o práci v pří- ho cizího, je mi ctí přijmout roli průvodce na této ně si odpustí, usmíří, poděkují. Rodina se někdy
mé péči. Prosba byla vyslyšena a já zde pracuji již bolavé cestě. Je to pro mě skutečná škola vzta- snaží děti před takovými těžkostmi uchránit, pří-
třetím rokem. hů, života, privilegium, kterého se mi dostává. liš o tom s nimi nemluvit, dávat falešnou naději
Co je náplní Tvé práce? Nad jednotlivými příběhy samozřejmě přemýš- a nabízet polopravdy. Děti však naopak oceňu-
Náplní mé práce je psychosociální podpora ro- lím i ve volném čase, cítím radost rodiny z pěk- jí pravdivost dospělých, jsou-li umírání přítomny
dinám pečujícím o své blízké a poradenská péče ně prožitých dnů navzdory onemocnění i smu- a je-li jim dána určitá kompetence, mohou ne-
o pozůstalé. Patří sem pomoc s vyřízením admi- tek z odchodu blízkého, pobrečím si. To k takové mocnému donést pití, dát obklad, přečíst kníž-
nistrativních záležitostí spojených s péčí o blízké- práci patří. ku, lépe se s celou situací vyrovnávají. Totéž platí
ho v domácím prostředí a posléze úmrtím, roz- Jak přemýšlíš o své vlastní smrti? o přítomnosti dětí na pohřbu – i malé dítě mů-
hovory, naslouchání, hledání vnitřních zdrojů Přemýšlím o ní velice často. Nikoliv se stra- že takovou situaci zvládnout bez jakékoliv trau-
pro zvládnutí těžké situace, ale i běžná administ- chem a úzkostí, ale velikým respektem. Mám matizace, jen je potřeba dodržet určité zásady.
rativa spojená s chodem hospice. neskromné přání být mým třem dcerám co nej- Součástí naší práce je věnovat dostatek pozor-