Page 25 - Jesenice_červen_2021

Jesenický kurýr SOCIÁLNÍ PÉČE

Autogenní trénink v Alzheimercentru Průhonice

„Zkuste zavřít oči a představit si, jak stojíte uprostřed místnosti. Nevíte, jak jste se zde ocitli, kolik je hodin
a ani jaké je roční období. Obrazy na zdech, koberec na zemi, nábytek, lampa… to všechno je vám cizí.
Nikdy předtím jste tu nebyli. Sedáte na židli a prohlížíte si všechno kolem, jako byste tu byli poprvé. Za-
ujmou vás dveře v rohu. Asi jste jimi před chvíli vstoupili, ale teď už nevíte, kam vlastně vedou. Přicházejí
nějací lidé a oslovují vás. Cítíte, že byste je měli znát. Ale prostě si nevzpomenete, jak se jmenují a ani,
kdo to je. Hlavou se Vám honí nepříjemné myšlenky: Co tu vlastně chtějí? Nejsou nebezpeční? Ještě,
aby tak něco vzali. Nebo mi chtějí ublížit? S napětím čekáte, co bude.
Vy o tom nevíte, ale jste v bytě, ve kterém žijete více než čtyřicet let. Dveře vedou do kuchyně, denně jimi
projdete snad stokrát. Tito lidé jsou vaše děti…“ (www.stari.cz)
(smutek, zážitek, chuť zmrzliny, nebo také učení
novým věcem), se v mozku odráží, protože to ak-
tivuje určitou komunikační dráhu. Opakováním té
samé zkušenosti se aktivují stejné dráhy v mozku
a časem dochází k jejich postupnému posilová-
ní. To je i cíl autogenního tréninku, který vyvolává
v klientech hlubokou relaxaci, pocit klidu a bezpe-
čí i příjemný zážitek. To vše vede k zesílení mozko-
vé kůry v oblastech podílejících se na pozornosti,
vnímaní vnitřních stavů a zpracovávání senzomo-
torických podnětů.
Schopnost uvolnit se a pociťovat jednotlivé na-
vozované pocity se postupně zlepšuje. Zpočátku
jsou zcela běžné odbíhající myšlenky. Pravidel-
ným prováděním a opakováním relaxace se naučí-
Tento text vystihuje každodenní stavy a pocity me svou pozornost mnohem lépe ovládat. Nejdří-
osoby s Alzheimerovou chorobou. Péče o seniory ve se nacvičují pocity tíhy v jednotlivých částech
s touto nemocí se u nás začala komplexněji rozví- těla. Začíná se dominantní rukou (u praváků je to
jet a budovat až v 90. letech. Do té doby byli ne- pravá, u leváků levá). Soustředíme se na pocity
mocní, stejně jako lidé s nejrůznějšími handicapy, ve své ruce a opakujeme si v duchu: „cítím tíži
izolováni od společnosti. Byli v zařízení, kde sami v pravé ruce…“, pokračujeme druhou rukou, pak
nic nesměli dělat, vše za ně provedl personál. To postupně oběma nohama, uvědoměním pocitu
znamenalo ztrátu samostatnosti a soběstačnosti „ruce a nohy jsou těžké“. Následně si pocity tíhy
klientů, která v nejhorších případech vedla k je- vsugerujeme do trupu a končíme formulkou „celé
jich imobilitě. Mým úkolem – mohu říci, že i mým mé tělo je příjemně těžké“. Je to trénink, ve kterém
posláním – je klienty aktivizovat a motivovat k ja- se na chvíli odpojíme od okolního dění, soustředí-
kékoliv činnosti a navrátit jim jejich smysl a pocit me na pocity ve svém těle. Dále se navozují pocity
důstojnosti. Každý den jim připomínat jejich vlast- tepla, postupujeme se zklidněním dechu. Dech
ní úspěchy. nezklidňujeme vůlí, dýcháme zcela přirozeně. Ná-
Dle mého pozorování je pro klienty nejpříjemnější sledně pokračujeme zklidněním srdeční činnosti.
metoda „Tady a teď!“. Proto jsme zařadili do plá- V závěru se navozují pocity příjemně chladného
nů aktivizací i autogenní trénink. Stejně jako jiné čela. Můžeme si k tomu představit například svěží
relaxační metody vychází z poznatků o vzájemné vítr, který nás ovívá. Celý nácvik by měl probíhat
souvislosti mezi třemi faktory: psychickou tenzí, postupně. Prvních 14 dní se nacvičují pocity tíhy,
funkčním stavem vegetativní nervové soustavy po zvládnutí přichází
a napětím svalstva. Účinnost autogenního trénin- na řadu teplo a posléze
ku byla opakovaně prokázaná výzkumem nejen další části autogenního
pro zvládání stresu a prožitek relaxace, zlepšení tréninku.
koncentrace a učení, ale i pro léčbu psychosoma- Pro účastníky je zají-
tických obtíží (poruchy spánku, bolesti). mavější terapie ve sku-
Nácvik, který standardně probíhá pod vedením pině.
terapeuta v naší fototerapeutické místnosti, smě-
řuje k tomu, aby byl klient nezávislý, autonomní. Renáta Zrucká
Mozek si jakoukoliv zkušenost vtiskává do svých Motto: „Ten, kdo nepro-
spojů. Cokoliv se nám děje či emoce, které cítíme žil stáří, neví, jaké je.“
(Lidová moudrost)

www.mujesenice.cz Jesenický kurýr • červen 2021 • 25