Page 32 - Chytrý Zpravodaj - Hodkovice n. Mohelkou 07-08 2021

32 Kulturní kalendář

Hodkovice nad Mohelkou před 100 lety

O čem se psalo v hodkovických kronikách
a místním tisku v roce 1921

Vydejme se opět proti proudu času a podívejme se, co se dělo v Hodkovicích před sto lety. Třetí
rok po celosvětovém konfliktu, třetí rok života ve svobodné zemi. Český i německý kronikář
se v popisu dění shodují, občas některý z nich přidá více podrobností ze „své strany“. Začněme
jejich shrnutím roku 1921.

„Uplynulý rok byl lepší opět předešlého, neboť „Zákonem ustanovené místní osvětové komise
vymizely již vůbec poukázky na potraviny zv. chle- pracovaly na zvýšení vzdělání lidu rozličnými veče-
benky, moučenky, cukřenky atd. a uvolněn byl je- ry a přednáškami i světelnými obrazy“ [tj. diaposi-
jich prodej.“ „Vládním nařízením z 11. 8. byl nárok tivy]. „Přijímaly také opatření, aby mládež do 16ti
na veřejné zásobování chlebem a moukou přiznán let nemohla navštěvovat veřejné taneční zábavy.
jen méně majetným osobám, všechny ostatní do- Ustavováním rodičovských sdružení se snažily za-
mácnosti byly odkázány na volný obchod. U peka- ujmout obyvatelstvo pro spojení se školou.“
řů byly znova chléb, mouka a bílé pečivo jako před „O matky a kojence bylo též postaráno. V býv.
válkou a také to bylo v obchodech. 1 kg zahraniční matiční škole byla zřízena v jedné místnosti porad-
bílé mouky stál 8 Kč, jeden chléb také.“ na a ustaven spolek matek a dětí. V poradně byli
„Nepříjemný byl ale stále nedostatek uhlí a dří- kojenci prohlédnuti místním lékařem a zváženi,
ví. Dříví bylo proti minulému roku podstatně draž- chudí pak opatřeni i malou výbavou.“
ší. 1 m3 tvrdého řeziva stál teď 68 Kč, měkkého 60 „Aby cit a uvědomění lidu, které bylo válkou
Kč, tvrdá kulatina 52 Kč.“ téměř ušlapáno, bylo znovu vzkříšeno, zřizovány
„Příznačný pro tuto poválečnou dobu byl nedo- byly knihovny a čítárny. Též i v našem městě byla
statek bytů, ačkoliv část obyvatelstva buď zemřela, zřízena nová česká veřejná knihovna za podpory
nebo padla ve válce, nebo se odstěhovala. Bylo to asi minist. školství a doplněna knihami všech českých
tím, že nyní byly zvýšeny daně činžovní a domovní, spolkových knihoven.“ „Základem německé lidové
takže domy nebyly tak výnosné jako před válkou. knihovny se stala knihovna, kterou před časem za-
Kromě toho také zákonem na ochranu nájemní- ložil ředitel měšťanské školy Josef Fischer.“
ků nebylo dovoleno majiteli domu vystěhovati ná- „Možno tudíž říci, že se nyní počal vyvíjeti
jemníka dříve, dokud mu nenašel vhodného bytu, čsl. člověk nejen po stránce fyzické, ale i mravní,
nebo jestliže nájemník s výpovědí nesouhlasil a byt k čemuž právě pomáhaly nové spolky humánní
si sám nenašel.“ „Tak se nezřídka stalo, že majitel a sociální.“
domu nemohl ve svém domě získat byt, když ho
nájemník dobrovolně neuvolnil. Na druhé straně Leden
bylo také mnoho majitelů domů, kteří nepronajali „Sobota 1.: V tomto roce muselo ještě být za-
prázdný byt, protože se báli, že by v případě vlastní chováno státní přidělování mouky, chleba a cukru.“
potřeby nebyli pány svého domu.“ „Majitel domu „Neděle 30.: Ceny potravin v tomto měsíci počínají
nesměl též podle své libosti zvyšovati nájemné, ný- poněkud klesati.“ „Teď stojí 1 kg rýže 8 Kč oproti
brž podle zákonem stanovených mezí. Na stavbu 15 Kč v minulém roce, 1 kg hovězího nebo telecího
nových domů nemohl nikdo pomýšleti, poněvadž masa 22 Kč, 1 kg vepřového 32 Kč.“ –– Doplňme,
byly 12x až 15x dražší než před válkou.“ „Na do- že v roce 1919 stál 1 kg hovězího masa 24 Kč
mech se dělaly jen nejnutnější opravy (1.000 kusů a 1 kg vepřového 36 Kč.
cihel stál teď 520 Kč proti 40 Kč v r. 1914).“