Page 12 - Chytrý zpravodaj - Hodkovice nad Mohelkou 06/2024

12 Kulturní kalendář

ZÁKLADNÍ ŠKOLA

Rozhovor s ředitelem školy

Z těch hezkých vzpomínek to budou vždy ty,
kdy jsem zažil nebo dělal něco POPRVÉ. Třeba,
když jsme v kabinetě fyziky poprvé s paní učitel-
kou Janouškovou a Kolomazníkovou spustili ve
škole první osmibitový počítač Ondra a z magne-
tofonové pásky nahráli programovací jazyk Ba-
sic. Moc rád vzpomínám na školní akademie, kde
jsme se těšili na scénky, hvězdy, stojky a přemety
nejstarších spolužáků pod taktovkou pana učitele
Fialy. Miloval jsem hodiny přírodopisu s panem
učitelem Patočkou. Dále pak vzpomínám na ne-
spočet vystoupení a zájezdů pěveckého sboru,
plavecký a lyžařský výcvik, školní výlety, školní
zimní olympijské hry, počítačový kroužek nebo
letní tábory.
Nejde také zapomenout na neoblíbené a po-
vinné sobotní brigády, brigády na poli, sběr staré-
ho papíru, léčivých bylin, pomerančové kůry, kor-
zování o velké přestávce na chodbě se svačinou
1) Jaká je Vaše nejlepší vzpomínka na žákovská v ruce, v jídelně nucení sníst i tlusté maso a kmí-
léta strávená v naší základní škole? novou polévku do posledního kmínu, průvody na
Vzpomínek je celá řada, především na spolu- 1. máje nebo sovětské filmy v kině, pionýr, kádro-
žáky a učitele. Vždy si vybavím konkrétní osoby vé posudky a brannou výchovu s buzolou a plyno-
a co jsme spolu zažili. Přestože jsme měli celou vými maskami (základní školu jsem končil v roce
řadu výborných učitelů, vždy budu vzpomínat na 1989). Dnes už je to jen dávná historie.
své skvělé třídní paní učitelky Marečkovou a Fai- Zpětně vidím, že i když jsme si to neuvědo-
stauerovou, které nás měly na 1. stupni. Na 2. movali, mysleli to s námi učitelé dobře a snažili
stupni mě nejvíce ovlivnily paní učitelky Janouš- se nám předat to nejlepší, co mohli. Vážím si také
ková, Kolomazníková, Banghová, Pokorná a Meli- toho, že nám věnovali svůj čas. A pokud to nebylo
charová. Z učitelů to byl pan učitel Patočka, Fiala tak ideální, jak to dnes vidím, tak to potvrzuje
a Kola. V družině to byly paní vychovatelky Polív- jednu důležitou pravdu. Že vše špatné je k něče-
ková a Kaplanová. Mám velkou radost a je mi ctí, mu dobré, a že co tě nezabije, to tě posílí.
že se s některými po letech stále setkávám. Všem
vděčím za to, co mi předali. 2) Cesta od žáka k řediteli – jak se to vlastně
Asi Vás bude zajímat nějaká veselá příhoda přihodí?
nebo lumpárna, kterou jsme prováděli. Řadu Budete se asi divit, ale první myšlenku, že
z nich nemůžu publikovat a nechám si je na tříd- budu učitel, jsem dostal v 1. třídě u nás ve škole
ní srazy, kde se jimi budeme se spolužáky už jen (první učebna u jídelny, první lavice u katedry).
bavit. Je lepší, když to zůstane mezi námi. Naše paní učitelka Jitka Marečková byla v té době