Page 44 - Chytrý zpravodaj - Fryčovice 02/2025

interpretačních emocí. Rozmáchlými divadelními gesty navozovala dojem, že nejen svým
hlasem, ale také pomyslnými křídly dosáhne klenby kostela. Napětí mezi dynamicky
artikulovaným výrazem, téměř figurálním znázorněním vnitřního smyslu skladby
a nepředstíranou pokorou, s jakou k jejímu provedení Lenka Háčková přistupovala, bylo jedním
z rozhodujících prvků nezapomenutelného zážitku. Publikum však uchvátila především plností
altového až mezzosopránového tónu sametově medové barvy. Pravidelní návštěvníci divadel,
koncertů a kulturně společenských akcí vědí, že její uměleckou devízou je žánrová všestrannost
a přednesová flexibilita. Díky lehkosti projevu a prakticky neomezené šíři hlasových rejstříků
dokáže jedinečně představit to nejlepší z muzikálové, operní, ale také třeba popové, soulové či
swingové hudby. Ve Fryčovicích Lenka Háčková dokonalým přednesem různorodě zvolených
písní znovu prokázala svou interpretační exkluzivitu.
Famózní pianista Ivo Morys citlivě doprovázel a instrumentačně precizně ornamentoval
oba pěvce. Díky možnostem elektronického klávesového nástroje měnil zvukové rejstříky podle
charakteru písně, a tak jsme vedle piana mohli slyšet i zvonivé cembalo. S bravurní jistotou
vkládal do známých aranží nápadité jazzové harmonie a bezchybně improvizovaná sóla.
Pohybovat se v zavedených klišé a pro jistotu během hry nevybočovat z bezpečných hranic
běžné pentatoniky, to rozhodně nečekejme od Iva Moryse. Přímo před publikem se s chutí
a sebevědomě pouštěl do dobrodružných vod invenční improvizace. Jeho klaviatura tak
vydávala konkrétní svědectví o nadobyčejné píli, s jakou vždy přistupoval k univerzitním
studiím hudební teorie a muzikologie. Jen ten, kdo je na sebe přísný, dosahuje uměleckých
výšin. Přes překážky ke hvězdám, per aspera ad astra.
Originální entrée koncertu nabídla temperamentní maďarská lidová píseň, efektně
rytmizovaná tamburínou. Navazující cyklus tradičních vánočních písní doplnily podmanivé
melodie ze známých muzikálů, aby působivý umělecký program uzavřela hudební vzpomínka
na velikána poprockové scény Freddieho Mercuryho. Příznačně v synodálním čase duchovní
obnovy a „společného putování” jsme tak mohli zakusit, že kostel je místem neuzavírajícím se
před světem. Přednesená Mercuryho píseň Love of My Life vypovídá o lásce, která trvá,
přestože je vystavena zranění, čímž stvrzuje teologické poznání, že láska je především obětí.
Významným prvkem celého pásma bylo průvodní slovo, ve kterém Lenka Háčková
postupně rozkrývala duchovní a hodnotově univerzální kontext výběru jednotlivých písní.
Vánoční čas zve každého člověka, aby zakusil setkání s hlubinou skutečnosti, umělce pak vybízí
k tomu, aby hřivny svého talentu použil k překročení hranic nevyslovitelného.
Pohnut zvláštní atmosférou, sledoval jsem, zda se z doteku lidského umění s nebeskou
inspirací náhle nepohne i křížek za oltářem, podobně jako kdysi v Číhošti, a ve chvíli, kdy jsem
na moment přivřel oči, se tak bezpochyby stalo.

Jsem přesvědčen, že slavný hukvaldský rodák Leoš Janáček by byl s neotřelým pojetím
i jedinečným uměleckým provedením fryčovického vánočního koncertu nadmíru spokojen.

Petr Háček

FRYČOVICKÝ ZPRAVODAJ č. 2/2025 44