Page 17 - Chytrý Zpravodaj - Ekozpravodaj 2 2021
P. 17

Aktuálně z kraje


          Léčivé vody a prameny





          Léčivá vřídla, prameny či minerálky, tak říkáme vodám, které si běžně kupujeme balené
          nebo za nimi cestujeme nemálo kilometrů do lázní. Každá z nich je jiná, něčím specifická.
          Jaký je tedy mezi nimi rozdíl a jak minerální vody vznikají?



            Aby mohl minerální pramen vzniknout, musí voda
          z povrchu prosáknout do spodnějších vrstev zemské
          kůry,  tedy  pod  povrch.  Povrchovou  vodou  mohou
          být samozřejmě i srážky, jejichž chemické složení je
          ovlivněno  už  v  atmosféře  koncentrací  plynů  v  ovz-
          duší. Potom voda protéká několika vrstvami různého
          složení  a  zrnitosti.  Díky  tomu  se  voda  filtruje,  čistí
          a stává se z ní podzemní pramen.
            V  podzemí  se  voda  setkává  s  plyny,  nejčastěji
          s oxidem uhličitým (CO ). Ve většině případů se reak-
                                2
          cemi vytvoří více plynů současně. Nejčastějšími jsou:
          CO , H S, CH , N , O  a H . Oxid uhličitý se v prameni
                         2
                2
                      4
                            2
                                 2
            2
          nasycuje  na  slabou  kyselinu  uhličitou.  Ta  je  spolu
          s huminovými látkami schopna rozpouštět minerá-
          ly  (minerální  soli)  obsažené  v  okolních  horninách
          a obohacovat se o ně.
            V  podzemí  probíhají  současně  i  další  procesy,
          které mají vliv na složení minerálních vod. Může to
          být  pohyb  zemských  desek  a  zlomů,  tlak,  obsah
          plynů i teplota vzduchu na povrchu. Například setká-
          li se pramen s horkými plyny z podzemí (pozůstatek
          vulkanické činnosti), zvýší se tlak a voda vyvěrá na
          povrch o vy-sokých teplotách.
            Podle teploty můžeme rozdělit minerální prameny
          na studené (do 20 °C), vlažné (do 37 °C), teplé (do
          50 °C) a vřídla s teplotou nad 50 °C. Obecně platí,
          že čím je teplota minerální vody nižší, tím menší je
          hloubka,  ze  které  pramen  vyvěrá  na  povrch.  Mezi
          nejčastěji  rozpuštěné  prvky  patří  síra,  jód,  brom,
          železo,  mangan,  fluor,  baryum,  lithium  a  další.
          Množství a kombinace těchto prvků ovlivňuje výsled-
          nou chuť vody a její léčivé vlastnosti.
            V  České  republice  jsou  nejvíce  zastoupené  tzv.
          kyselky  neboli  uhličitanové  vody,  které  obsahují
          minimálně 1 g CO  na 1 litr vody. Oxid uhličitý způso-
                           2
          buje  přirozenou  perlivost  vody,  kterou  poznáme,
          když  na  stěnách  nádoby  uvidíme  „řetízky”  malých                                             Foto: https://www.bilinska.cz/
          bublinek  plynu.  Jejich  druhým  charakteristickým
          znakem je nakyslá chuť.




                                                                                                 www.ecmost.cz  17
   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22