Page 18 - Chytrý zpravodaj - Čebín září 2021

RŮZNÉ

Čeští, moravští a slezští legionáři bojovali před 100

lety za existenci Slovenska

Pomník 53 padlým čs. legionářům v Nových Zámkách byl před pěti lety zničen a po pro-
testech českého Ministerstva obrany byl obnoven do původní podoby.

V nedávné době navštívila delegace Československé obce legionářské místa bojů v r.
1919 na Slovensku.
Stačili se za krátkou dobu poklonit minimálně 300 obětem této války.
Dne 28. října 1918 byl vyhlášen samostatný československý stát. Součástí Českoslo-
venska mělo být území Slovenska, tehdy Horních Uher, které dosud náleželo k Maďarsku.
Podle dochovaných svědectví nedocházelo při obsazování území Slovenska ze strany
obyvatel k žádnému nadšení, obyvatelstvo už bylo smířené s téměř dokončenou maďarizací,
Maďaři nebo pomaďarštění Slováci zaujímali všechny důležité funkce ve státě a ostatní
zbývající obyvatelstvo hovořící slovensky bylo úplně smířeno s tím, co mu zbývá.
Počátkem listopadu 1918 začalo docházet ke střetům mezi Maďary a československý-
mi vojenskými jednotkami. 2. prosince však francouzský přidělenec v Budapešti upozornil
Maďarsko, že československá armáda byla uznána za součást dohodového vojska. Také
upozornil Maďarsko, že Slovensko je součástí Československé republiky, která má právo
vojensky obsadit území Slovenska, a Maďarsko má povinnost odtud svá vojska stáhnout.
V dubnu 1919 proběhl v Maďarsku bolševický převrat. Nepřehledná situace, kdy Ru-
munsko začalo obsazovat východ Maďarska i území Podkarpatské Rusi, které mělo náležet
Československu, poskytla Maďarsku záminku k ofenzívě.
Ve dnech 1. a 2. června 1919 maďarské vojsko obsadilo Nové Zámky a Levice, 6. červ-
na Košice a 10. června obsadili rudí Maďaři Bardějov. Na Spiš vnikla na československé úze-
mí polská armáda, v druhém červnovém týdnu přepadli Poláci Tatranskou Lomnici, což byl
jasný pokus o rozdělení československé armády na dvě části. Do poloviny června 1919 ob-
sadila maďarská armáda víc než dvě pětiny Slovenska. 16. června 1919 byla v Prešově za
přítomnosti Bély Kuna vyhlášena komunistická Slovenská republika rad, což se po předcho-
zím vyhlášení košické Slovenské ľudové republiky (Východoslovenské republiky) vykládalo
jako další pokus o rozdělení Slováků.
Ve dnech 10.–13.června 1919 proběhla bitva o Zvolen, v níž 2. československé divizi
velel Josef Šnejdárek. Maďarská armáda byla odražena a čs. jednotky přešly do útoku.
12. června 1919 byla na mírové konferenci v Paříži stanovena konečná českoslo-
vensko-maďarská hranice, jejíž vymezení pak bylo zahrnuto i do článku 27 Trianonské
smlouvy.
Porážka bolševické Maďarské republiky rad, Slovenské republiky rad a rumunská oku-
pace Budapešti v srpnu 1919 ukončila válku. Rumunská vojska se stáhla z okupovaných úze-
mí v březnu 1920. V této válce Československo získalo kontrolu nad územím Slovenska, kte-
ré bylo před válkou součástí Uherska.
Podle historiků bylo v těchto bojích 90 obětí, které pocházely ze Slovenska, 895 pad-
lých vojáků pocházelo z Čech a Moravy.

Bez hrdinského boje českých a moravských legionářů by podle Dagmar Takáčové,
předsedkyně Českého spolku v Košicích, vypadaly hranice dnešního Slovenska určitě jinak.

18