Page 27 - Chytrý zpravodaj - Čebín 11/12 2021
P. 27
RŮZNÉ
Vytvořili tak oddíl afrických „Senegalců“, i když byli údajně z Vršovic. Řeč se učit nemuseli,
stačilo cosi nesrozumitelně drmolit a občas vy-
slovit slovo „senegal“. Netřeba ani dodávat, že
senegalština ani neexistuje. Při přesunech na
sebe upozorňovali. Počítal s maďarskými špiony
a počítal správně. Již za pár dní maďarský štáb
„věděl“, že spojenci dodali přes Balkán Šnejdár-
kovi přes 6.000 Senegalců. Jistě to budou li-
dojedi, a proto je rozhodně lepší utéct, než se
nechat zajmout. Lest účinkovala. Tyto informace
se brzy samozřejmě dostaly na frontu, což způ-
sobilo paniku. Maďarští vojáci nechtěli riskovat
pád do zajetí afrických lidožroutů, a tak opouště- Skuteční afričtí střelci, kterým velel v ciz. legii plk.
li pozice. Někteří, i neplavci, se vrhali i do řeky! Šnejdárek.
V následující třídenní bitvě slavil Šnejdárek tri-
umf, podařilo se mu obsadit všechny klíčové pozice podél řeky Hron a 13. června 1919 slavily
československé jednotky vítězství. Šnejdárkův geniální tah krásně ukazuje sílu dezinformací
na bojišti, které mohou rozhodnout bitvu ještě před samotným střetem.
Josef Šnejdárek již v Československu zůstal,
jako vojenský velitel Slovenska. Československé
občanství mu bylo uděleno v roce 1927. V roce
1939 opět odešel z vlasti a zemřel v roce 1945 v
marocké Casablance.
V předvečer státního svátku 28. 10. 2012 byl na
vrchu Polední, u Bystřice, na dohled polských
hranic, odhalen generálu Šnejdárkovi pomník –
Obelisk. Postarala se o to Československá obec
legionářská. Odhalení způsobilo protesty na pol-
ské straně, do kterých se zapojil i polský konzul v
Tzv. Senegalci v turbanech Ostravě. Šnejdárek byl opravdu vynikajícím veli-
telem, když i téměř po stu letech je terčem zloby a nenávisti.
Slovenští historikové dnes potvrzují, že právě plukovník Šnejdá-
rek zásadně přispěl k tomu, že Slovensko se už navždy vymani-
lo z područí Uherska. Tím se navždy zapsal do dějin Slovenska.
Nabízí se zvolání: „Kéž bychom měli i do budoucna více ta-
kových lidí.“ V Česku je však jiný zvyk – zapomínat. Který gene-
rál byl ve službě 40x zraněn jako on? Náš stát se k němu obrá-
til zády, nechal ho na holičkách v exilu, kde žil bez prostředků, o
pohřeb jeho manželky i jeho samého se musela postarat Fran-
couzská cizinecká legie. Ve Francii zřejmě vědí, co je slušnost a
čest. U nás rozdávají státní vyznamenání lidem, kteří si pro
ocenění odmítají i na Hrad přijít. Nikoho ještě nenapadlo ocenit
nesmírné zásluhy generála Šnejdárka? Také Slováci přebírají
české móresy? Generál Josef Šnejdárek
Václav Vrabec
27