Page 26 - Chytrý zpravodaj - Čebín 11/12 2021

RŮZNÉ

Přihlásilo se mu ihned 200 mladíků s tím, že půjdou do války, ale pouze pod jeho velením.
Tato výjimečná osobnost, která má nesmírné zásluhy o tento stát, si rozhodně zaslouží naši
pozornost.

Narodil se v roce 1875 v Napajedlech nedaleko Zlína. Matka mu brzy zemřela a otec
tuto ztrátu psychicky nezvládl, proto vyrůstal u prarodičů. Byl dobrodružné povahy, ve 14 le-
tech utekl ze školy a v Terstu se chtěl nalodit na plavbu do Cařihradu. Plán se nezdařil a
Šnejdárek poté vystudoval kadetní školu v Praze. Dosáhl hodnosti poručíka, ale neklidná
krev se v něm opět ozvala a on odešel do Francie, kde vstoupil do cizinecké legie. V roce
1905 obdržel francouzské státní občanství.

Vraťme se ale do roku 1919. Maďarsko se
rozhodlo vyřešit svůj územní problém nástu-
pem bolševiků k moci, kteří toužili spojit se s
bolševickým Ruskem. Napadli Slovensko, s
jehož ztrátou se nesmířili, a přes Karpaty se
chtěli spojit s ruskými bolševiky, kteří zase
plánovali svou expanzi revoluce do Polska.
Koncem května 1919 již rudí Maďaři obsadili
velkou část Slovenska. Počáteční nezdary
československé 2. pěší divize pominuly ve
chvíli, kdy neschopné italské důstojníky na-
Čs. vojáci z pražské posádky se vypravují na Maďary hradil plukovník Francouzské cizinecké legie
a Francouz v jedné osobě, Josef Šnejdárek. Dlouho se nerozhlížel a začal velet. Dobře velet.
V sedmidenní válce s Polskem o Těšínsko si vedl tak dobře, že se Poláci museli stáhnout, a
dokonce na něho zorganizovali atentát, který se ovšem nezdařil. Dali mu bombu pod postel v
bytě v Orlové, kde byl ubytován. Vybuchla v jeho nepřítomnosti.
Když se vypořádal s polskou expanzí,
vyrazil čistit na Slovensko. Měl k dispozici
30.000 vojáků, Maďarů bylo 3x víc. Bolševici
se dosud cítili na koni. V Prešově, 16. červ-
na 1919, vyhlásil vůdce maďarských bolševi-
ků Béla Kún dokonce loutkový stát, Slo-
venskou republiku rad, která nastolila na ob-
sazeném území diktaturu proletariátu. To
však díky československé armádě netrvalo
ani měsíc.
Rozhodující byla bitva o Zvolen, který Tzv. Senegalci v terénu
byl obsazen během tří dnů (10.–13. 6. 1919)
a maďarská armáda definitivně ztratila inciativu. Od té chvíle už jen ustupovala, až se nako-
nec stáhla za demarkační čáru do původních pozic.
Plukovník Šnejdárek byl sice úředně Francouz, ale myslel v bitvě jako rodilý Moravan. Češi a
Moravané mnohokrát v historii i v poslední době v čs. legiích prokázali, že jsou obávanými
bojovníky, protože v bitvách dokázali i myslet. Nejen příručky, ale i lest.

Jedna půvabná se podařila i Šnejdárkovi. Ve Francouzské cizinecké legii velel oddílu af-
rických domorodců, kteří byli vyhlášeni jako stateční bojovníci, a na Slovensku ještě rozšířil
fámu, že jsou kanibalové. Asi stovku vojáků nechal vybavit lehkými plátěnými uniformami,
vojáci se nalíčili černou barvou a na hlavy si udělali z bílých šátků turbany.

26