Page 19 - Chytrý Zpravodaj - Čáslav září 2021

Historie, Kultura 19

Osobnosti Čáslavska IM

Vladislava Kuřátková 2. 9. 2021 – 65. narozeniny
Půlkulaté, 65. narozeniny oslaví 2. září čáslavská rodačka
a uznávaná výtvarnice a malířka Vladislava Kuřátková. V roce 1975
vychodila zdejší gymnázium, ale tím její studia neskončila. Absolvo-
vala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, přesněji ne úpl-
ně obvyklý obor monumentální malba. Můžeme-li věřit dostupným
pramenům, už tehdy ji to umělecky táhlo k subjektivnímu chápání
reality. Nevyjadřuje se pouze pomocí malířského náčiní (tuš, akryl,
plátno, papír), obdivuhodná jsou také její architektonická díla. Patří
mezi ně třeba Dům služeb v Kolíně nebo svatební síň v jejích domov- J. Prucha (Autoportrét, Rozkvetlý štěp)
ských Horních Počernicích. Sbírkový fond Městského muzea a knihovny Čáslav

Stanislav Mach 4. 9. 2021 – 115 let od narození Jindřich Prucha 29. 9. 2021 – 135 let od narození
Rodák z Jilemnice a tou dobou už výrazný hudební skladatel Osud slavného uherskohradišťského rodáka se s Čáslaví pro-
a pedagog Stanislav Mach se i s manželkou přestěhoval do Čáslavi tnul v jeho osmi letech. V roce 1894 sem totiž byl převelen jeho
poté, co Němci koncem 30. let zabrali české pohraničí. I tady se otec, povoláním četník. Jindřich Prucha v Čáslavi vyrůstal i studoval.
uchytil ve stejném oboru, učil na hudební škole a dál se věnoval Profesorům na gymnáziu neušel mladíkův výtvarný talent, ale jeho
umělecké činnosti. Zavedl ve městě pravidelné koncerty známé cílem bylo stanout za katedrou v pozici učitele. Tomu odpovídalo
jako Čáslavské hudební středy a založil slavný festival Dusíkova také jeho zaměření na vysoké škole. Múzy jej přesto neopustily
Čáslav. Život mu zkomplikoval nástup normalizačních pořádků, ale a historie si jej pamatuje především coby malíře, který exceloval jako
činný zůstal v rámci ztížených možností i nadále. Zemřel ve svých krajinář i portrétista, reprezentant různých uměleckých směrů. Do dě-
69 letech, když se na Štědrý den roku 1975 on i jeho žena nešťast- jin našeho umění se zapsal navzdory tomu, že padl v první světové
nou náhodou otrávili doma svítiplynem unikajícím z trouby. válce ještě před svými 28. narozeninami.

Ze vzpomínek JUDr. Jaroslava Kvačka
Drahomíra Nováková
Ve fondech čáslavského muzea je uchováván rukopis JUDr. Ja-
roslava Kvačka, rodáka z Podmok, nazvaný prostě Vzpomínání. Je
rekapitulací jeho zajímavého a vzrušujícího života – vždyť se na-
rodil v roce 1904 a tyto vzpomínky sepsal v 88 letech v roce 1992!
První světovou válku prožil jako student Biskupského gymná-
zia v Hradci Králové, kde v průvodu vítal zrod samostatného Čes-
koslovenska a následujícího roku byl i svědkem návštěvy Tomáše
Garrigua Masaryka. Kolem něj umírali lidé při epidemii španělské
chřipky na konci války. Vyšší gymnázium již absolvoval v Čáslavi,
kde četl v originále Sofokla a při pravidelných pátečních návště-
vách svého vzdáleného strýce se seznámil s Lolou Skrbkovou,
pozdější známou herečkou. Následovala studia na Právnické fa-
kultě Univerzity Karlovy, která dokončil v roce 1927. První právnic-
kou praxi získal u Krajského soudu v Českých Budějovicích, kde
také potkal svou budoucí manželku Marii.
Mezi jeho další působiště patřily Český Krumlov, Kutná Hora
nebo Jindřichův Hradec. Po složení advokátní zkoušky si v roce
1934 otevřel samostatnou advokátní kancelář v Čáslavi. Zde se
zapojil i do Sokola a stal předsedou Okresní péče o mládež. Na
konci okupace v květnu 1945 byl zvolen předsedou Okresního ná-
rodního výboru. Tuto funkci zastával až do roku 1948.
Následujícího roku odešel do Zlína, kde přijal nabídku Národ-
ní správy firmy Baťa na místo ředitele mezinárodního oddělení
a zahraničních afilací. V této funkci podnikl řadu zahraničních cest.
Od roku 1952 pracoval v diplomacii a podílel se na vybudování
československého zahraničního zastoupení v Indonésii. Společ-
ně s manželkou však špatně snášeli tamní klima, a proto podal
žádost o odvolání. V roce 1955 se stal vyslancem v Turecku. Za Do Československa se vrátil v srpnu 1968 a stal se přímým
vrchol své kariéry považoval funkci tituláře v Addis Abebě, do které svědkem sovětské okupace. Následujícího roku odešel do penze
nastoupil v roce 1963. Zde strávil pět let, během kterých se osobně a zapojil se do práce Československého mírového výboru jako
setkal s řadou významných osobností světové politiky, například předseda Pražské mírové rady. Závěr života prožil v Praze.
s francouzským prezidentem Charlesem de Gaullem, poradcem Bohužel se nám nepodařilo zjistit, kdy zemřel. Pokud se mezi
amerického prezidenta Robertem Kennedym nebo jugoslávským čtenáři Čáslavských novin najde někdo, kdo dr. Kvačka znal a po-
prezidentem Josipem Brozem Titem. mohl by nám tento údaj doplnit, budeme rádi.