Page 17 - Chytrý Zpravodaj - Čáslav září 2021
P. 17

Život ve městě               17




       ZÁHADY ČÁSLAVSKÉHO PODZEMÍ                        IM

       Pod  mnoha  českými  městy  se  nacházejí  podzemní  prostory    muzejník  a  archeolog  Kliment  Čermák.  Řadou  údajů  z  písem-
       a  ani  Čáslav  není  v  tomto  směru  výjimkou.  Jedná  se  o  téma,   ných pramenů pak přispěl historik August Sedláček. Na jejich
       kterým  už  se  zabývalo  několik  odborníků,  celá  řada  otázek   aktivitu navázal v 50. letech 20. století stavební historik Dobro-
       přesto  zůstává  nezodpovězená.  Ale  co  přesně  už  víme?  Kde   slav Líbal a po něm i další památkáři provádějící na území města
       všude  se  jednotlivé  chodby  nacházejí?  Je  mezi  nimi  i  nějaká   stavebně-historický průzkum v 70. a 80. letech. Po roce 1989 se
       obzvlášť záhadná? O tom všem jsme si povídali s dvojicí „nad-  významnou měrou o průzkum čáslavského podzemí zasloužila
       šenců“  do  dané  problematiky,  radním  a  archeologem  Filipem   pracovní skupina Muzejního a vlastivědného spolku Včela Čás-
       Velímským  a  místostarostou  města  Martinem  Horským.  Pře-  lavská pod vedením Jiřího Starého, které se podařilo zmapovat
       devším  na  základě  informací  od  prvně  jmenovaného  vznikl    i řadu do té doby neznámých prostor.
       i následující článek.                                     „Rozsáhlé čáslavské báňské podnikání dodalo peníze a kvali-
                                                              fikované pracovníky, čilý obchod (…) vytvářel požadavky na skla-
                případě Čáslavi mají podzemní prostory nejčastěji po-  dovací prostory. Protože středověké parcely byly velice malé, ne-
               dobu sklepů či lochů pod zástavbou městských domů.   zbývalo nic jiného než se orientovat na podzemí. Také pro účely
         VDoplňují je různé vstupy, schodiště, propojovací chodby,   obranné byly bezesporu podzemní prostory velmi důležité,“ napsal
       odvodňovací kanály či odvětrávací komíny. Tyto sklepy, zakláda-  k tématu Jiří Starý v roce 1995. Zároveň apeloval na to, aby se té-
       né obvykle už v první fázi výstavby města, tedy ve druhé polovině   matu věnovala i v budoucnu zvýšená pozornost. Vedlo ho k tomu
       13. století a v navazujícím 14. století, mohou být tvořeny jak jed-  mimo jiné přesvědčení, že stav podzemních prostor ovlivňuje po-
       noduchými  solitérními  prostorami,  tak  i  větším  počtem  suterén-  vrch dnešních komunikací.
       ních místností, rozprostřených na několika etážích – patrech.   Celkový rozsah podzemních prostor ani délku chodeb vedou-
       „V  případě  Čáslavi  jsou  svrchní  patra  sklepů  obvykle  vykopána    cích pod městem nelze v současnosti přesně stanovit. V minulosti
       a  následně  vyzděna,  zatímco  nižší  patra  jsou  tesána  hornickým   byly pod městem prozkoumány úseky v řádech několika desítek
       způsobem přímo do pod-                                                                 metrů,  takže  v  celkovém
       loží a jsou v současnosti  Evidence podzemních prostor (sklepů, chodeb, studní) na ploše náměstí    součtu  se  určitě  jednalo
       velmi  často  nepřístupná  [ze starších plánů a mapových podkladů NPÚ ÚOPSČ, MMaK Čáslav,   o nezanedbatelné prosto-
       (zatopená).  Řada  skle-   ARÚ AV ČR, Praha, v.v.i. sestavil Mgr. Velímský Filip Ph.D.]   ry s poměrně velkou hus-
       pů  byla  také  v  minulosti                                                           totou.
       z  různých  důvodů  zazdě-
       na nebo zasypána a s od-                                                               Na vlastní kůži
       stupem let se tak o jejich
       přesné  pozici  a  rozsahu                                                                Místostarosta  Martin
       již neví,“ popsal Velímský.                                                            Horský  se  nedávno  roz-
                                                                                              hodl  do  tématu  doslova
       Souvislost s pivem                                                                     ponořit  a  jeden  ze  zato-
                                                                                              pených  sklepů  prozkou-
          Obyvatelům  města                                                                   mat  na  vlastní  kůži.  Aniž
       sklepy sloužily zejména                                                                by přesně tušil, co ho na
       jako  skladovací  prostory,                                                            místě  čeká,  domluvil  se
       občas  ale  našly  využití                                                             s  majitelem  domu,  pod
       také jako zázemí pro řemeslnou výrobu, i v Čáslavi populární vaře-  kterým se místo nachází, a prostě to zkusil. „Byl jsem navázán na
       ní piva, ubytování čeledi atp. Často také zajišťovaly majiteli přístup   lano a přátelé mě jistili ‚ze souše‘. Ponor byl na mou zodpovědnost.
       k privátnímu vodnímu zdroji, buď ke studním napájeným spodní   Dobrodružná dušička ve mně měla radost, na rozdíl od pana sta-
       vodou,  nebo  sběrným  jímkám  a  cisternám  zadržujícím  stékající   rosty, který mě nejprve nechtěl z bezpečnostních důvodů pustit,“
       vodu dešťovou.                                         vzpomíná s úsměvem.
          Kromě  sklepů  se  v  čáslavském  podzemí  můžeme  setkat   Výsledek trval pouze několik minut a přinesl spíše zklamání.
       také s pozůstatky starých podzemních systémů odvodňovacích    „V zatopené místnosti byly tři niky a v jedné z nich jsem si všiml
       a kanalizačních stok, které nejčastěji vedou směrem ke hradeb-  otvoru, který ústí do chodby. Musel jsem se vynořit a vyměnit vel-
       nímu  pásu  a  následně  ven  z  města  (ústily  do  Podměstského   kou kyslíkovou láhev za malou ruční. Ta mi po opětovném ponoru
       rybníka nebo hradebního příkopu). A písemnými prameny máme   vyklouzla z ruky, ale všechno dobře dopadlo. Jenže do chodby jsem
       doloženo, že i na území města proběhly pokusy o hornický prů-  se nevešel, a tak zůstala neprozkoumána,“ vylíčil průběh akce.
       zkum a těžbu, patrně ale bez většího úspěchu. „Další specifickou
       kategorií suterénních prostor pak jsou hrobky a krypty v kostele  Poklad na závěr
       sv. Petra a Pavla a v dalších zdejších sakrálních stavbách nebo
       v období druhé světové války a po ní budované protiletadlové kry-  A  má  tedy  Čáslav  nějakou  svou  „tajnou“  chodbu?  Podle  Fi-
       ty a kryty civilní obrany,“ připomněl Velímský.        lipa Velímského k ní má nejblíž zřejmě štola vyražená do svahu
                                                              čáslavského  Hrádku,  kterou  odkryl  zmíněný  Kliment  Čermák.
       Role Včely Čáslavské                                   „V tomto případě skutečně nemůžeme vyloučit variantu, že moh-
                                                              la představovat skrytou únikovou cestu z areálu hradu v době ne-
          Obecně nadále platí, že historické podzemí Čáslavi nebylo ni-  bezpečí,“  uvedl  radní  a  připomněl,  že  Čáslav  se  může  pochlubit
       kdy kompletně prozkoumáno, a neexistuje proto ani jeho celkový   i „objevem“ v podobě zakopaného pokladu. Roku 1545 totiž jistý
       plán. První četnější poznámky k výskytu podzemních prostor pod   Vavřinec Tiňtěra obvinil jistého Jana Hlumu, že se mu v době, kdy
       městem si ve druhé polovině 19. století zapisoval zdejší známý     byl nemocný, vloupal do sklepa a vykopal a ukradl 200 kop grošů.
   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22