Page 26 - Chytrý zpravodaj - Broumov 12/2025

Různé

České menšinové školství v Broumově 1919–1938

V minulém čísle byly připomenuty počátky české Historicky třetí českou školou v Broumově byly jed-
obecné školy v Broumově, na které se začalo vyučovat notřídní česká mateřská škola a opatrovna otevřená
v září 1919. Škola byla zprvu dvoutřídní, posléze 1. listopadu 1924. Jejím zřizovatelem se stal spolek
trojtřídní a od škol. roku 1928/29 pětitřídní. Ústřední matice školská, od 1. února 1928 ji ale do své
Po zřízení české obecné školy ve městě a stabilizaci její správy převzal čs. stát. Zprvu sídlila v jedné místnosti
o rozměrech 5,30 x 8,30 m v budově německé dívčí školy.
situace směřovala energie české menšiny k otevření čes-
ké občanské (měšťanské) školy v Broumově. Vzdělání na Historicky první učitelkou tu byla L. Bendlová a opat-
měšťanských školách mělo žáky připravit na budoucí rovnicí Marie Rybínová. V roce 1924 měla škola 23 dětí,
studia na gymnáziích a odborných školách. ovšem v roce 1925 se jejich počet zvýšil na 34.
K otevření české občanské školy v Broumově došlo s po- Také v sousední obci Velká Ves byla k 1. říjnu 1930
čátkem škol. roku 1921/22. V souvislosti s jejím zřízením otevřena jednotřídní česká mateřská škola spolu s opa-
byl od 1. září 1921 jmenován ředitelem broumovských trovnou. I ta byla spravovaná spolkem Ústřední matice
českých škol odborný učitel Josef Tvrzský, který na- školská, a to až do svého zániku v roce 1938. Škola s opa-
hradil řídícího učitele Jana Šukala. Tvrzský tuto funkci trovnou využívala pronajaté prostory. V roce 1931 ji
zastával do 31. srpna 1928, kdy po mnoha letech aktivní navštěvovalo 15 předškoláků, v roce 1933 dokonce 17,
učitelské práce odešel na zasloužený odpočinek. K 1. září zatímco v roce 1937 již jen 14. Historicky první učitelkou
1928 se stal ředitelem českých škol Josef Loucký (1892– tu byla M. Kollertová a opatrovnicí Marie Rybínová, kte-
1953), rodák z Klínovic na Strakonicku. Trojtřídní škola rá sem přešla z broumovské mateřské školy. Dozor nad
s navazujícím jednoročním učebním kurzem byla smíše- školou měl ředitel broumovských škol Josef Loucký.
ná, takže ve školních lavicích usedali společně chlapci Na jaře 1929 vznikl přípravný výbor pro zřízení české
i dívky. živnostenské pokračovací školy v Broumově. Stalo se
tak z důvodu, že jen v samotném Broumově bylo teh-
dy 43 českých učňů, kterým se nedostávalo patřičného
vzdělání. Pokračovací odborné školy připravovaly učně
pro řemeslo či práci v továrně. Vyučování na dvouleté
broumovské české živnostenské pokračovací škole bylo
zahájeno 2. října 1929. Pravděpodobně zde existovala až
do roku 1938.

Ředitel školy Josef Loucký se aktivně zapojil do spol-
kového života české menšiny v Broumově, když stál
hned v čele několika místních českých spolků a sdru-
žení. Například v roce 1929 byl předsedou Okresního
osvětového sboru pro broumovský a teplický soudní
okres a v letech 1930–1935 měl stejnou funkci v odboru
Národní jednoty severočeské (dále NJS), která měla za
úkol stmelovat českou menšinu ve městě. Navíc byl v le-
tech 1935–1937 předsedou Broumovského okrsku NJS,
jenž sdružoval odbory z celého Broumovska. Ve 30. le- Dvouletá česká odborná škola pro ženská povolání
tech stál po několik let i v čele Okresní péče o mládež v Broumově byla zřízena výnosem ministerstva školství
pro broumovský soudní okres. Ta měla důležité poslá- ze 3. července 1930. Existovala od počátku škol. roku
ní. Starala se o děti, které chodily do české mateřské, 1930/31 a sídlila v Masarykově budově českých škol.
obecné a měšťanské školy. Pečovala o jejich stravování, Jejím zřizovatelem byl již vzpomenutý spolek Ústřední
zdravotní stav a pomáhala i s jejich ošacením. matice školská. Určena byla pro dívky, které absolvovaly
Podobně jako jinde, i zde se česká menšina ve 30. letech měšťanskou školu, případně střední školu. Po úspěšném
ukončení studia byly dívky připraveny nejen pro práci
politicky diferenciovala a vládla zde mezi Čechy určitá v domácnosti, ale měly i vhodnou přípravu na to, aby se
nevraživost. Josef Loucký proto v roce 1937 vystoupil mohly v budoucnu pro absolvování uč. ústavu stát uči-
z broumovského odboru NJS a přihlásil se do odbo- telkami rodinných škol.
ru NJS v Maršově u Police nad Metují. Nelze se proto
divit, že se v 2. polovině 30. let ucházel o místo školní- V roce 1934 byla rozšířena o živnostenskou pracovnou
ho inspektora v Mostě, Jindřichově Hradci či Českých na šití šatů. Žákyně měla škola jak z Broumova a blízkého
Budějovicích. Tyto jeho snahy ale byly neúspěšně, takže okolí (Machov, Nízká Srbská atd.), tak i ze vzdálenějších
v Broumově nakonec vydržel až do podzimu 1938, kdy míst (Kolín, Litomyšl, Lomnice nad Popelkou, Dobruška
zde všechny české školy zanikly. Vysněného inspektor- či Josefov). Ve škol. roce 1934/35 dokonce musely být do
ského místa se Loucký nakonec na sklonku roku 1938 prvního ročníku některé dívky odmítnuty z důvodu pře-
dočkal, a to ve Vysokém Mýtě. plněnosti třídy.
Vzrůstající počet českých škol v Broumově si vynutil

26