Page 21 - Chytrý zpravodaj - Broumov 12/2025

Muzeum Broumovska

rozhodně upřímný, nacionálně motivovaný, zájem něko- ve vývoji loutkového divadla představoval značný zá-
lika loutkářských nadšenců, zejména Jindřicha Veselého jem a přízeň vzdělaných a kulturně angažovaných lidí,
(žil v letech 1885 až 1939). Tento historik, teoretik, učitel, což zvyšovalo jeho prestiž mezi ostatními uměleckými
organizátor aj. se zasloužil o počátek moderního českého obory. V kontextu se zrodem a rozvojem kultury, resp.
loutkového divadla svojí rozsáhlou činností vědeckou, umění, pro děti všeobecně, se amatérské loutkářství také
organizační i osvětovou. Založil a redigoval ve světě vyhraňovalo jako divadlo pro děti s převažující výchov-
první odborné loutkářské periodikum Český loutkář. nou funkcí. Dětskému divadlu se často věnovaly samy
Byl iniciátorem vzniku mezinárodní loutkářské organi- děti, které hrály pod vedením pedagogů. Orientace na
zace UNIMA a jejím čestným prezidentem, předsedou dětské publikum si postupně vynutila zcela nový re-
Loutkářského soustředění, autorem řady novátorských pertoár a znamenala v důsledku zrod české loutkářské
publikací, studií a článků o loutkovém divadle. Vydával dramatiky, v níž v této souvislosti dochází i k jisté rene-
edice loutkových her, koncipoval a pořádal mnoho sanci pohádky.
loutkářských výstav. K účasti na sériové produkci lou-
tek, divadel a dekorací pro amatérské loutkáře, kterou Nyní se vrátím k divadlu, které muzeum získalo v říjnu
de facto podnítil, zlákal celou řadu vynikajících českých letošního roku. Všechny loutky nesou stopy používání,
umělců. Jeho zásluhou vznikly zejména „Alšovy loutky“ některé jsou v poměrně dobré kondici, jiné jsou částečně
a rané série „Dekorací českých umělců“. Svými obšírný- poškozené (chybějící části končetin, ulámané detaily).
mi aktivitami v oblasti amatérského loutkářství zároveň Nitě na loutkách nejsou původní, stejně tak se na vět-
přispíval k formování profesionálního loutkového diva- šině marionet nedochovaly originální textilie a někdejší
dla. Snahy a aktivity Jindřicha Veselého posléze vyústily majitelé jim ušili nové „modely“, často patrně podle „pů-
doslova v organizované hnutí. Obnášelo jednak tvorbu vodního střihu“. Popisované divadlo bylo nalezeno na
dramatickou, přispívající k reformě repertoáru loutkové- půdě budovy Městského úřadu v Teplicích nad Metují
ho divadla, ale zejména ohromnou kvalitní profesionální přibližně před 15 lety, na mnoho let ho jeden ze zaměst-
výtvarnou produkci. A to navzdory jistému tradiciona- nanců přesunul do své kanceláře, aby zabránil možnému
lismu ve vytrvalém užívání „kukátkového“ divadelního poškození či rozkradení loutek. Bohužel se nedocho-
prostoru, typové dekorace a marionet. vala původní scéna divadla a dekorace. Marionety jsou
ale pečlivě zavěšeny v patrně původní dřevěné skříňce
Divadla zřizovaly například různé spolky, v českém kon- s prosklenými a řezbou zdobenými dvířky.
textu nejdříve Sokol, pak Dělnické tělocvičné jednoty Současné vedení města se rozhodlo celý soubor ma-
a katolická tělovýchovná organizace Orel, posléze také rionet darovat Muzeu Broumovska. Závěrem mi tedy
školy. Ve dvacátých letech 20. století již v české prove- nezbývá než za naše muzeum poděkovat městu Teplice
nienci existovaly stovky spolkových a školních divadel. nad Metují a jeho starostce Věře Prokopové. Třeba bude
Amatérské divadelnictví však bylo vnímáno rozporuplně. tento akt inspirací i pro další instituce či jednotlivce,
Na jedné straně příznivě jako prostředek vzdělání, kulti- vždyť sbírkotvorná činnost je jedním z hlavních poslání
vace mravů, ušlechtilé zábavy, na straně druhé negativně regionálního muzea. Pokud byste měli cokoliv souvisejí-
jako nemravná a prostopášná činnost nebo konkurence cího s minulostí našeho regionu a zvažovali předání věci
divadelníků z povolání. Ve skutečnosti zajisté přispívalo Muzeu Broumovska, neváhejte a obraťte se na nás třeba
k postupnému formování stálého profesionálního diva- prostřednictvím emailu info@muzeumbroumovska.cz.
dla, ať již loutkového či neloutkového. Důležitý moment Rádi rozšíříme naši sbírku o nový poklad.

Rád bych za tým Muzea Broumovska všem čtenářům
Broumovských novin popřál příjemně prožitý čas ad-
ventu i svátečních dnů připomínajících narození Páně
a vše dobré do roku 2026.
Michal Bureš, vedoucí muzea

Hranice na Nise – oprava

V minulém čísle jsem reprodukoval detail mapy do-
kladující, že poválečná západní hranice mezi Polskem
a Německem mohla vést jinudy, a sice nikoli po Nise lu-
žické, kudy vede dnes, nýbrž po Nise kladské, čili že za
Javořími jsme mohli mít Německo, přičemž Kladsko by
přináleželo k nám. Uvedl jsem, že tato varianta byla ve
hře dosti dlouho s tím, že dokonce sám Stalin s ní ope-
roval při jednání s polskou samozvanou Národní radou
ještě v červenci… - 1945. A to jsem se ovšem „upsal“,
správně mělo samozřejmě být 1944 a tím létem 1944 by
pak měla být datovaná i předmětná mapa. Následující
léto 1945 se již konala Postupimská konference, kde, jak
jsem uvedl, se s tou „kladskou variantou“ západní spo-
jenci sice také ještě pokoušeli hrát, Stalin však už nikoli.
Bystrý čtenář si tu nesrovnalost v datu jistě odvodil, ale
ne každý je bystrý, čili pro jistotu opravuji, aby někdo
třeba omyl dále nešířil s tím, že takto to přece psal.

Karel Franze, Muzeum Broumovska
21