Page 21 - Chytrý zpravodaj - Broumov 05/2025

Muzeum Broumovska

(= Větší pečeť města broumovského), jejíž začátek a konec jako pečetní znamení od některého opata břevnovského
je oddělen květem na stonku o pěti okvětních lístcích. kláštera z rodu pánů ze Švamberka už jen proto, že o žád-
Archiválie s otiskem zmíněného typáře jsou v tomto pří- ném opatovi tohoto původu nevíme.
padě uloženy v Archivu Národního muzea.
Mnozí návštěvníci našeho muzea se mě často ptají, proč
má Broumov ve svém městském znaku, který se vyvi-
nul z městské pečeti, právě labuť. Bohužel musím vždy
odpovědět, že přesný důvod neznáme. Půvabné pověsti
o tom, jak první němečtí osadníci na konci svého pu-
tování uviděli na vodní hladině labuť a nad ní hvězdu, Čtyři typáře městských pečetidel z 15. a 19. století.
večernici, a tak se ujistili, že došli na správné místo s tím, Také nevíme, jak se do pečeti a později do znaku dosta-
že labuť a hvězda se jednou stanou symboly jejich města, la hvězda, ať již o pěti nebo později o šesti paprscích.
zůstávají stále jen poutavými zkazkami. Obzvláště když V tomto případě má nejspíše pravdu bývalý ředitel Muzea
víme, že hvězda na první městské pečeti ani nebyla. Výše Broumovska pan Miroslav Otte, který je toho názoru, že
zmíněný Jindřich Köcher se domníval, že se v prvopo- po krádeži nejstaršího pečetidla si město na nový typář
čátku jedná o husu jako symbol ostražitosti a teprve přidalo hvězdu proto, aby se nová pečeť odlišila od pe-
později s rostoucím bohatstvím města se obyčejná husa četi původní, a také jako obranu proti jejímu možnému
prodloužením krku proměnila v honosnou labuť. Není zneužití.
také žádný důkaz o tom, že by Broumov získal opeřence
Barbora Trenčanská, Muzeum Broumovska

Obrázek někdy z před 160 let... - nebo?

Česká pošta přišla roku 2002 se sebevědomě Bohatší si v naléhavých a diskrétních případech moh-
ambiciózním heslem: Dneska podáte, zítra dodáme! li zjednat jízdního posla, který to do Prahy zvládnul za
Dnes ze slibu couvá a doručení „obyčejné zásilky dva dny; v extrému, měl-li možnost na nějaké přepřahací
v ekonomickém režimu“ prý bude moci trvat až pět stanici přesedlat na čerstvého koně, snad i za den. Takto
dní. Což zavdává příležitost k vtipkování, neboť se majetným odesilatelem mohl však být leda broumovský
takto jakoby vracíme o staletí zpět. opatský prelát; městská rada snad jen ve výjimečných
V pradávných dobách totiž, pokud někdo z Broumova případech, např. že si na nějakého takového opata stě-
žovala u dvorské kanceláře či zemských stavů. Opati
chtěl cokoli poslat „přes hory“ někomu ať už do Slezska, také osobně mezi Prahou a Broumovem relativně často
Kladska či českého vnitrozemí, většinou využil služ- pendlovali kočárem a zvládali to rovněž za dva dny. Opat
by některého z četných formanů vyvážejících od nás Sartorius, aby se vyhnul nutnosti přespávat se „(s)pro-
zejména sukno a zpět se vracejících s čímkoli, co na stými“ formany někde v zájezdním hostinci, zakoupil
Broumovsku nebylo k mání, čili k vyrobení či k vypěs- r. 1672 zámek a panství Sloupno ležící takřka na kilometr
tování. Formanské vozy byly však velmi těžké, čemuž přesně napůl cesty.
odpovídala i jejich cestovní rychlost rovnající se praktic-
ky běžné chůzi – forman vskutku valnou část cesty vedle Roku 1798 byla v našem městě zřízena sběrna dopisů
koňů poctivě odchodil. Záleželo ovšem od mnoha fakto- a r. 1844 i první poštovní úřad. Broumov však v té době
rů: od hmotnosti (roku 1747 byla omezena na 3,36 tuny, neležel na hlavní poštovní trase. Ta vedla z Prahy do
neboť povozy poškozovaly cesty podobně jako dnešní Náchoda, z nějž se pak ve dvou příhodnějších směrech
kamiony), od počtu zapřažených koní (obvykle dva až než přes Broumovsko rozdělovala směrem na Trutnov do
tři páry), od terénního profilu, aktuálního stavu cest, Slezska a přes Běloves do Kladska. Až do dobudování že-
počasí, ročního období… Zvolíme-li kupříkladu trasu leznice r. 1875 tedy broumovští soukromí provozovatelé
Broumov – Praha, pak sice nemáme konkrétních zpráv, poštovního spojení (k převodu na stát došlo až r. 1892)
ale lze předpokládat, že za nejideálnějších podmínek ji museli do zmíněných míst extra zajíždět. Rovněž nemá-
forman mohl zdolat i za stejných pět dní, které dnes nově me zpráv, ale předpokládám, že i tak dorazila pošta z či
slibuje (či spíše jimi hrozí) i Česká pošta. do Prahy do tří dnů.
Pokud bychom si ovšem povzdychli, že s nově
garantovanými pěti dny jsme to tedy pěkně dopracovali,
bylo by to poněkud demagogické. Naprostá většina
z nás koresponduje prostřednictvím mobilů,
e-mailů či datových schránek v řádu vteřin i do těch
nejvzdálenějších tramtárií. A jestli třeba do takového
Šonova putuje (řeknu hodně) jeden klasický obyčejný
dopis denně, pak tam s ním extra zajíždět je vskutku
poněkud neekonomický luxus. Navíc si odesilatel
k onomu obyčejnému psaní v ekonomickém režimu za
31 Kč může připlatit bagatelních 5 Kč, čímž ho změní
na prioritní, u nějž pošta nadále deklaruje doručení
„zpravidla následující pracovní den po dni podání“.
Novodobé heslo by tak mohlo znít: Doručujeme zpravidla
ne/pravidelně. No, uvidíme, kam to pospěje.
text a fotomontáž Karel Franze, Muzeum Broumovska

21