Page 16 - Chytrý Zpravodaj - Brandýs nad Labem-Stará Boleslav září 2020
P. 16

září                                           Unikáty souměstí                                   MĚSTSKÉ LISTY  |  16

          Po celý letošní rok v rubrice Unikáty souměstí přinášíme pohledy na jedinečné historické i přírodní

                objekty a lokality z našeho dvojměstí, jejichž význam přesahuje místní měřítko. V osmém
              pokračování pojednáváme o staroboleslavských lesích, které bývaly vyhledávaným lovištěm
                                     českých knížat a králů od dob počátků českého státu.


          Ve staroboleslavských lesích  Renezanční lovecké zámečky

          lovil patrně už sv. Václav                                 Rudolf II. investoval do zdejších lesů velké prostředky. Přikupoval
                                                                     další vesnice, aby rozšířil své zdejší državy a mj. i revír. V lesích sa-
                                                                     mých jeho úředníci zřizovali a opravovali celou řadu objektů, které
          Staroboleslavské lesy patří k našemu regionu stejně jako řeka Labe –   sloužily jak správcům lesa, tak i hostům-lovcům z vyšší společnosti.
          vždy tu byly, jsou a (snad) budou. Při spojení termínů „lov“ a „český   Byly to tzv. zelené boudy, drobné lo-  ny rozsáhlé obory, mj. vznikla i obora
          panovník“ se nám vybaví spíše hvozdy na Křivoklátsku a  v  okolí   vecké chatky využívané při lovech i při   v prostoru od brandýského zámku po
          Karlštejna, ale ani náš region čeští vládci neopomíjeli. Lze předpoklá-  péči o zvěř, ale také především dva lo-  dnešní Královice.
          dat, že zde lovila již knížata sv. Václav a jeho bratr Boleslav. Výslovné   vecké  zámečky  –  v  Hlavenci  (během   Rudolf II. neváhal zrušit celé vesnice,
          doklady se váží ke Karlu IV. (léta 1338, 1351 a  1363),  Vladislavu II.   třicetileté  války  zpustošen,  následně   aby zvěř a lovci měli klid. Kromě vysídlení
          Jagellonskému (1509) a Ferdinandu I. (1531, 1543).         přestavěn na sýpku, po dalších staveb-  dvora v Opočně, který byl původně sou-
                                                                     ních úpravách objekt dodnes stojí)   částí již dříve dožilé vsi, se jedná o cílené
          Právě Ferdinandovi I. Habsburskému   své podstatě smíšený. Rostly zde boro-  a  v  Opočně (během třicetileté války   vysídlení Vesců (1777 ves obnovena jako
          se brandýský zámek na skále při pře-  vice (odtud název Bor), ale také letité   zpustošen, zcela zanikl, předmětem   Nový Vestec) a Otradovic (1777 ves ob-
          chodu Labe a rozlehlé na zvěř i dřevo   duby a další listnaté dřeviny. V rozvoji   drobného  archeologického  výzkumu   novena pod názvem Laubendorf, který se
          hojné boleslavské lesy velmi zamlou-  lesního hospodářství a myslivosti po-  v 70. letech 20. století). V lese a jeho   však neujal a záhy se začalo užívat původ-
          valy. Snažil se je koupit. Arnošt Krajíř   kračovali další Habsburkové, přede-  okolí vznikaly bažantnice, slaniště pro   ní české Otradovice).
          z  Krajku  neprodal.  A  tak  mu  je   vším Ferdinandův vnuk Rudolf II.  vysokou a další zařízení, byly budová-  Martin Hůrka, historik OMPV
          Ferdinand vzal, respektive využil si-   Kácet stromy a lovit v boleslavských
          tuace, kdy se Arnošt Krajíř při proti-  lesích bylo poddaným z okolních ves-
          habsburském povstání roku 1547 po-  nic i  brandýským měšťanům přísně
          stavil na „špatnou“ stranu.  zakázáno. Získat dřevo bylo nesnadné
           Lesy oplývaly především bažanty   i oficiální cestou, přestože především
          (vyváželi se až do Vídně), srnčí zvěří,   vesnice ležící při levém, silně odlesně-
          jeleny,  divokými kanci. Velké potíže   ném břehu Labe již v této době trpěly
          činily potulující se smečky vlků. V le-  chronickým nedostatkem dřeva (nejen
          tech  1549-1550  proběhl  pokus  (ne-   na stavbu domů, ale i na otop)!
          úspěšný) o vysazení zubrů. Les byl ve   Martin Hůrka, historik OMPV

          Tři události z místních lesů


          Věděli jste, že hrabě František   Věděli jste, že hrabě Fr. Ant. Špork
          Antonín Špork neoprávněně zastře-  nechal zřídit pomník císaři Karlu VI.
          lil jednoho z šesti bílých jelenů, které   u  Hlavence? Zhotoven byl v  letech
          císař Karel VI. dostal darem od rus-  1724-1725 na paměť udělení řádu sv.
          kého cara Petra Velikého? Odsouzen   Huberta  vášnivým  lovcem  Šporkem
          byl k  vysoké pokutě 5 tisíc zlatých   osobně císaři roku 1723. Jeho autory
          dukátů.                      jsou  František  Maxmilián  Kaňka
                                       a Matyáš Bernard Braun.
                                         Věděli jste, že při honu roku 1732   Bývalý lovecký zámeček v Hlavenci na malbě F. X. Procházky, 1. polovina 20. století.
                                       císař Karel VI. omylem zastřelil kníže-
                                       te   Adama     Františka  ze
                                       Schwarzenbergu? Stalo se tak
                                       v Hluchově. Po události byl vyhotoven
                                       plán zachycující pozice střelce i oběti,
                                       směr, kudy byla zvěř hnána, a nejbližší
                                       okolí včetně kaple sv. Rocha, břehu
                                       Labe i tzv. Starého Labe.








          Jedna z památek na loveckou minulost
          zdejších lesů – pomník Karla VI.
          v Hlavenci. Iniciátor zbudování: hrabě
          František Antonín Špork. Doba vzniku:
          1724-1725. Autoři: František Maxmilián   Plán vyhotovený v souvislosti nešťastné-  Okenicový závěs s pantem nalezený v prostoru loveckého zámečku Opočno (předán
          Kaňka a Matyáš Bernard Braun.  ho úmrtí knížete Schwarzenberga, 1732.  brandýskému muzeu v létě 2020).
   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21