Page 35 - 12_21_Benešov
P. 35

KULTURA                                                                                     KULTURA
 34                                                                                                           35


 Homo tempus. Výstava Barbory BARBAR   obrazech nebo ornament z ní, který se objevuje jako tetování.

 Kysilkové v MUD  Tento vzor můžeme významově chápat jako určení stigmatu.
       „Stigma je cejch, jizva, značka, která je demonstrující. Tak se
       postupně ze základního ornamentu sukně stal symbol stigma-
 Barbora Kysilková tvořící pod jménem Barbar žila v Praze, Oxfordu, Berlíně a Oslu. Nyní   tu. Mohla bych do ni obléct kohokoliv. Každý z nás má nějaké
 žije  s  přítelem  na  samotě  ve  švédských  lesích.  Výstava  Homo  tempus,  kterou  můžete   stigma, větší či menší, vnitřní či vnější,“ vysvětluje Kysilková.
 navštívit  od  11.  listopadu  2021  do 12.  února  2022 v  Muzeu  umění  a designu  Benešov,   Tyto motivy navzájem propojují i zdánlivě nesouvisející obra-
 je  zatím  největší  výstavou  jejích  děl.  Po  dobu  výstavy  jsou  naplánovány  kurátorské   zy a vytvářejí dojem, že všechna díla jsou vlastně jedním vel-
 komentované prohlídky, diskuze s promítáním filmu i vydání nevšedního katalogu.  kým cyklem maleb.
         Kurátorské komentované prohlídky se budou konat
 Barbora  Kysilková  se  věnuje  realis-  11. prosince od 11.00 hod., 15. ledna 2022 od 16.00 hod.
 tickému  –  někdy  až  hyperrealistickému
 – zobrazení skutečnosti a figurální mal-  Promítání dokumentu Malířka a zloděj v Kině Bene-
 bě. Poslední rok objíždí filmové festivaly   šov s následnou diskuzí s malířkou Barborou Barbar Ky-
 s dokumentem Malířka a zloděj režiséra   silkovou a kurátorkou výstavy Alenou Ochepovsky pro-
 Benjamina  Reeho,  který  vyhrává  jednu   běhne 1. prosince 2021 od 18.30 hod.
 cenu za druhou. Film pojednává o kráde-
 ži jejích dvou obrazů a o tom, co následo-  MUD Benešov
 valo, když se zloděje rozhodla konfronto-
 vat. Ve svých malbách ukazuje divákům
 často  reálné  postavy,  které  staví  do  vy-  Vychází kniha o benešovské architektuře!
 pjatých emocionálních situací a rozehrá-
 vá s  nimi  příběhy vypovídající o  životě,
 smrti i smíření. Jejím cílem není šokovat,   Vrstvy města / 20 kapitol o architektuře (k zakoupení na pokladně MUD)
 ale představit život ve všech jeho podo-  Na  začátku  prosince  vyšla  v  Muzeu  ale  i významnými obyvateli,  kteří se  na  konkrétně budovám hotelu Pošta, gym-
 bách – realisticky a bez příkras. Nejde jen   umění  a  designu  kniha  Vrstvy  města,  jejich výstavbě často podíleli, ať již z po- náziu nebo Okresní hospodářské poklad-
 o surové zobrazení smrti, ale i o intimní   která  se  věnuje  architektuře  Benešova.  zice  investora či architekta.  Právě  jejich  ně (dnes MUD). Ve většině případů po-
 okamžiky či chvíle silného emocionální-  Kniha volně navazuje na výstavní projekt  citace, společně s výpověďmi dalších lidí,  pisují texty vždy budovy, které stále ještě
 ho vypětí.  DŮM  X  MUD,  který  autorky  připravily  kteří  jsou  s  budovami  spojeni,  najdete  stojí a čtenář se tak na ně může jít podívat
 „Tenzi  u  Bářiných  obrazů  hodně  vní-  pro MUD v minulém roce.  v každé kapitole.  (kromě  několika  soukromých  staveb).
 mám, když o samotě pozoruji její figurální   20  kapitol  postupně  odkrývá  jednot-  V  knize  se  objeví  stavby,  které  jsou  Výjimkou  jsou dvě  kapitoly,  které popi-
 obrazy. V tu chvíli existuji jen já a postava   livé  vrstvy  města,  a  to  v  historickém,  s architekturou v Benešově neodmyslitel- sují bourání Benešova v 70. a 80. letech
 z  obrazu.  Velmi  intenzivní  pocity  zaží-  geografickém,  architektonickém  i  spo- ně spjaty, ať už jde o dvě stavby od Otaka- na základě nového urbanistického plánu.
 vám, když stojím naproti plátnu Madonna  kteří sledují něco, co by sledovat neměli,  říká kurátorka Alena Ochepovsky.  lečenském  smyslu.  Kromě  přesného  ar- ra Novotného, radnici od Josefa Pleskota  První  kapitola  se  věnuje  proměně  Ma-
 Pruina. Některé obrazy mají neskutečnou  ale  přesto  nemůžou  odvrátit  zrak.  Jako   Častým motivem jejích obrazů je smrt   chitektonického  a  historického  popisu  nebo  hotel  Karlov od  Ladislava  Lábuse.  lého  náměstí a výstavbě  budovy dnešní
 vibraci, naléhavě hučí. Zvou nás k pozoro- diváci pozorujeme důležitý moment jejich  nebo  smrtelnost.  Ve  svém  novém  cyk-  jednotlivých staveb se kniha zaměřuje na  Nesmí chybět ani významné stavby z mi- polikliniky a druhá se zabývá židovskými
 vání příběhu, kdy se cítíme jako voyeuři,  života, do kterého nemůžeme zasáhnout,“  lu  MANIKARNIKA  prozkoumává  tato   příběhy, které jsou s domem spojené a na  nulosti  jako  kostel  sv.  Anny  nebo  torzo  stavbami v  Benešově a příběhu zbořené
 témata  z  nového  úhlu  pohledu.  Cyklus   význam, který má daná stavba pro město  minoritského kláštera na Karlově. Něko- synagogy a starého židovského hřbitova.
 zachycuje autorčiny zážitky z indického   jako celek. Jednotlivé kapitoly jsou prová- lik kapitol se věnuje velkému stavebnímu
 města  Váránasí,  kde  se  tradičně  spalují   zané  nejen  postupným  vývojem  města,  rozmachu  na  přelomu  19.  a  20.  století,   MUD Benešov
 mrtví na břehu Gangy. Realistické obrazy
 popisují  samotný  rituál,  který  odděluje
 život od smrti a zároveň celou atmosfé-
 ru místa, které zdaleka není tak ponuré,
 jak se ze vzdáleného evropského pohledu
 zdá.
 „Nedává mi příliš smysl vnášet do ob-
 razu pocit či iluzi pohybu. Přijde mi mno-
 hem více sexy, když se v obraze odehrává
 jakési  bezčasí.  Představ  si,  že  lezeš  na
 horu, nahoru. V jedné chvíli jsi na vrcholu,
 a pak už to jde jenom dolů. A možná pra-
 vě to zkouším najít, takový vrchol krásy.
 Bod, ve kterém je krása ve svém největším
 potenciálu, než vše začne sklouzávat dolů
 a měnit se,“ říká o svých obrazech Kysilko-
 vá. V obrazech je přítomno jakési balan-
 cování mezi dvěma světy. Zásadní je pro
 ni  propojení  smrti  či  smrtelnosti  s  krá-
 sou.  „Krása  má  sílu,  která  dokáže  smrt,
 ne přelstít, ale předčít. A díky umění může
 být krása nesmrtelná,“ pokračuje malířka.
 Neutrální pozadí, propracovaná barev-
 nost a šerosvit připomíná náladu obrazů
 renesančních  a  manýristických  mistrů.
 V některých jejích dílech se opakují stej-
 né motivy, ať se jedná o sukni, kterou po-
 stupně oblékají postavy na jednotlivých
   30   31   32   33   34   35   36   37   38   39   40