Page 34 - 12_21_Benešov
P. 34

KULTURA                                                                                                                KULTURA
                                                                                                              34                                                                                                                     35


       Homo tempus. Výstava Barbory BARBAR                                                                                    obrazech nebo ornament z ní, který se objevuje jako tetování.

       Kysilkové v MUD                                                                                                        Tento vzor můžeme významově chápat jako určení stigmatu.
                                                                                                                              „Stigma je cejch, jizva, značka, která je demonstrující. Tak se
                                                                                                                              postupně ze základního ornamentu sukně stal symbol stigma-
                              Barbora Kysilková tvořící pod jménem Barbar žila v Praze, Oxfordu, Berlíně a Oslu. Nyní         tu. Mohla bych do ni obléct kohokoliv. Každý z nás má nějaké
                              žije  s  přítelem  na  samotě  ve  švédských  lesích.  Výstava  Homo  tempus,  kterou  můžete   stigma, větší či menší, vnitřní či vnější,“ vysvětluje Kysilková.
                              navštívit  od  11.  listopadu  2021  do 12.  února  2022 v  Muzeu  umění  a designu  Benešov,   Tyto motivy navzájem propojují i zdánlivě nesouvisející obra-
                              je  zatím  největší  výstavou  jejích  děl.  Po  dobu  výstavy  jsou  naplánovány  kurátorské   zy a vytvářejí dojem, že všechna díla jsou vlastně jedním vel-
                              komentované prohlídky, diskuze s promítáním filmu i vydání nevšedního katalogu.                 kým cyklem maleb.
                                                                                                                                Kurátorské komentované prohlídky se budou konat
         Barbora  Kysilková  se  věnuje  realis-                                                                              11. prosince od 11.00 hod., 15. ledna 2022 od 16.00 hod.
       tickému  –  někdy  až  hyperrealistickému
       – zobrazení skutečnosti a figurální mal-                                                                                 Promítání dokumentu Malířka a zloděj v Kině Bene-
       bě. Poslední rok objíždí filmové festivaly                                                                             šov s následnou diskuzí s malířkou Barborou Barbar Ky-
       s dokumentem Malířka a zloděj režiséra                                                                                 silkovou a kurátorkou výstavy Alenou Ochepovsky pro-
       Benjamina  Reeho,  který  vyhrává  jednu                                                                               běhne 1. prosince 2021 od 18.30 hod.
       cenu za druhou. Film pojednává o kráde-
       ži jejích dvou obrazů a o tom, co následo-                                                                             MUD Benešov
       valo, když se zloděje rozhodla konfronto-
       vat. Ve svých malbách ukazuje divákům
       často  reálné  postavy,  které  staví  do  vy-                                                                         Vychází kniha o benešovské architektuře!
       pjatých emocionálních situací a rozehrá-
       vá s  nimi  příběhy vypovídající o  životě,
       smrti i smíření. Jejím cílem není šokovat,                                                                             Vrstvy města / 20 kapitol o architektuře (k zakoupení na pokladně MUD)
       ale představit život ve všech jeho podo-                                                                                 Na  začátku  prosince  vyšla  v  Muzeu  ale  i významnými obyvateli,  kteří se  na  konkrétně budovám hotelu Pošta, gym-
       bách – realisticky a bez příkras. Nejde jen                                                                            umění  a  designu  kniha  Vrstvy  města,  jejich výstavbě často podíleli, ať již z po- náziu nebo Okresní hospodářské poklad-
       o surové zobrazení smrti, ale i o intimní                                                                              která  se  věnuje  architektuře  Benešova.  zice  investora či architekta.  Právě  jejich  ně (dnes MUD). Ve většině případů po-
       okamžiky či chvíle silného emocionální-                                                                                Kniha volně navazuje na výstavní projekt  citace, společně s výpověďmi dalších lidí,  pisují texty vždy budovy, které stále ještě
       ho vypětí.                                                                                                             DŮM  X  MUD,  který  autorky  připravily  kteří  jsou  s  budovami  spojeni,  najdete  stojí a čtenář se tak na ně může jít podívat
         „Tenzi  u  Bářiných  obrazů  hodně  vní-                                                                             pro MUD v minulém roce.             v každé kapitole.                   (kromě  několika  soukromých  staveb).
       mám, když o samotě pozoruji její figurální                                                                               20  kapitol  postupně  odkrývá  jednot-  V  knize  se  objeví  stavby,  které  jsou  Výjimkou  jsou dvě  kapitoly,  které popi-
       obrazy. V tu chvíli existuji jen já a postava                                                                          livé  vrstvy  města,  a  to  v  historickém,  s architekturou v Benešově neodmyslitel- sují bourání Benešova v 70. a 80. letech
       z  obrazu.  Velmi  intenzivní  pocity  zaží-                                                                           geografickém,  architektonickém  i  spo- ně spjaty, ať už jde o dvě stavby od Otaka- na základě nového urbanistického plánu.
       vám, když stojím naproti plátnu Madonna  kteří sledují něco, co by sledovat neměli,  říká kurátorka Alena Ochepovsky.  lečenském  smyslu.  Kromě  přesného  ar- ra Novotného, radnici od Josefa Pleskota  První  kapitola  se  věnuje  proměně  Ma-
       Pruina. Některé obrazy mají neskutečnou  ale  přesto  nemůžou  odvrátit  zrak.  Jako   Častým motivem jejích obrazů je smrt   chitektonického  a  historického  popisu  nebo  hotel  Karlov od  Ladislava  Lábuse.  lého  náměstí a výstavbě  budovy dnešní
       vibraci, naléhavě hučí. Zvou nás k pozoro- diváci pozorujeme důležitý moment jejich  nebo  smrtelnost.  Ve  svém  novém  cyk-  jednotlivých staveb se kniha zaměřuje na  Nesmí chybět ani významné stavby z mi- polikliniky a druhá se zabývá židovskými
       vání příběhu, kdy se cítíme jako voyeuři,  života, do kterého nemůžeme zasáhnout,“  lu  MANIKARNIKA  prozkoumává  tato   příběhy, které jsou s domem spojené a na  nulosti  jako  kostel  sv.  Anny  nebo  torzo  stavbami v  Benešově a příběhu zbořené
                                                                               témata  z  nového  úhlu  pohledu.  Cyklus      význam, který má daná stavba pro město  minoritského kláštera na Karlově. Něko- synagogy a starého židovského hřbitova.
                                                                               zachycuje autorčiny zážitky z indického        jako celek. Jednotlivé kapitoly jsou prová- lik kapitol se věnuje velkému stavebnímu
                                                                               města  Váránasí,  kde  se  tradičně  spalují   zané  nejen  postupným  vývojem  města,  rozmachu  na  přelomu  19.  a  20.  století,   MUD Benešov
                                                                               mrtví na břehu Gangy. Realistické obrazy
                                                                               popisují  samotný  rituál,  který  odděluje
                                                                               život od smrti a zároveň celou atmosfé-
                                                                               ru místa, které zdaleka není tak ponuré,
                                                                               jak se ze vzdáleného evropského pohledu
                                                                               zdá.
                                                                                  „Nedává mi příliš smysl vnášet do ob-
                                                                               razu pocit či iluzi pohybu. Přijde mi mno-
                                                                               hem více sexy, když se v obraze odehrává
                                                                               jakési  bezčasí.  Představ  si,  že  lezeš  na
                                                                               horu, nahoru. V jedné chvíli jsi na vrcholu,
                                                                               a pak už to jde jenom dolů. A možná pra-
                                                                               vě to zkouším najít, takový vrchol krásy.
                                                                               Bod, ve kterém je krása ve svém největším
                                                                               potenciálu, než vše začne sklouzávat dolů
                                                                               a měnit se,“ říká o svých obrazech Kysilko-
                                                                               vá. V obrazech je přítomno jakési balan-
                                                                               cování mezi dvěma světy. Zásadní je pro
                                                                               ni  propojení  smrti  či  smrtelnosti  s  krá-
                                                                               sou.  „Krása  má  sílu,  která  dokáže  smrt,
                                                                               ne přelstít, ale předčít. A díky umění může
                                                                               být krása nesmrtelná,“ pokračuje malířka.
                                                                                  Neutrální pozadí, propracovaná barev-
                                                                               nost a šerosvit připomíná náladu obrazů
                                                                               renesančních  a  manýristických  mistrů.
                                                                               V některých jejích dílech se opakují stej-
                                                                               né motivy, ať se jedná o sukni, kterou po-
                                                                               stupně oblékají postavy na jednotlivých
   29   30   31   32   33   34   35   36   37   38   39