Page 19 - Chytrý zpravodaj - Zruč-Senec podzim 2021
P. 19
klízely rozbité domy. Byla to náročná práce, slunce pálilo celý den a všude se vířil
prach pod koly těžkých aut.
Kulturní dům, kde bylo zřízeno koordinační centrum, byl taktéž zásobárnou
potravin, vody, léků, hygienických potřeb, nářadí, pracovního oblečení a mnoho
dalšího. Bylo tu prostě vše, jak pro místní obyvatele , tak pro všechny dobrovolní-
ky. Okamžik, kdy jsme poprvé vjeli do postižené oblasti, asi nikdo z nás nezapo-
mene. Byl to velice stísňující pocit. Už z dálky bylo patrné, kudy tornádo šlo. Něco
jiného je vidět záběry v televizi, něco jiného naživo. To je daleko horší! Vypadalo
to tam jako po válce. Byl to hrozný pohled. Na jednom domě chyběla střecha,
na druhém celé patro a o sto metrů dál jen několik tašek. Pouliční lampy zlomené
v půli, pahýly oholených stromů. Na duši nás asi nejvíce zasáhl místní hřbitov,
kde nezůstal kámen na kameni. Rozbité náhrobky, poházené květiny, svíčky, torza
staletých lip, které byly dříve ozdobou hřbitova…...to je jen málo z hrůzy, kterou
jsme na tomto smutném místě pociťovali. Na ulicích jsme mluvili s místními lidmi,
kteří také pracovali na opravách svých domů, nebo jinde, pokud o svůj domov při-
šli úplně. Některým tornádo vzalo doslova kus života….. Lidé nám vyprávěli své
příběhy, byla to pro ně jistá forma úlevy. Samozřejmě, že jsme na nich pozorovali
smutek a lítost, ale také úsměv a odhodlání vesnici obnovit. Neviděli jsme tam
člověka se sklopenou hlavou. Byli k nám velice srdeční, pohostinní. Měli radost,
že nás vidí, a děkovali nám. Na zkázu, kterou způsobilo tornádo, určitě nikdy neza-
pomenou a nás těší, že jsme jim mohli alespoň takto pomoci. Přejeme na Moravu
hodně sil a spoustu štěstí, aby už je nic takového nikdy nepotkalo.
Naše organizace se také rozhodla pomoci finančně.
Vybrali jsme mladou rodinu, Miroslavu Řeháčkovou, Vítězslava Mádla a jejich
malou roční dcerku Vanesku.
19