Page 16 - Chytrý zpravodaj - Žlutice 07-08/2022

PTACTVO ŢLUTICKA

Kos černý (Turdus merula) navíc pokračuje i v zimě, a to, spolu s příznivějším mi-
Kos černý na našem obrázku byl panem Boreckým vy- kroklimatem města, umoţnilo kosům přezimovat.
focen ne jeho zahradě. Je to pták ţijící v celé Evropě a V České republice hnízdí kos černý
v jiţní Asii. Díky své přizpůsobivosti se adaptoval v dubnu aţ červenci dvakrát aţ čtyřikrát ročně. Hnízdo
na ţivot v blízkosti člověka a úspěšně ţije a hnízdí nikdy nebývá umístěno vysoko nad zemí.
i v těsném sousedství lidských sídel. Samci jsou nepře-
hlédnutelní svým charakteristickým černým peřím a ţlu- Hnízdní revír je obsazen jediným párem, který na svém
tým aţ oranţovým zobákem, upozorňují na sebe také území nestrpí ţádného jiného kosa. Kos černý se doţívá
melodickým zpěvem. Na obrázku vlevo samice, vpravo aţ 20 let.
samec.)
Samec kosa začíná zpívat na začátku jara, obvykle Kos černý je částečně taţný pták, na zimu odlétají lesní
z vyvýšených míst. Zpěv je hlasitý, flétnový a melodic- kosi a jen část kosů městských. Ptáci z Čech a severní
ký, kos navíc ovládá více melodií a harmonií neţ slavík. Moravy zimují u Atlantiku, jihomoravští kosi pak létají
Zajímavé na zpěvu je, ţe se skládá z jednotlivých skla- do Středomoří. Ze zimovišť se vrací na přelo-
deb, které kos po dohrání celého svého repertoáru neu- mu března a dubna a odlétá v listopadu.
stále opakuje dokola.
Kos černý je pták, který před svým přistěhováním se
do blízkosti člověka ţil a hnízdil hlavně v přízemním
patru lesa. Ve městech a vesnicích vyhledává podobné
prostředí, sady, vinice, zahrady, parky nebo hřbitovy.
Obecně je kos velmi přizpůsobivý a je schopen ţít
a úspěšně vyvádět mláďata všude, kde nachází alespoň
nějakou potravu a úkryt.

Městští kosi jsou v porovnání se svými lesními příbuz-
nými mnohem drzejší, a i kdyţ jsou stále opatrní, dobře
snáší ruch civilizace. Do jejich jídelníčku pak kro-
mě bezobratlých ţivočichů a bobulí patří také to, co na-
jdou na ulicích, dvorcích nebo sadech, snadno také obsa-
zují krmítka, odkud odhání jiné ptáky. Nabídka potravy

Strakapoud velký (Dendrocopos major)

Byl vyfocen na jedné ze ţlutických zahrad. Je to široce rozší- Hnízdí v Evropě jednou ročně od dubna do srpna v dutinách
řený šplhavec. Je průměrně 22,5 cm dlouhý, černobíle zbar- stromů, které si spolu vyhloubí oba partneři v podobě krátké
vený s červenými spodními krovkami ocasními. U pohlaví je chodby a komůrky, kde samička snáší čtyři aţ sedm vajec,
přitom vyvinut nápadný pohlavní dimorfismus, samci mají na kterých sedí oba rodiče, samice většinou přes den a sa-
na rozdíl od samic i červený týl. Vyskytuje se na mec v noci. Mláďata jsou po vylíhnutí krmena hlavně larva-
všech kontinentech východní polokou- mi hmyzu, sedmý den se jim otvírají oči, devátý den začíná
le s výjimkou Austrálie. Jeho přiroze- růst krycí peří, od dvanáctého dne přestávají být rodiči zahří-
ným biotopem jsou lesy všech typů, běţně se však vyskytuje vána a ve věku dvaceti aţ čtyřiadvaceti dní opouštějí dutinu.
i v parcích a zahradách. (Foto vlevo samec, vpravo samice.)
Strakapoudi jsou často jsou loveni jestřáby a krahujci, mlá-
Z jara je nápadný svým charakteristickým „bubnováním“ ďata pak i kunami a kočkami, občas jsou mláďata zabíjena
do kůry stromů nebo na plechové části staveb. Přes léto a vejce ničena i špačky, kteří chtějí obsadit jejich dutinu.
v jeho potravě převaţují malí bezobratlí ţivočichové, občas Jaromír Břehový, foto Jan Borecký
plení i hnízda jiných ptáků; v zimě se ţiví různými plody,
bobulemi, ořechy a ţaludy. Aktivní je přes den a ve větvích
stromů, na zemi je neohrabaný a slétá sem jen zřídka. Hnízdí
v dutinách stromů, které si sám hloubí většinou vysoko
ve ztrouchnivělých stromech.
Má prsty s ostnatými drápy na čtyřech prstech, díky nimţ
snadno šplhá, ocas mu přitom slouţí jako opora těla. Dále má
silný, zašpičatělý zobák, ideální k rozbíjení dřeva, s dlouhým
jazykem s drsnou štětičkou na konci, jímţ získává kořist
i ze špatně dostupných míst.
Strakapoudí námluvy jsou provázeny údery do kůry nejlépe
dutých nebo vyhnilých stromů či jiného znějícího materiálu,
čímţ o sobě tito dávají vědět potenciálním partnerům a záro-
veň tím zastrašují své soky. Bubnování je rychlé a jen krátce
trvající a náhle končící.