Page 16 - Chytrý zpravodaj - Žlutice 07-08/2022
P. 16

PTACTVO  ŢLUTICKA



               Kos černý (Turdus merula)                           navíc pokračuje i v zimě, a to, spolu s příznivějším mi-
               Kos černý na našem obrázku byl panem Boreckým vy-   kroklimatem  města,  umoţnilo  kosům  přezimovat.
               focen ne jeho zahradě. Je to pták ţijící v celé Evropě a   V   České   republice   hnízdí   kos   černý
               v  jiţní  Asii.  Díky  své  přizpůsobivosti  se  adaptoval   v dubnu aţ červenci dvakrát aţ čtyřikrát ročně.  Hnízdo
               na  ţivot  v  blízkosti  člověka  a  úspěšně  ţije  a  hnízdí   nikdy nebývá umístěno vysoko nad zemí.
               i  v  těsném sousedství lidských sídel. Samci jsou nepře-
               hlédnutelní svým charakteristickým černým peřím a ţlu-  Hnízdní revír je obsazen jediným párem, který na svém
               tým  aţ  oranţovým  zobákem,  upozorňují  na  sebe  také   území nestrpí ţádného jiného kosa.  Kos černý se doţívá
               melodickým zpěvem. Na obrázku vlevo samice, vpravo   aţ 20 let.
               samec.)
               Samec  kosa  začíná  zpívat  na  začátku  jara,  obvykle   Kos černý je částečně taţný pták, na zimu odlétají lesní
               z  vyvýšených míst. Zpěv je hlasitý, flétnový a melodic-  kosi a jen část kosů městských. Ptáci z Čech a severní
               ký, kos navíc ovládá více melodií a harmonií neţ slavík.   Moravy zimují u Atlantiku, jihomoravští kosi pak létají
               Zajímavé na zpěvu je, ţe se skládá z jednotlivých skla-  do  Středomoří.  Ze  zimovišť  se  vrací  na  přelo-
               deb, které kos po dohrání celého svého repertoáru neu-  mu března a dubna a odlétá v listopadu.
               stále opakuje dokola.
               Kos  černý  je  pták,  který  před  svým  přistěhováním  se
               do  blízkosti člověka ţil a hnízdil hlavně v přízemním
               patru lesa. Ve městech a vesnicích vyhledává podobné
               prostředí,  sady,  vinice,  zahrady,  parky  nebo  hřbitovy.
               Obecně  je  kos  velmi  přizpůsobivý  a  je  schopen  ţít
               a úspěšně vyvádět mláďata všude, kde nachází alespoň
               nějakou potravu a úkryt.

                Městští kosi jsou v porovnání se svými lesními příbuz-
               nými mnohem drzejší, a i kdyţ jsou stále opatrní, dobře
               snáší  ruch  civilizace.  Do  jejich  jídelníčku  pak  kro-
               mě bezobratlých ţivočichů a bobulí patří také to, co na-
               jdou na ulicích, dvorcích nebo sadech, snadno také obsa-
               zují krmítka, odkud odhání jiné ptáky. Nabídka potravy



                Strakapoud velký (Dendrocopos major)


               Byl vyfocen na jedné ze ţlutických zahrad. Je to široce rozší-  Hnízdí v Evropě jednou ročně od dubna do srpna v dutinách
               řený šplhavec. Je průměrně 22,5 cm dlouhý, černobíle zbar-  stromů, které si spolu vyhloubí oba partneři v podobě krátké
               vený s červenými spodními krovkami ocasními. U pohlaví je   chodby a komůrky, kde samička snáší čtyři aţ sedm vajec,
               přitom  vyvinut  nápadný  pohlavní  dimorfismus,  samci  mají   na  kterých sedí oba rodiče, samice většinou přes den a sa-
               na  rozdíl  od  samic  i  červený  týl.  Vyskytuje  se  na   mec v noci. Mláďata jsou po vylíhnutí krmena hlavně larva-
               všech      kontinentech     východní      polokou-  mi hmyzu, sedmý den se jim otvírají oči, devátý den začíná
               le    s    výjimkou    Austrálie.   Jeho   přiroze-  růst krycí peří, od dvanáctého dne přestávají být rodiči zahří-
               ným biotopem jsou lesy všech typů, běţně se však vyskytuje   vána  a ve věku dvaceti aţ čtyřiadvaceti dní opouštějí dutinu.
               i v parcích a zahradách. (Foto vlevo samec, vpravo samice.)
                                                                   Strakapoudi jsou často jsou loveni jestřáby a krahujci, mlá-
               Z  jara  je  nápadný  svým  charakteristickým  „bubnováním“   ďata pak i kunami a kočkami, občas jsou mláďata zabíjena
               do    kůry  stromů  nebo  na  plechové  části  staveb.  Přes  léto   a  vejce  ničena  i  špačky,  kteří  chtějí  obsadit  jejich  dutinu.
               v jeho potravě převaţují malí bezobratlí ţivočichové, občas  Jaromír Břehový, foto Jan Borecký
               plení  i  hnízda  jiných  ptáků;  v  zimě  se  ţiví  různými  plody,
               bobulemi, ořechy a ţaludy. Aktivní je přes den a ve větvích
               stromů, na zemi je neohrabaný a slétá sem jen zřídka. Hnízdí
               v  dutinách  stromů,  které  si  sám  hloubí  většinou  vysoko
               ve  ztrouchnivělých stromech.
               Má  prsty  s  ostnatými  drápy  na  čtyřech  prstech,  díky  nimţ
               snadno šplhá, ocas mu přitom slouţí jako opora těla. Dále má
               silný, zašpičatělý zobák, ideální k rozbíjení dřeva, s dlouhým
               jazykem  s  drsnou  štětičkou  na  konci,  jímţ  získává  kořist
               i  ze špatně dostupných míst.
               Strakapoudí námluvy jsou provázeny údery do kůry nejlépe
               dutých nebo vyhnilých stromů či jiného znějícího materiálu,
               čímţ o sobě tito dávají vědět potenciálním partnerům a záro-
               veň tím zastrašují své soky. Bubnování je rychlé a jen krátce
               trvající a náhle končící.
   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21