Page 10 - Chytrý zpravodaj - Žlutice 06/2022
P. 10

PTACTVO  ŢLUTICKA


               HOLUB HŘIVNÁČ                                       Ačkoliv tento pták není prakticky nijak chráněn, součas-
                                                                   ný stav přírody mu vyhovuje natolik, ţe se můţe vesele
               Panem Boreckým byl vyfocen v lese za Ratiboří. Je nej-  mnoţit. Ovšem pozor! Myslivci je mohou střílet neome-
               větším druhem holuba ve střední Evropě. Obě pohlaví se   zeně,  ale  nesmí  je,  tedy  bez  povolení,  drţet  někde
               zbarvením  neliší.  Je  ostraţitý  a  nenechá  vás  přiblíţit   na dvoře ve voliéře. To by mohli opravdu poškodit pří-
               na méně neţ sto metrů. Na zimu od nás odlétá, ponejví-  rodu.
               ce do jihozápadní Francie. Vrací se brzy na jaře.   Kromě toho, ţe hřivnáčům současný stav přírody nadmí-
               Ozývá  se  hlubokým  drsným  „húú-hrúú“,  hnízdní  revír   ru vyhovuje, došlo ještě k jednomu, málo pochopitelné-
               vyznačuje  dutým  pětislabičným  „duu-duu-doo-doo   mu  jevu.  Hřivnáč  se  nastěhoval  do  měst.  A  ne  jenom
               du“ (hu – hů – hu hu – hů) s důrazem na první slabiku.   někam na periferii, ale přímo do centra měst. Tomuhle
               Při vzlétání většinou tleská křídly.                procesu se říká urbanizace.
               Potrava  je  téměř  výhradně  rostlinná.  Ojediněle  poţírá
               i malé měkkýše, ţíţaly a hmyz. Ve městech se ţiví také
               chlebem a jiným pečivem.
               Páry vytváří hřivnáči krátce po návratu ze zimovišť. Bě-
               hem  toku  samec  často  vrká  na  vyvýšených  místech
               a předvádí  typické  lety,  při  kterých  příkře  vystoupá
               vzhůru  do  více  neţ  dvaceti  metrů  nad  své  teritorium,
               v kulminačním  bodu  zpravidla  tleskne  křídly  a  poté se
               klouzavým letem vrací dolů. Součástí námluv bývá také
               pronásledování  samice  s roztaţeným  ocasem  a  nafouk-
               lým voletem a vzájemné probírání peří na hlavě a krku.
               Nejčastěji  hnízdí  na  stromech  nebo  v hustých  keřích.
               V posledních  letech  přibývá  téţ  případů  hnízdění
               na budovách. Hnízdí většinou 2× ročně, můţe však mít
               za vhodných podmínek i 3 nebo 4 snůšky do roka. Holu-
               bí partneři zpočátku krmí své mladé hmotou vyvrţenou
               z volete podobající    se      hustému      mléku
               s obsahem vitamínů. Mládě zanoří hlavu do jícnu rodiče
               a pije ji. Teprve po 5 - 6 dnech začínají přivykat normál-
               ní stravě. Hnízdo opouštějí ve věku 3 - 4 týdnů a vzlet-
               nosti dosahují ve stáří 33 - 35 dnů.

                ČERVENKA OBECNÁ                                    dva týdny v hnízdě a sameček ji krmí. Potravu jí přináší
                                                                   aţ třikrát za hodinu, coţ je úctyhodný výkon.
               Ta na snímku pana Boreckého byla focena na Dolánce.   Po třetím týdnu mohou mláďata bez větších problémů
               Podle barvy se samec od samice nerozezná, obě pohlaví   létat a stávají se tak plně samostatnými jedinci. Prvního
               jsou stejná.                                        roku  ţivota  se  nedoţijí  asi  tři  čtvrtiny  mladých.  Jsou
               Červenka  tráví  většinu  ţivota  na  zemi,  kde  sbírá   uloveni dravci nebo zahynou při obraně teritoria.
               potravu i hnízdí. Je to velice zvědavý ptáček, dove-                  Jaromír Břehový, foto Jan Borecký
               de  k  nám  hlavně  v  městských  parcích  přiletět
               či přiskákat  na  pár  kroků.  V  době  hnízdění  je
               ovšem  velice  ostraţitá a  nikterak  nám  nehodlá  na-
               povědět, kam ukryla své hnízdo.
               S  červenkou  se  u  nás  můţeme  setkat  kupodivu  i
               v zimě,  zvláště  pokud  leţí  sníh.  Červenka  na  něm
               vypadá doslova dekorativně. U nás, jak bylo proká-
               záno  krouţkováním,  mohou  zimu  trávit  i  ptáci
               ze severnějších oblastí, zatímco naše červenky jsou
               převáţně taţné.
               Velmi typické je pro červenku hájení teritoria hlasitým
               zpěvem, kdy sedí na dobře viditelných místech. V zimě
               ji proti větru a mrazu chrání načechraná pírka. Na jaře
               je její zpěv nejzřetelnější, protoţe dává najevo: "Tohle
               je moje místo." Zároveň tak samečci vábí své budoucí
               nevěsty. Kdyţ se jim podaří přilákat partnerku, dochází
               k zesílení námluv a dvoření krmením samičky a třepe-
               táním křídly.
               Hnízdí  od  konce  zimy  aţ  po  začátek  léta,  takţe  není
               neobvyklé,  ţe  mnohdy  hnízdí  dvakrát.  Je  tedy  moţné
               vidět samičku sedící na druhé snůšce, zatímco sameček
               se ještě stará o mláďata z první snůšky. Samička sedí
   5   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15