Page 10 - Chytrý zpravodaj - Žlutice 06/2022

PTACTVO ŢLUTICKA

HOLUB HŘIVNÁČ Ačkoliv tento pták není prakticky nijak chráněn, součas-
ný stav přírody mu vyhovuje natolik, ţe se můţe vesele
Panem Boreckým byl vyfocen v lese za Ratiboří. Je nej- mnoţit. Ovšem pozor! Myslivci je mohou střílet neome-
větším druhem holuba ve střední Evropě. Obě pohlaví se zeně, ale nesmí je, tedy bez povolení, drţet někde
zbarvením neliší. Je ostraţitý a nenechá vás přiblíţit na dvoře ve voliéře. To by mohli opravdu poškodit pří-
na méně neţ sto metrů. Na zimu od nás odlétá, ponejví- rodu.
ce do jihozápadní Francie. Vrací se brzy na jaře. Kromě toho, ţe hřivnáčům současný stav přírody nadmí-
Ozývá se hlubokým drsným „húú-hrúú“, hnízdní revír ru vyhovuje, došlo ještě k jednomu, málo pochopitelné-
vyznačuje dutým pětislabičným „duu-duu-doo-doo mu jevu. Hřivnáč se nastěhoval do měst. A ne jenom
du“ (hu – hů – hu hu – hů) s důrazem na první slabiku. někam na periferii, ale přímo do centra měst. Tomuhle
Při vzlétání většinou tleská křídly. procesu se říká urbanizace.
Potrava je téměř výhradně rostlinná. Ojediněle poţírá
i malé měkkýše, ţíţaly a hmyz. Ve městech se ţiví také
chlebem a jiným pečivem.
Páry vytváří hřivnáči krátce po návratu ze zimovišť. Bě-
hem toku samec často vrká na vyvýšených místech
a předvádí typické lety, při kterých příkře vystoupá
vzhůru do více neţ dvaceti metrů nad své teritorium,
v kulminačním bodu zpravidla tleskne křídly a poté se
klouzavým letem vrací dolů. Součástí námluv bývá také
pronásledování samice s roztaţeným ocasem a nafouk-
lým voletem a vzájemné probírání peří na hlavě a krku.
Nejčastěji hnízdí na stromech nebo v hustých keřích.
V posledních letech přibývá téţ případů hnízdění
na budovách. Hnízdí většinou 2× ročně, můţe však mít
za vhodných podmínek i 3 nebo 4 snůšky do roka. Holu-
bí partneři zpočátku krmí své mladé hmotou vyvrţenou
z volete podobající se hustému mléku
s obsahem vitamínů. Mládě zanoří hlavu do jícnu rodiče
a pije ji. Teprve po 5 - 6 dnech začínají přivykat normál-
ní stravě. Hnízdo opouštějí ve věku 3 - 4 týdnů a vzlet-
nosti dosahují ve stáří 33 - 35 dnů.

ČERVENKA OBECNÁ dva týdny v hnízdě a sameček ji krmí. Potravu jí přináší
aţ třikrát za hodinu, coţ je úctyhodný výkon.
Ta na snímku pana Boreckého byla focena na Dolánce. Po třetím týdnu mohou mláďata bez větších problémů
Podle barvy se samec od samice nerozezná, obě pohlaví létat a stávají se tak plně samostatnými jedinci. Prvního
jsou stejná. roku ţivota se nedoţijí asi tři čtvrtiny mladých. Jsou
Červenka tráví většinu ţivota na zemi, kde sbírá uloveni dravci nebo zahynou při obraně teritoria.
potravu i hnízdí. Je to velice zvědavý ptáček, dove- Jaromír Břehový, foto Jan Borecký
de k nám hlavně v městských parcích přiletět
či přiskákat na pár kroků. V době hnízdění je
ovšem velice ostraţitá a nikterak nám nehodlá na-
povědět, kam ukryla své hnízdo.
S červenkou se u nás můţeme setkat kupodivu i
v zimě, zvláště pokud leţí sníh. Červenka na něm
vypadá doslova dekorativně. U nás, jak bylo proká-
záno krouţkováním, mohou zimu trávit i ptáci
ze severnějších oblastí, zatímco naše červenky jsou
převáţně taţné.
Velmi typické je pro červenku hájení teritoria hlasitým
zpěvem, kdy sedí na dobře viditelných místech. V zimě
ji proti větru a mrazu chrání načechraná pírka. Na jaře
je její zpěv nejzřetelnější, protoţe dává najevo: "Tohle
je moje místo." Zároveň tak samečci vábí své budoucí
nevěsty. Kdyţ se jim podaří přilákat partnerku, dochází
k zesílení námluv a dvoření krmením samičky a třepe-
táním křídly.
Hnízdí od konce zimy aţ po začátek léta, takţe není
neobvyklé, ţe mnohdy hnízdí dvakrát. Je tedy moţné
vidět samičku sedící na druhé snůšce, zatímco sameček
se ještě stará o mláďata z první snůšky. Samička sedí