Page 18 - MZ
P. 18

Seriál


       Tenkrát ve Zlíně: Vzestup zlínského školství


       Poměry ve Zlíně ještě na konci 19. století byly velmi skromné.
       Nepříznivá situace byla třeba v oblasti vzdělávání. Vyššího školního
       vzdělání než obecné školy, což je obdoba dnešního prvního stupně
       základní školy, tehdy ve Zlíně nebylo možné dosáhnout.

                                           a zámku jednou z hlavních dominant Zlína. Ve
                                           dvacátých letech se ale poměry ve městě rychle
                                           měnily díky expanzi firmy Baťa. Přibývaly stovky
                                           nových domků a tisíce obyvatel. Školní budova
                                           přestala dostačovat novým nárokům, kapacitou   Školní čtvrť se sportovištěm a koupalištěm
                                           i  vybavením.  Provizorní  třídy  byly  umístěny  na   v roce 1938.
                                           radnici i v jiných budovách města.    Foto: Josef Vaňhara, MZA/SOkA Zlín

                                           Nová školní čtvrť
                                           Továrník a zároveň starosta Tomáš Baťa si uvě-  Později ve školní čtvrti přibývaly další a další
                                           domoval důležitost školství a v roce 1925 přišel  budovy. V roce 1932 to byla živnostenská ško-
                                           s velkorysou vizí rozvoje zlínských vzdělávacích  la, v níž dnes sídlí Fakulta multimediálních ko-
       Stará obecná škola u kostela.       institucí.  Vyučování  podle  něj  mělo  být  cíle-
       Foto: MZA/SOkA Zlín                                                      munikací, nová obecná škola, venkovní spor-

                                           né  především  k  potřebám  praktického  života.  toviště a hřiště. Vznikla také školní aula, v níž
                                           „Každý  krejcar,  který  vydáme  na  účelné  vybu-  později sídlilo kino Svět, a nakonec hudební
       Zlínská čtyřtřídní obecná škola stála u kostela   dování školy, se nám mnohokráte v životě vrátí,  klub Musicland A. V roce 1934 přibyla cizoja-
       v místech dnešního parkoviště. Původní škol-  a to nejen na nevypočitatelných požitcích mrav-  zyčná škola a tělocvična, o rok později se upro-
       ní budova stojící na stejném místě shořela při   ních, ale i na zvýšeném blahobytu, kterého do-  střed areálu otevřelo dokonce malé koupaliště
       požáru města v roce 1849 a v roce 1857 byla   sáhneme,“ řekl Tomáš Baťa.  pro děti. Všechny tyto stavby již byly postaveny
       postavena nová.                                                          v novém moderním funkcionalistickém stylu,
                                                                                který je tak typický pro Zlín.
       Vznik měšťanky                                                           Menší školní budovy ale vznikaly také v obyt-
       Od sedmdesátých let 19. století tak Zlíňané za-                          ných čtvrtích baťovských domků i v okrajových
       čali usilovat o zřízení navazujícího vzdělání, tedy                      městských částech, jako bylo Prštné a Louky.
       takzvané měšťanské školy. Cesta k ní byla dlou-
       há.  Město  nemělo  pro  školu  vhodné  prostory                         Studijní ústavy
       a nová školní budova by byla na poměry Zlína                             Pozoruhodným  fenoménem  byly  dvě  budovy
       příliš drahá. Vedení města tak přišlo s plánem                           takzvaných  studijních  ústavů,  které  se  na-
       na výstavbu velké veřejné budovy na náměstí,                             cházely vedle Památníku Tomáše Bati. Jednu
       v níž měla být vedle učeben také úřadovna rad-                           z nich dnes využívá gymnázium, druhou Poli-
       nice a okresní soud i s vězením. Tyto plány ale   Měšťanská škola s bustou císaře Františka   cie České republiky. „Bezprostředním účelem
       u Okresního školního úřadu v Uherském Hradi-  Josefa I.                  studijních ústavů bylo poskytovat širší vzdělání
       ště neprošly.                       Foto: MZA/SOkA Zlín                  zaměstnancům  Baťova  koncernu  a  obyvate-
       Zastupitelé města se proto nakonec rozhodli pro                          lům města. Nejednalo se o běžná školská zaří-
       vystavění samostatné školní budovy na tehdejší                           zení, svou koncepcí však ústavy navazovaly na
       Zahradní ulici, dnešní třída Tomáše Bati. Plány   V plánech městského architekta Františka Ly-  existující zlínské vzdělávací instituce. Studijní
       i samotná stavba byly zadány mladému archi-  die Gahury z roku 1927 tak vidíme celou no-  ústavy  disponovaly  učebnami,  laboratořemi
       tektovi Dominiku Feyovi z Uherského Hradiště.   vou školní čtvrť, která měla tyto požadavky na-  a speciálně upravenými výstavními sály. Expo-
       Celková cena stavby po dokončení byla 63 077   plňovat. Už koncem roku 1928 byla otevřena   náty byly zpřístupněny nejen k prohlížení, ale
       zlatých a 76 krejcarů, výkup pozemků přišel na   dvojice škol pojmenovaných po tehdejším pre-  u vybraných předmětů bylo možné vyzkoušet
       téměř 11 tisíc zlatých. Budova byla dokončena   zidentovi Masarykovi. Budovy tvořily dvoukříd-  si jejich funkčnost. Vedle uvedené náplně se
       v listopadu 1897 a od následujícího roku nesla   lý komplex ve tvaru písmene V s tělocvičnou   obě budovy využívaly i pro další pedagogické
       jméno Škola obecná a měšťanská císaře Fran-  a kreslírnou uprostřed a byly postaveny jako   účely. V budově I. studijního ústavu byly učeb-
       tiška Josefa I. To bylo připomínkou padesátile-  první v západním čele pozdější školní čtvrti.   ny určené pro Baťovu školu práce, ve II. studij-
       tého  výročí  vlády  rakousko-uherského  císaře,   V osmdesátých letech musely být kvůli špat-  ním ústavu byly zase zřízeny učebny využívané
       jehož velká busta byla odhalena v parčíku před   né statice zbourány a na jejich místě později   Spolkovým reálným gymnáziem a v roce 1939
       školou.  Tam  vydržela  až  do  vzniku  republiky   vyrostlo podle návrhu Evy Jiřičné Kongresové   zde získala prostory také Škola umění,“ píše
       o dvacet let později. Tehdy císař zmizel a nahra-  centrum a budova rektorátu Univerzity Tomá-  historik Martin Marek na stránkách Zlínského
       dil jej Jan Amos Komenský. V názvu i na pod-  še Bati.                   architektonického manuálu zam.zlin.eu.
       stavci před budovou.                Jak  zdůrazňuje  Zdeněk  Pokluda  v  publikaci   Samostatnou  kapitolu  našeho  seriálu  si  za-
       Zajímavostí je, že školní třídy tehdy byly striktně   Baťa – inspirace pro Československo, poda-  slouží  Baťova  škola  práce  nebo  prestižní  To-
       rozděleny na dívčí a chlapecké, které se nachá-  řilo se takzvaným „pokusným diferencovaným   mášov. Instituce, které sloužily přímo ke vzdě-
       zely  v  samostatných  křídlech  budovy.  Žákyně   školám“ pod vedením ředitele Stanislava Vrá-  lávání  budoucích  zaměstnanců  firmy  Baťa.
       a žáci dokonce měli oddělené vstupy do budovy –     ny  získat  vynikající  učitele,  kteří  vypracovali   Stejně tak i historie vysokého školství ve Zlíně,
       dva hlavní vchody ze třídy Tomáše Bati jsou pa-  pozoruhodné  experimentální  vzdělávací  pro-  která vyvrcholila přesně před dvaceti lety zalo-
       trné dodnes.                        gramy. Ty si získaly respekt po celé republice   žením Univerzity Tomáše Bati. A z předchozích
       V době dokončení byla škola, dnešní Zlínský klub   a do Zlína směřovaly za zkušenostmi početné   řádků je patrné, že tato škola nese jeho jméno
       204, velmi honosnou budovou a vedle kostela   exkurze učitelů.           oprávněně.                Pavel Stojar
       18
   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22   23