Page 18 - Chytrý zpravodaj - Zlín listopad 2021

Seriál

Tenkrát ve Zlíně: Výročí architektů, kteří vybudovali

baťovské město

Prestižní výstava Česká architektura od secese k dnešku, která koncepčně i územně omezen, přesto ale zna-
se konala během září a října v Jízdárně Pražského hradu, byla menal začátek výstavby první nové městské
čtvrti.
nejrozsáhlejší prezentací moderní architektury v českých zemích
za posledních dvacet let. Učitel a žák
Jan Kotěra zemřel 17. dubna 1923. Jeho regu-
lační plány byly výchozím podkladem pro další
rozvoj města. Navázal na ně jeho žák, zlínský
rodák František Lýdie Gahura.
Tak se dostáváme k dalšímu významnému vý-
ročí letošního roku. 10. října jsme si připomněli
130 let od Gahurova narození. Mladý student
sochařství se s majitelem továrny Baťou sezná-
mil při štukatérských pracích na novostavbě
jeho vily. A byl to údajně právě úspěšný prag-
matický podnikatel, který Gahuru přesvědčil ke
studiu architektury.
Po návratu z pražských studií do Zlína Gahura
v roce 1923 zvítězil v soutěži na novou zlínskou
radnici. Vyprojektoval budovu ve stylu pozdní
moderny, která odkazuje k dílu jeho učitele Jana
Kotěry. Nejvíce se ale proslavil úplně jiným po-
jetím architektury, strohými racionálními stavba-
mi, které projektoval pro firmu Baťa. K ní nastou-
pil jako stálý zaměstnanec v roce 1924.
První výzvou bylo vytvoření regulačního plánu
dosud živelně se rozvíjející továrny. Tehdy vznikl
Výstava v Jízdárně Pražského hradu byla poctou Janu Kotěrovi pro baťovské stavby tak typický železobetonový
Foto: Pavel Stojar skelet složený z polí o rozměru 6,15 krát 6,15
metru. Takto se dalo postavit skoro vše – továr-
ny, kanceláře, školy… Dalšími důležitými úkoly
Konala se na počest 150. výročí narození archi- rozvíjet a pro přibývající pracovní síly bylo nut- byla výstavba nemocničního areálu, na níž spo-
tekta Jana Kotěry, který je považován za vůdčí né vybudovat zázemí. Ve Zlíně aplikoval Kotě- lupracoval s lékařem Bohuslavem Albertem,
osobnost moderní české architektury a svou ra své zkušenosti z realizace dělnické kolonie a Masarykových pokusných škol v místě dnešní-
nesmazatelnou stopu zanechal i ve Zlíně. Mi- v Lounech (1909) a v Záběhlicích (1914). ho Kongresového a univerzitního centra.
mochodem na pražské výstavě měl Zlín díky Připravil v letech 1915 až 1918 první regulační Severo-jižní urbanistickou osu města Gahura
své unikátní architektuře mimořádné zastou- plány nově vznikající firemní čtvrti. Podle jeho vytýčil parkovým prospektem lemovaným budo-
pení ve srovnání s jinými městy. Jana Kotěru návrhů pak byly provedeny dvě řady domů ve vami internátů, který později v roce 1933 zavr-
a jeho vliv na českou i zlínskou architekturu Staré Letné podél pozdější ulice Malenovská, šila krystalická stavba Památníku Tomáše Bati.
připomene také výstava Jan Kotěra a jeho žáci, pět patrových jednodomků pro úředníky u břez- Gahurovým dílem jsou také dominanty na ne-
která se uskuteční ve druhém patře zlínské nické silnice (takzvané Hradčany), čtyřdomky dalekém náměstí Práce, Obchodní dům (1930)
radnice. Vernisáž je 8. listopadu v 16 hodin. v Antonínově ulici, které byly zničeny při bom- a Velké kino (1931). Gahura také navázal na Ko-
Tato výstava potrvá do konce listopadu. bardování v roce 1944, a čtyřdomky na Kotěro- těrův plán výstavby zahradních čtvrtí firemních
Setkání brněnského rodáka Jana Kotěry s prů- vě ulici, z nichž se část zachovala dodnes. rodinných domků.
myslníkem Tomášem Baťou na konci první de- Kotěra se stal prvním architektem, který řešil Ve druhé polovině 20. let a během 30. let došlo
kády 20. století mělo pro Zlín zcela zásadní vý- urbanisticko-architektonické problémy Zlína. k rychlému stavebnímu rozvoji továrny i města
znam. V té době byl Kotěra profesorem pražské Jeho projekt dělnické kolonie na Letné byl sice a Zlín získal svou nezaměnitelnou architekto-
Uměleckoprůmyslové školy a byl považován za nicko-urbanistickou podobu, jejímž autorem je
nejvýraznější osobnost české architektonické právě František Lýdie Gahura.
scény. Pokud se o obou osobnostech zlínské architek-
Spolupráce začala při stavbě Baťovy obytné tury chcete dozvědět víc, výborně k tomu po-
vily. Podnikatel si pro své sídlo vybral místo na slouží výstupy z projektu Zlínský architektonický
Čepkově, odkud měl výhled na rostoucí továr- manuál. Celou řadu zajímavých informací na-
ní areál za řekou Dřevnicí. S návrhem domu, jdete na webu zam.zlin.eu, ale také v tištěných
který v roce 1909 vypracoval vizovický stavitel materiálech, které získáte na infocentru zlínské
František Novák, ale nebyl Baťa spokojený. radnice. Dozvíte se mnohé nejen o Kotěrovi
Oslovil proto Kotěru, který provedl úpravy pro- a Gahurovi, ale také o dalších významných au-
jektu a dořešil interiéry i exteriéry vily. Dům byl torech a stavbách nebo o dalších souvislostech
dokončen v roce 1911. Okolní zahradu navrhl architektonického, urbanistického i sociálního
František Thomayer. rozvoje města.
Kotěra se v té době zabýval i projekty dělnic- Gahura s bustou Bati Pavel Stojar
kých kolonií v anglickém stylu. Baťova obuvnic- Foto: MZA-SOkA Zlín s využitím Zlínského
ká továrna se za 1. světové války začala rychle architektonického manuálu
18