Page 19 - Zpravodaj ZLÍN_Hotový

Seriál

Tenkrát ve Zlíně: Příběh Františka Štěpánka

Jednou z příčin fenomenálního úspěchu podnikání Tomáše Bati
byl jeho talent obklopovat se schopnými lidmi. Jedním z prvních
nejbližších spolupracovníků byl František Štěpánek, původním
povoláním učitel zlínské měšťanské školy. Z blízkých souputníků
se ale jednoho dne stali nesmiřitelní sokové a konkurenti.
Jak se to stalo?

Vedl obchodní knihy, účty, bilanci a korespon-
denci. Jeho znalosti němčiny i dalších jazyků
byly nenahraditelné. Ve firmě si vydobyl vlivné
postavení a v roce 1904 natrvalo opustil uči- František Štěpánek s manželkou.
telský post, aby se věnoval jen práci pro Baťovu Foto: MZA/SOkA Zlín
továrnu.
Když se pak v roce 1905 vydal Tomáš Baťa na
dlouhou cestu za zkušenostmi do Spojených Po rozchodu s Baťou si v září 1907 František
států, řídil firmu František Štěpánek s Antoní- Štěpánek rozjel vlastní obuvnickou firmu na Za-
nem Baťou. Ten však vážně onemocněl tuber- rámí a v roce 1910 začal stavět velký výrobní
kulózou a nemohl se řízení podniku dostatečně areál za Dřevnicí na Cigánově. V dobách rozkvě-
Učitelský sbor zlínské měšťanské školy. věnovat. Štěpánkova pozice se tak ještě upevni- tu to byl vedle Baťovy továrny jeden z největších
Štěpánek druhý zprava v horní řadě. la a v roce 1906 s ním uzavřeli Baťové dohodu, podniků ve městě. V jeho zlínské továrně pra-
Foto: MZA/SOkA Zlín
podle níž mu připadl dvacetiprocentní podíl ve covalo až 600 dělníků. V roce 1915 pak otevřel
firmě. další obuvnickou továrnu v Hostivaři u Prahy.
Dnes je jméno Františka Štěpánka neprávem
opomíjeno. Mezi zlínskými průmyslovými pod- Rozkol kvůli snoubence
niky měla svého času Štěpánkova obuvnická Úzká spolupráce trvala až do března roku 1907.
továrna významné postavení. Zabírala poměrně Tehdy se dosavadní blízcí přátelé rozešli ve
velký prostor na Cigánově. V místech, kde se zlém a stali se nesmiřitelnými rivaly. Za rozko-
dnes hraje prvoligový fotbal. Nedaleko od ní se lem společníků stála Marie Babičková, dcera
nacházela i Štěpánkova vila, dnes přestavěná ředitele zlínské měšťanské školy Cyrila Babičky.
na penzion s restaurací. Zakladatel této továr- Byla snoubenkou Tomáše Bati a její sestra byla
ny se vypracoval dlouholetým úsilím z kantora zasnoubená s Františkem Štěpánkem. Jenže
až na jednoho z největších zlínských továrníků Baťa se od lékaře Gerbece dozvěděl, že Marie
a později i na starostu města. trpí tehdy nevyléčitelnou tuberkulózou, a to byl
pro pragmaticky smýšlejícího podnikatele důvod
Kantorské začátky vztah ukončit.
František Štěpánek se narodil v Luběnicích na Když se to dozvěděl Štěpánek, rozzuřil se a oka-
Olomoucku roku 1872. Dal se na kantořinu mžitě oznámil Baťovi odchod z firmy. Byl z toho
a na zlínskou měšťanku přišel učit v roce 1892. tehdy ve Zlíně veliký skandál. Baťa musel vypla-
Projevoval ale širší zájmy i schopnosti. Už někdy tit bývalému společníkovi 55 tisíc korun a rodině František Štěpánek, zlínský starosta
po roce 1895 se sblížil s mladým Tomášem Ba- Marie Babičkové dalších 30 tisíc. Dohromady v letech 1908 až 1919.
ťou i jeho starším bratrem Antonínem a vydatně to tehdy byly obrovské peníze, které nedokázal Foto: MZA/SOkA Zlín
jim pomáhal s řízením začínajícího podniku. Baťa splácet, a tak ho Štěpánek zažaloval.

Úspěšný starosta
Kromě podnikání se Štěpánek věnoval i veřej-
nému dění. Od roku 1908 byl starostou Zlína
a už před Baťou prosazoval modernizaci města.
Zasloužil se například o elektrifikaci Zlína a vý-
stavbu zdejší elektrárny. V roce 1913 byl navíc
zvolen poslancem Moravského zemského sně-
mu.
Po první světové válce se ale jeho zlínskému
podniku přestalo dařit. Po vítězství sociálních
demokratů ve volbách musel v roce 1919
opustit i křeslo zlínského starosty. Díky investi-
cím do činžovních domů v Praze se Štěpánek
výrazně zadlužil, a navíc jeho podnik nezvládal
poválečnou krizi. V roce 1924 převzala továrnu
banka a v roce 1927 ji koupil Baťa. Nějaký čas
ji využíval, ale v roce 1935 nechal areál zbourat
Štěpánkova továrna stála v místě dnešního fotbalového stadionu. Foto: MZA/SOkA Zlín a o pět let později zde vzniklo fotbalové hřiště.
Toho už se ale František Štěpánek nedožil. Ze-
mřel v dubnu 1934. Pavel Stojar
18