Page 9 - Chytrý zpravodaj - Železná Ruda 11 2021

Železnorudský zpravodaj 11/2021 strana 9

ROZHOVOR

K listopadovém rozhovoru pro náš sportovně založených rodin bývá. Tvůj Od rozvážení zboží pro zverimexy,
zpravodaj jsem si pozvala muže, který starší bratr Tomáš se věnoval lyžování, až po prodávání reklamy v rádiu… Trávil
toho přes svůj mladý věk už hodně zažil, otec Jaroslav zase hokeji. Byli oba tvými jsem čas v Plzni, kde jsem poznal, že
procestoval kus světa a také poznal svět vzory? velkoměsto není můj šálek kávy a posléze
profesionálního sportu hned z několika JL: Samozřejmě! Otec je sportovec jsem začal pracovat jako instruktor
úhlů. Povídala jsem si s Jaroslavem fanatik. Zato, že nás celý život vedl lyžování na Javoru a přesunul se zpět
Lučanem mladším. ke sportu, jsem mu maximálně vděčný. To do Železné Rudy. Vrátil jsem se do domu,
mě nasměrovalo dál, naučil jsem se jazyky ve kterém mimo svých výletů žiji již 39 let
ŽZ: Jardo, tuhle otázku jsi dostal určitě a díky tomu dělám práci, která mě baví… a jinde na světě bych žít nedokázal….
už mockrát, ale já neznám odpověď, tak Tím, že bratr závodil na lyžích, byla i pro ŽZ: Další kapitolou ve tvém životě
prosím: proč se ti říká „Cihla“? mě volba jasná…. Měl jsem ušlapanou byla velmi úspěšná spolupráce se
JL: (smích) Někteří lidé si myslí, že cestičku a ideální tréninkové podmínky se skikrosařem Tomášem Krausem, v jeho
je to kvůli mým 115 kilům, ale pravda starším kolektivem. Oba jsou pro mě po týmu jsi působil jako servisman. Jak ses
je taková, že strýček, když se na mě podíval této stránce velkými vzory. k tomu dostal a kde jsi nabíral první
v mých asi dvou letech, tak řekl: ,,Ty máš ŽZ: Ty jsi absolvoval sportovní zkušenosti?
tváře červené jako cihličky.“ A od té doby gymnázium v Plzni, zpátky do Rudy JL: Působení v lyžařské škole na Javoru
mi už jinak neřekli….Rodiče, manželka, ses ale nevrátil. Kam vedly tvé kroky jsem začal kombinovat s trénováním
děti, kamarádi, pro všechny jsem už jenom po škole? mládeže alpských disciplín. Tím jsem
Cihla. Mám prostě pořád červené tváře se trošku udržoval v kolotoči kolem
a na zavolání Jardo se spíše ani neotočím… JL: Jako každý vrcholový sportovec lyžování, v kterém jsem strávil většinu
ŽZ: Vím o tobě, že ses od mala věnoval po ukončení kariéry jsem chvilku tápal života. Nejvíce se na mém zapojení
a zkoušel spousty různých povolání.
sportu – koneckonců to tak u dětí ze do skicrossu podílela vzrůstající forma
Tomáše a tím potřeba pro větší realizační
tým okolo něj. Oslovil mě šéftrenér
reprezantace Vladimír Augusta (bývalý
trenér reprezantace alpských disciplín
za éry mého bratra), jestli bych nepomáhal
týmu a začal pomáhat s přípravou lyží
pro týmovou dvojku Zdeňka Šafáře….
Postupně jsem se propracoval až k mazání
lyží pro Tomáše a s tím i všechny trenérské
povinnosti, jelikož náš tým byl vždy malý
a každý musel dělat tak trošku všechno….
ŽZ: Vaše spolupráce trvala do roku
2015, kdy Tomáš Kraus ukončil kariéru.
Bylo to pro tebe těžké nebo sis dovedl
představit, že už bude dobré posunout
se někam jinam a začít něco nového?
JL: Vyhrát olympiádu alespoň jako
servisman byl můj obrovský sen.
Ve Vancouveru 2010 jsme již měli nejvyšší
ambice vzhledem k Tomášově formě
a mému dřívějšímu působení v tomto kraji.
Příprava proběhla na jedničku a nakonec
z toho bylo jedenácté místo, které bylo
pro celý tým trošku zklamáním. Tím se
jenom zvýšil tlak na to uspět v Sochi 2014
a vzhledem ke stoupajícímu věku Tomáše
i sázka na jednu kartu. Všichni jsme tomu
v přípravném období čtyř let dali opravdu
všechno… Já už měl v hlavě nastavené,
že pokud to nevyjde, bez Tomáše
pokračovat nebudu. Byli jsme jako jedna
rodina, která se spolu hodně nasmála, ale
i nabrečela, a tak jsem si působení v jiném
týmu v té době ani nedokázal představit.
Nakonec i Sochi skončilo neúspěchem
po fantasticky rozjeté kvalifikaci a chybě
s tréninkovým partnerem Flisarem
Cihla s rodinou v první rozjížďce. Vše bylo ještě daleko
intenzivnější, jelikož po spolupráci s mým