Page 20 - Chytrý zpravodaj - Želetava 01/2025

Z historie

O dolování zlata v okolí Želetavy

První písemný doklad vztahující se
k těžbě zlata v okolí Želetavy je listina
moravského markraběte Karla,
pozdějšího krále a císaře Karla IV.,
z 6. června 1345, ve které dává
jemnickým měšťanům právo dolovat
zlato i jiné kovy v nově objevených
dolech u vsi Štítky (asi dva kilometry
severně od Želetavy). Radost
Jemnických však netrvala dlouho, neboť
již 22. srpna téhož roku potvrdil týž
Karel horní privilegia i jihlavským
měšťanům, v nichž jim dává lénem
všechny doly v okruhu čtyř mil od
města Jihlavy a výslovně také zlaté doly
ve Štítkách. Obě listiny markraběte
Karla si vlastně odporují v otázce nároku na dolování v okolí Štítek jemnickými a jihlavskými občany. Tento
rozpor bývá vysvětlován buď tak, že v dotyčném okruhu kolem města Jihlavy se všichni musí řídit
jihlavským horním právem, nebo že si jihlavští měšťané u markraběte prosadili své nároky na těžbu zlata ve
Štítkách, plynoucí z postavení královského horního města.
Můžeme konstatovat, že dolování zlata v této oblasti začalo těsně před polovinou 14. století, a délku trvání
těžby tak odhadnout asi na jedno století. Mnohem dříve se však zlato na řece Želetavce, Brtničce a Horském
potoce rýžovalo. Třetí a také poslední zprávu o zdejším dolování máme z roku 1414, kdy je zmiňován důl
„Kazatel“ na pozemcích Elišky ze Želetavy. Zdejší důlní činnost tedy zanikla někdy kolem poloviny
15. století patrně v důsledku vyčerpání ložisek zlata, ale svou roli mohla sehrát i neklidná doba první půle
15. století, kdy byla země zmítána nejprve markraběcími a posléze i husitskými válkami.
V širokém okolí Hor, Předína, Opatova a zaniklé středověké vsi Štítky se dodnes vyskytují staré
propadliny po štolách a tu a tam se do nedávné doby občas propadla stará díla. Doposud zůstaly po dolování
zachovány v lesních porostech v katastrech těchto obcí drobné pinky (jámy) a obvaly. Jejich hloubka
dosahuje až pěti metrů, některé jsou zatopeny. Dobře zachované rýžovnické haldy (sejpy) se vyskytují na
Horském potoce. Dosahují délky několika desítek metrů a výšky až čtyři metry. Na Brtničce a Želetavce
byly už tyto haldy rekultivací zcela zničeny. Na starých haldách i při lesních pracích byla v minulosti
nalezena středověká keramika ze 14. století a zejména pak hornická želízka. Připomínají se rovněž nálezy
rýžovnických neciček, železných hřebů, kahanů apod. Osada Velké Štítky s tvrzí je v písemnostech
zmiňována od poloviny 13. až do 16. století. Hornická ves stávala v mělkém údolí, kterým protéká
bezejmenný potok vlévající se po několika stech metrech do Želetavky.
Na travnaté louce v těch místech bylo v minulosti možno pozorovat
ojedinělé shluky kamenů z rozrušených objektů. Želetavský rodák
a historik Antonín Bartušek odtud uvádí nálezy cihel, keramiky
a kamenného zápraží. Přímo na zdejším tvrzišti byl v roce 1936 nalezen
poklad pražských grošů.
Zpracování rudy začínalo nejdříve tříděním, pokračovalo poté
pražením a nakonec drcením a rozemíláním. Jedním z míst, kde se ruda
drtila, byla lokalita na řece Brtničce pod Opatovem. Do dnešní doby se
zde zachoval místní název „Zlatomlýn“. Rozdrcená hornina byla dále
prosívána na sítech a promývána na splavech, kde docházelo k oddělení
kovem bohaté rudy od hlušiny. Takto upravená ruda byla tavena
v kamenných či cihelných pecích, až byl konečně získán finální produkt

20