Page 16 - Chytrý zpravodaj - Vyšší Brod 02/2025

Zpravodaj_VB_únor_2025_Sestava 1 23.01.2025 17:48 Stránka 16

Historie a současnost

Pohled (do) minulosti

Baráčníci ve Vyšším Brodě

Do jisté míry pro mne bylo záhadou, když boj za práva českého národa.“ V tomto duchu
jsem nalezl mezi negativy z někdejšího vyše- také baráčníci své jednotlivé spolky nazývali
brodského fotoateliéru Josefa Kashofera také obce a spolkové funkcionáře pak: rychtář
snímek dvou žen ve velmi bohatém národním (předseda), konšelé (členové výboru), pantatí-
kroji. Vyšší Brod patřil přes sedm set let do ně- nek (čestný člen – předseda), syndik (jednatel),
mecké jazykové oblasti, kde byly zakořeněny berní (hospodář), slídil účtů (člen revizní komise)
zcela odlišné etnografické prvky než v českém atd. Vzájemnost baráčníci podporovali tím, že
vnitrozemí. V žádném případě tedy nelze uva- si při setkání tykali a oslovovali se sousede
žovat o tom, že by takový kroj byl na Vyšebrod- a tetičko.
sku běžně používán. Bezpochyby se jednalo Baráčníci se kromě vlastního setkávání (se-
o věc sem dovezenou a tím více mne možné dění) zaměřovali na pořádaní různých slavností
vysvětlení této zvláštnosti zajímalo. Mohlo to jako byl masopust, stavění máje, staročeské
samozřejmě souviset s přílivem nového čes- pouti, obžínky, vinobraní, selské plesy aj. Otisk razítka používaného vyšebrodskou
kého obyvatelstva po vzniku Československé Používali při tom staročeské kroje, které však baráčnickou obcí, a to včetně jejich symbolu
republiky v roce 1918. V tomto smyslu se ale musely být zhotoveny podle českých, morav- – baráčku. Rok 1933.
nedalo očekávat, že by někdo z příchozích ských anebo slovenských krojů. Sledovali tím
Čechů, resp. Češek natolik lpěl na používání národopisné cíle, kdy se snažili o „zachování Brodu z Nových Hradů na podzim 1924. V jeho
tradičního kroje, že by ho zde běžně používal. starého národního kroje, pěstování krásných případě víme, že před svým příchodem do
Tím spíše, že v době vzniku fotografie, tedy ve lidových písní a zušlechťování lidových zábav Vyššího Brodu působil jako syndik v novohrad-
20. nebo 30. let 20. století, používání krojů starými obyčeji a tanci“. Z členských poplatků ské obci baráčníků, kde stál i u jejího zrodu.
v podstatě ustoupilo ve prospěch tzv. městského odváděla každá obec baráčníků pevný popla- Když se s ním na valné hromadě 11. září 1924
oblékání. Spíše bylo třeba uvažovat nad tím, tek za člena tzv. kontribuci neboli daň Veleobci novohradští baráčníci loučili, zdůrazňovalo se,
že se mohlo jednat o projev národního cítění (baráčnickému ústředí). Té také měla dle míst- že byl Vácha baráčníkem tělem i duší a zdejší
v rámci nějakého českého spolku, které v té ních poměrů odvádět nejméně 50 procent obci věnoval všechen svůj volný čas. Dá se tedy
době ve Vyšším Brodě vznikaly. A tak dnes již z čistého ročního výtěžku obce. Tyto odvedené soudit, že to byl právě on, kdo podnítil založení
s velkou jistotou můžeme říci, že se jedná peníze pak Veleobec následně rozdělovala pro baráčnické obce ve Vyšším Brodě.
o dvě tetičky baráčnice. podporu českých menšin v pohraničí. Na ustavující schůzi baráčnické obce ve
Vyšším Brodě byl přítomen rychtář Veleobce
Baráčníci jsou český vlastenecko-dobro- Ve Vyšším Brodě byla Vlastenecko-dobro- Antonín Soukup z Prahy. Ten tam také „líčí
činný spolek, který svou vlasteneckou činnost činná sdružená obec baráčníků založena dne v obšírné přednášce prostými, ale upřímnými
na počátku spojil s pěstováním starých českých 1. března 1925. Letos tedy zanedlouho uplyne a uchvacujícími slovy vznik a účel Baráčnictva“.
zvyků a obyčejů a dobročinnost pak s pomocí právě 100 let od tohoto počinu. Rychtářem Načež při jeho řeči „na tvářích posluchačů je
místním chudým, vdovám a sirotkům. Baráč- (předsedou) vyšebrodské baráčnické obce byl viděti nadšený souhlas, který ku konci jeho řeči
nická myšlenka zachovávání českých lidových zvolen Vavřinec Čermák a syndikem (jednate- vyvrcholil v bouřlivý potlesk“. Ustavující schůzi
tradic spojená s pomocí potřebným se začala lem) Rudolf Vácha. Oba jmenovaní však nežili však zahájil a do volby nových funkcionářů
šířit v poslední čtvrtině 19. století v období, ve Vyšším Brodě dlouho. Na místo poštmistra řídil rychtář VIII. župy baráčnické pan Dvořák
kdy byly zakládány různé druhy vzdělávacích, sem byl Vavřinec Čermák přeložen z Českých z Českých Velenic. Jako hosté se schůze účast-
podpůrných a vlasteneckých sdružení. Svůj Budějovic na konci roku 1924, anebo na samém nili také zástupci baráčnických obcí z Českých
název a spolkovou strukturu odvozovali obce začátku roku 1925. Rudolf Vácha byl na místo Budějovic, Nových Hradů, Věžovaté Pláně,
baráčníků od zapadlých vsí, kde v jednoduchých inspektora finanční stráže přeložen do Vyššího Rozpoutí u Kaplice a Českého Krumlova. Po
venkovských domcích – baráčcích během po- vyčerpání hlavních bodů programu schůze
bělohorského národního útlaku zůstával podle zahrál následně místní hudební kroužek něko-
nich jedině zachován český národní duch lik hudebních čísel. K večeru opustili přespolní
a česká řeč. Symbolizovalo to zároveň návrat hosté společnost a rozjeli se do svých domovů.
k tradičním hodnotám, ke skromnosti a vzá- Ovšem „v místnostech, kde se odbývala schůze,
jemnosti. Dlouholetý rychtář baráčnického zůstali ještě domácí novopečení Baráčníci, kteří
ústředí (Veleobce) a jejich vůdčí osobnost živě o utvoření nové obce rokovali. Rychle vžívali
Antonín Soukup popsal tento étos následovně: se do zvyků a tradic baráčnictva, bylo slyšeti
„Za slovo Baráčník nemusí se nikdo styděti, neb samé sousede a tetičko, jako by obec již Bůh ví
všichni naši velikáni, buditelé českého národa, jak stará byla“.
pocházejí z malých doškových baráčků v zapa-
dlých vískách.“ A k vlastní činnosti dodává: Je však třeba dodat, že se vznikem Vlaste-
„Pěstování starých českých zvyků a obyčejů jest necko-dobročinné sdružené obce baráčníků
vzpomínka na naši minulost, do dob, kdy národ ve Vyšším Brodě to nešlo tak lehce, jak by se
tolik trpěl, kdy český člověk se styděl za svůj mohlo z výše uvedeného zdát. Ale to až zase
mateřský jazyk. A v této vážné době umírání v příštím pokračování našeho povídání.
české hrdosti, v těch zapadlých vískách českého Ženy a dívky v národních krojích.
venkova, za krutého pronásledování cizáckého Rok 1937, zahrada české menšinové školy Jiří Anderle
panstva, tehdejší český rychtář a konšelé počínají ve Vyšším Brodě. www.vyssibrod-historicky.cz

16 VYŠEBRODSKÝ Zpravodaj únor 2025