Page 17 - Chytrý zpravodaj - Vyšší Brod 02 2022

Pohled (do) minulosti

takzvané Zlaté éře pohlednic (cca 1896-1914) vycházely pohlednice,
Vkteré zachycovaly v podstatě kde co. Kromě záběrů význačných pa-
mětihodností a památek, nejrůznějších částí měst a obcí, se na pohled-
nicích objevovaly i různé přírodní partie a turistické cíle, prostě všechno,
čím se bylo možné pochlubit a na co bylo možné přilákat návštěvníky.
Nemůže nás tedy překvapit, že se na pohlednicích v té době objevovaly
i nejmodernější výdobytky vědy a techniky. Ve Vyšším Brodě se tak kro-
mě železničních nádraží objevila na pohlednicích i hydrocentrála firmy
Ignaz Spiro & Söhne Český Krumlov / Větřní. Nebylo divu. Toto význačné
vodní dílo se nejen v době své výstavby, ale především po jeho uvedení
do provozu v roce 1903 stalo cílem výletů široké odborné i laické veřej-
nosti. Ve své době se totiž jednalo opravdu o velmi výjimečné technické
dílo. Na počátku 19. století byly vodní elektrárny v plenkách. Nejčastěji
se zřizovaly při vodních mlýnech, kde však neměly příliš velký výkon.
Než k pohonu strojů, sloužily nejdříve spíše k osvětlování. Obecně se
dá říci, že výkon takových elektráren byl v řádu sta kilowatů a užitečný
spád nepřesáhl zhruba deset metrů. Až teprve s vývojem výkonnějších
turbín se výkon začal pozvolna zvyšovat a energetika se začala prosa-
zovat i do silového pohánění strojů. Proto vodní elektrárna, která byla
zřízena na velkém spádu řeky Vltavy mezi Loučovicemi a Vyšším Brodem
pod Čertovou stěnou, budila velkou pozornost. Vždyť její užitečný spád
94,6 m byl nejméně desetkrát větší než u zmiňovaných elektrárniček při
mlýnech. Pokud ale budeme mluvit o jejím výkonu, pak to bylo v době
uvedení do provozu neuvěřitelných 5100 kilowatů, který byl nedlouho
na to rozšířen na 7800 kilowatů, což bylo o řád stovek až tisíců vyšší než
dosud známé elektrárny. Jednalo se tak o první velkou hydrocentrálu
na celém území Rakouska-Uherska, která svým technickým řešením
uvedla v úžas celý tehdejší odborný svět. Plným právem byla přirovná-
vána k velkolepé hydroelektrárně vynálezce Nikoly Tesly na Niagarských
vodopádech v severní Americe.

Vyšebrodská hydrocentrála pod Čertovou stěnou sloužila pro potřeby
papírny ve Větřní a položila základ pro elektrizaci širokého území Šuma-
vy mezi Horním Dvořištěm, Vyšším Brodem, Frymburkem, Horní Planou,
Rožmberkem a Českým Krumlovem. Až do vzniku dalších vodních elek-
tráren na Vltavě byla po dobu zhruba čtyřiceti let suverénně největší
vodní elektrárnou v ČSR. Zanikla až se stavbou lipenského vodního
díla, kdy voda řeky Vltavy byla převedena od Lipna až k Vyššímu Brodu
do podzemí. Opuštěný areál vodní elektrárny je poté převeden na Jiho-
české dřevařské závody, které ho využívají jako výrobní závod.

Záměrně jsem však pro naše povídání vybral pohlednice, kde se kromě
vlastní elektrárny objevují i obytné budovy pro elektrárenské zaměst-
nance. Na první z nich od Josefa Seidla z roku 1904 vidíme v půvabném
secesním rámování vlevo původní halu hydrocentrály a vpravo budovu
činžovního domu čp.167. Ten byl stavěn společně s elektrárnou k ubyto-
vání jejích prvních zaměstnanců. Podobně je to i na druhé velmi jemně
kolorované pohlednici vydané před rokem 1905. Jako nakladatel je zde
uvedený vyšebrodský kupec J. Dolzer a můžeme se dle jiných analogií
domnívat, že se jedná rovněž o snímek z dílny Josefa Seidela z České-
ho Krumlova. Tam je dům čp.167 vlevo a původní hala hydrocentrály
vpravo. V popředí je hladina řeky Vltavy. Na třetí pohlednici neznámého
autora je zachycena z poměrně nezvyklého pohledu od elektrárny více-
bytová vila čp.191 pro vyšší úřednictvo elektrárny. Postavena byla v roce
1922 a snímek byl pořízen nejpozději v roce 1925. Obě uvedené obytné
budovy byly v době umístění výrobního areálu Jihočeských dřevařských
závodů do areálu bývalé elektrárny využívány jako kuchyně, jídelna
a nocležna zaměstnanců a jako budova vedení závodu. Dnes je zde
bohužel nenajdeme. Pro svůj špatný technický stav byly při přestavbě
závodu v roce 2008 zbořeny. A tak na břehu dnešní vyrovnávací přehra-
dy Lipno II prozatím stavebně přežívá jako němý svědek zašlé slávy jen
někdejší hala významné elektrárny. Jiří Anderle

Všechny pohlednice najdete na webových stránkách:
www.vyssibrod-historicky.cz 

| 17