Page 22 - Chytrý zpravodaj - Vyšší Brod 12/2025
P. 22

Zpravodaj_prosinec_2025_Sestava 1  24.11.2025  12:52  Stránka 22




                  Historie




               Pohled (do) minulosti: Vyšebrodské rechle přes Vltavu























                Pohlednice z fotoateliéru J. Seidel v Českém Krumlově, která byla vydána    Kolorovaná pohlednice vydaná vyšebrodským kupcem
                v roce 1926. Rozmnoženina tohoto snímku je umístěna na výstavě Vltava   Josefem Dolzerem před rokem 1918.
                 slavná & splavná s tím, že autorství je připisováno Františku Seidelovi.   Pohled na klášter přes řeku od rechlí (pilíře vpravo).
                Zhruba uprostřed pohlednice jsou v řečišti Vltavy patrné vyšebrodské rechle.
                             Na obou březích je složené dřevo.
                     V Praze probíhá v Jízdárně Pražského hradu   vou stěnou neplavilo žádné dřevo. Není to však   normální hladinou řeky, byla lávka téměř
               pozoruhodná výstava s názvem Vltava slavná   zcela pravda. Neplavily se zde klády, tedy   v úrovni terénu a ke vstupu na ni stačil jen jeden
               & splavná. Někteří vyšebrodští občané ji orga-  dlouhé dřevo, byť i takové pokusy se dříve pro-  schod. V době, kdy se v roce 1938 připravovala
               nizovaně navštívili v sobotu 1. listopadu 2025.   váděly. Pro vory nesplavným úsekem řeky Vltavy   Československá republika na případné napa-
               Naše město je na výstavě zastoupeno řadou   mezi Lipnem nad Vltavou a Vyšším Brodem se   dení ze strany Německé říše, staly se rechle jed-
               exponátů, které pocházejí ponejvíce z majetku   však docela běžně plavilo polenové dřevo.     ním ze strategických bodů pro přechod přes
               zdejšího cisterciáckého opatství. Mohli bychom   Plavení probíhalo zpravidla při vyšším stavu   Vltavu. Nejen, že byly střeženy, ale v případě
               si nyní začít rozsáhle vyprávět, jaký význam   vody na jaře nebo na podzim, kdy byly ztráty   napadení měla být lávka vedoucí přes rechle
               měla a má řeka Vltava pro Vyšší Brod, jak ovliv-  při plavbě relativně menší. Polenové dřevo ze   urychleně zničena. Za tím účelem byly na
               ňovala původní a současný život jeho obyvatel   šumavských revírů se plavilo střídavě pro po-  četnické stanici ve Vyšším Brodě umístěny ka-
               a obecně jak byla a je Vltava pro zdejší kraj    třeby někdejšího panství Krumlov a Rožmberk,   nystry s hořlavinou, která by sloužila ke spálení
               důležitá. Bohužel drobný příspěvek do zpravo-  pro krumlovské jezuity a také pro potřeby cis-  nejen této lávky přes rechle, ale také tehdy
               daje mi moc prostoru v tomto směru nedává.   terciáckého kláštera ve Vyšším Brodě. A právě   ještě dřevěného mostu přes  Vltavu pod
               Zastavme se tedy alespoň u jednotlivosti. Na   v majetku cisterciáckého kláštera vyšebrodské   klášterem. Ke spálení lávky ani mostu nedošlo,
               pražské výstavě je také umístěna fotografie   rechle byly. Původně byly postaveny v roce   neboť pohraniční území bylo nakonec Česko-
               Františka Seidela (syna fotografa Josefa Seidela   1636 za opata Georga Schroffa, který ve stej-  slovenskou republikou postoupeno bez boje
               z Českého Krumlova), která zachycuje pohled   ném roce zakoupil pro klášter ve městečku   Německé říši po tzv. Mnichovské dohodě
               na vyšebrodský klášter přes Vltavu s rechlemi.   hostinec čp. 82, dnes hotel Panský dům. V roce   v říjnu 1938.
               A právě o vyšebrodských rechlích, jako dnes již   1665 byly rechle silně poničeny velkou vodou         K zániku rechlí došlo až dvě desetiletí poté.
               zaniklé památce, si dnes blíže popovídáme.   a musely proto být v následujícím roce z řeky   Po ukončení plavby polenového dřeva během
                     Rechle jsou technické zařízení, které na řece   odstraněny. S použitím původního materiálu   výstavby lipenského vodního díla se staly vyše-
               slouží k zachycení plaveného polenového   byly v roce 1666 za opata Georga III. Wend-  brodské rechle nepotřebnými. Byly proto na
               dřeva. Jejich název pochází z německého Re-  schuha postaveny rechle nové. Ty byly pak   podzim roku 1959 do základů zbořeny. Jejich
               chen = hrábě a nějak takto bychom si je mohli   ještě několikrát opravovány (např. v roce 1771,   pilíře byly postupně rozebírány a kamenné bloky
               také představit. V řece jsou zpravidla postaveny   1880, po r. 1930), avšak jejich charakter se vý-  byly z řeky vytahovány smykem za nákladními
               kamenné pilíře spojené lávkou a mezi nimi je   razněji nezměnil. Rechle měly pět kamenných   auty. S další úpravou břehů a úpravou a navý-
               soustava svislých tyčí po způsobu hrábí nebo   pilířů, kde dva byly krajní u břehu a tři byly    šení terénu na březích tak po vyšebrodských
               plotu, které brání dalšímu proplouvání dřeva,   v řečišti. Pilíře byly zbudovány z podélných ka-  rechlích dnes nenalezneme žádnou památku.
               které zadržují. Dodnes jsou takové rechle za-  menů spojených maltou a železnými skobami.   V té samé době zanikl také nedaleký rybníček,
               chovány například v Lenoře nebo Českém   Postaveny byly šikmo proti vodě, a to od pra-  po jehož hrázi se k rechlím od kláštera chodilo.
               Krumlově – Spolí.  Ve  Vyšším Brodě stávaly   vého břehu k levému. Na pravém pilíři těchto   Rybníček se původně rozkládal zhruba na ploše
               rechle v řečišti Vltavy mezi dnešní hrází pře-  rechlí byl umístěn vyšebrodský vodočet. Na   současného parkoviště u Penzionu Inge (Míru
               hrady Lipno II a silničním mostem. Mnozí z Vás   něm sledoval a pravidelně odečítal stav vody    čp. 379) a nájezdu na silniční most. Během
               však teď zpozorní a namítnou: Počkat, počkat!   v řece Vltavě poříční dozorce. Ten podléhal nej-  stavby hráze vyrovnávací přehrady Lipno II. byl
               Vždyť pod Čertovou stěnou se přece dřevo     prve zemské a později státní správě vodních   rybníček zcela zavezen zeminou.
               neplavilo. Klády se vytahovaly z vody na Lipně   toků a s pravomocí říční policie dohlížel mimo         Protože spolu s rechlemi zanikl i původní
               (Lipenský zdvih), převážely se do  Vyššího   jiné také na voroplavbu.   vyšebrodský vodočet, byl o něco výše proti
               Brodu a zde se z nich znovu vázaly vory a ty se         Přes rechle vedla dřevěná lávka, na kterou   proudu vystavěn v řece nový limigraf.  Ten
               plavily dále. Tak k čemu by byly rechle hned za   se na pravé straně stoupalo po dřevěných   svému účelu zjišťování stavu a průtoku vody ve
               Čertovou stěnou? A zde se dostáváme k jed-  schodech. Ovšem na levé straně, kde byla     Vltavě slouží po rekonstrukci dodnes.
               nomu široce zažitému mýtu, že se pod Čerto-  silnice směrem k Malšínu zhruba 1,5 m nad           Jiří Anderle


               22    VYŠEBRODSKÝ Zpravodaj                                                                  prosinec 2025
   17   18   19   20   21   22   23   24   25   26   27