Page 16 - Chytrý zpravodaj - Vyšší Brod prosinec 2021

Pohled (do) minulosti
Jakmile byla v roce 1907 přeložena u Vyšší-
ho Brodu trasa projektované železnice Rybník
– Lipno n/Vltavou definitivně na levý břeh
Vltavy, zcela zmizel úmysl zavedení vlečkové
koleje také na břeh pravý. Projektována a poz-
ději i zřízena byla pouze jedna jednoduchá
vlečková kolej, která odbočovala z širé trati
před zastávkou a nákladištěm Vyšší Brod – kláš-
ter. Do provozu byla tato vlečka uvedena spolu
s otevřením železnice dne 17. 12. 1911. V roce
1914 byla trasa vlečky mírně posunuta z pozice
mířící přímo k řece Vltavě do polohy souběžně
s místní komunikací, kterou dnes známe jako
ulici podél řadových domů Hrudkov čp. 57 – 62
a 64 – 67.
A takto ji vidíme i na první pohlednici foto-
grafa J. Wolfa z roku 1934. Kolej, která prochá-
zí zhruba prostředkem obrázku je právě ona
vlečka. Hlavní trať je poněkud skryta svahem
a běží vpravo před domy Hrudkov čp. 22 (dnes
Zdeněk Kužel), čp. 33 (dnes Ing. Miloš Pave- v roce 1911 v podstatě až do počátku 50. let
lec) a čp. 25 (dnes Bravencová Růžena a Bra- 20. století. Vlastní vlečka je druhá kolej o něco
venec Miroslav). Na druhé pohlednici rovněž blíže k Vltavě.
od fotografa J. Wolfa, která vznikla v období
1924 – 1929, vidíme v popředí smíšený vlak, Na posledním snímku je výřez z pohlednice ne- Státní lesy, které se později změnily na Lesní
kde osobní elektrický vůz táhne nákladní vozy.
Tímto způsobem probíhala doprava na místní Vpravo je patrná část kostela cisterciáckého
dráze Rybník – Lipno n./V. od jejího založení
16 |
a dřevosklad pod klášterem na hrudkov-
Nském břehu Vltavy byla zavedena dnes již
zaniklá železniční vlečka. Se zavlečkováním,
neboli přivedením nakládací koleje na vaziště
vorů na břehu Vltavy se počítalo již v prv-
ních projektech vznikající železnice. V době
1901 – 1907, kdy bylo projektováno jen jedno
nádraží ve Vyšším Brodě, a to zhruba v oblasti
dnešní zástavby v ulici K Vltavě a Slunečná,
se uvažovalo se zřízením hned dvou vleček.
Jedna měla vycházet přímo ze stanice a měla
vést na dřevosklad na pravém břehu Vltavy
u mlýna čp.120 (dnes SJM Ing. Miloš Pave-
lec a Inge Pavelcová). Druhá měla odbočovat
ze širé trati za plánovaným vltavským mostem
a pomocí úvratě a podjezdem pod hlavní tratí
měla vést na složiště dřeva na levém břehu
Vltavy.
zde odstaveny vlevo prázdné otevřené vozy
„uhláky“, dále kryté vozy a zcela vpravo ople-
nové vozy s naloženými kládami.
známého autora vzniklé mezi roky 1945 – 1954. závod Vyšší Brod, zavedly v roce 1949 na dře-
voskladu u vlečky manipulaci (třídění) dřeva.
kláštera, který byl během 2. sv. války natřen Vzhledem k tomu, že postupem doby přestával
šerozeleným maskova- dřevosklad kapacitně vyhovovat, začal lesní zá-
cím nátěrem proti spoje- vod v roce 1958 s úpravou nového dřevoskladu
neckému bombardování. přímo u právě zrekonstruovaného a rozšíře-
V levé části výřezu v po- ného nádraží Vyšší Brod – klášter. Nový dřevo-
předí jsou hospodářské sklad byl již v roce 1959 v provozu a v roce 1961
budovy kláštera, které na něj byla instalována zkracovací stanice. Tím
mají výrazně narušené pádem je opuštěn a zaniká dřevosklad u Vltavy
střechy. Nevím, kdy k to- a v průběhu 70. let 20. století je zrušena i vleč-
mu došlo, a spíš to vy- ka, která na něj vedla. Pozdější výstavba rodin-
padá na nějaké násilné ných domků a řadová zástavba pak pohltila
poškození patrně spoje- pozůstatky vlečky a v podstatě i dřevoskladu.
né s koncem války, než na
obyčejnou opravu střech. Všechny zveřejněné pohlednice najdete na
Pro nás je ale zajímavá webových stránkách:
řada železničních vozů, www.vyssibrod-historicky.cz 
které zcela zaplňují vleč-
ku na dřevosklad. Jsou J. Anderle