Page 18 - Chytrý zpravodaj - Vyšší Brod 11/2025

Zpravodaj_listopad_2025_Sestava 1 26.10.2025 6:32 Stránka 18

Historie

Pohled (do) minulosti

První český spolkový život ve Vyšším Brodě

Stužka s příběhem

V minulém čísle Vyšebrodského zpravodaje jsem psal o založení městského muzea ve Vyšším Brodě. Jak jsme si řekli,
prvořadým úkolem muzea je shromažďovat a dlouhodobě uchovávat předměty, které se týkají historie našeho města. Jedním
z takových předmětů je již poněkud vybledlá stužka v národních barvách s nápisem „Sjezd Pošumavských Jednot VE VYŠŠÍM
BRODĚ 13.-15. VIII. 1932“. A i taková poněkud drobná věc o rozměrech 2 x 9 cm, může mít svůj příběh. Tento se váže k prvnímu
českému spolkovému životu ve Vyšším Brodě a my si ho nyní krátce připomeneme.

Začneme však trochu šířeji. Vyšší Brod patřil a narážel na nemožnost zajištění vhodného jazykové oblasti jižních a západních Čech. Ve
po bezmála osm staletí do německé jazykové ubytování. Příchozí státní zaměstnanci byli Vyšším Brodě se ihned po svém ustavení NJP
oblasti Čech. Pokud se blíže zaměříme na po- ubytováni převážně v pronájmu v nevhodných zasadila o založení české národní menšinové
čátek 20. století, pak se podle úředního sčítání místnostech, které nezajišťovaly možnost školy v roce 1920. Pro tuto školu byla jejím
obyvatel z roku 1910 hlásilo ve Vyšším Brodě založení rodiny. Z toho důvodu tak často (dle úsilím následně v letech 1925–1926 vystavěna
k německé obcovací řeči 1 563 obyvatel a k české služebního zákona zpravidla po 2 letech) zase budova čp. 194, česká menšinová obecná škola.
jen 11 obyvatel, což představuje 0,7 % celko- žádali o přeložení a z Vyššího Brodu skutečně Místní odbor se prostřednictvím pražského
vého počtu 1 575 obyvatel. V rámci soudního odcházeli. ústředí snažil působit na státní úřady ohledně
okresu Vyšší Brod, který zahrnoval celou oblast K jisté stabilizaci českého osídlení došlo až obsazování uvolněných míst v pohraničí
dnešních obcí Frymburk, Přední Výtoň, Lipno na přelomu 20. a 30. let 20. století s nuceným českými občany nebo při překládání jejich
n/V, Loučovice, Malšín, Vyšší Brod, Rožmberk uvolněním pozemků z majetku cisterciáckého zaměstnanců na jiná místa. Pro zlepšení by-
n/v a Horní Dvořiště, se hlásilo 17 211 k ně- kláštera ve Vyšším Brodě v souvislosti s pozem- tových poměrů nejchudších Čechů vystavěl
mecké obcovací řeči a jen 104 k české, což je kovou reformou. Takto získané pozemky byly místní odbor NJP v roce 1931 v dnešní České
tedy 0,6 % z celkového počtu 17 349 obyvatel. následně předávány k individuální výstavbě ulici činžovní dům čp. 214, který sloužil pro
Tyto statistické údaje byly v období tzv. První rodinných domků převážně českého obyva- jejich nájemní bydlení.
republiky částečně zpochybňovány a například telstva. Při sčítání obyvatel v roce 1930 bylo ve Národní jednota pošumavská podporovala
ve Vyšším Brodě se udávalo, že skutečný počet Vyšším Brodě hlášeno již 216 obyvatel česko- rovněž český kulturní a společenský život.
těch, kteří se zde měli při sčítání v roce 1910 slovenské národnosti z celkového počtu 2 027 Sama nebo ve spolupráci s dalšími českými
přihlásit k české řeči, byl ve výši téměř 80 občanů obyvatel. To představovalo 10,7 % obyvatel spolky organizovala oslavy státních svátků
a v soudním okrese Vyšší Brod pak 230 občanů. československé národnosti z celkového počtu, (28. října – vznik ČSR, 6. července – upálení
Bylo však na druhé straně pravdou, že toto avšak k dalšímu výraznému vzrůstu této men- M. Jana Husa), osvětové přednášky, koncerty
česky mluvící obyvatelstvo nebylo ve Vyšším šiny už do roku 1938 nedošlo. a taneční zábavy. Podílela se na Mikulášské
Brodě nijak organizováno a nepůsobil tu žádný Prvním a velmi aktivním českým spolkem nebo vánoční nadílce, kdy byly obdarovávány
výlučně český spolek. v té době byla Národní jednota Pošumavská dárky nebo finančním obnosem děti z nej-
Česká menšina začala být ve Vyšším Brodě (NJP), jejíž místní odbor byl ve Vyšším Brodě chudších českých rodin. Ve spolupráci se sprá-
více organizovaná až po státním převratu ustaven v roce 1920. NJP byla českým obran- vou české obecné školy se NJP spolupodílela
v říjnu 1918 a vzniku nové Československé re- ným spolkem, který měl za cíl národní, kulturní na provozu české knihovny.
publiky, kdy se začala výrazněji rozrůstat. Bylo a hospodářské povznesení českého obyvatel- Jednak ústředí, ale i jednotlivé odbory NJP
to především prostřednictvím nově příchozích stva v německých jazykových oblastech na jihu se snažily o vzájemné podporování. Proto se
státních zaměstnanců, jako byla železnice, pošta, a jihozápadě Čech. Svou činnost NJP zahájila také pořádaly na různých místech v pohraničí
finanční stráž, četnictvo a další. Z počátku byl již roku 1884 v Praze a postupně dle možností jejich pravidelné sjezdy, které doprovázely
příliv českého obyvatelstva velmi pomalý ustavovala svoje odbory hlouběji v německé české národní manifestace. Jeden z takových

18 VYŠEBRODSKÝ Zpravodaj listopad 2025