Page 17 - Chytrý zpravodaj - Vyšší Brod listopad 2021

Pohled (do) minulosti

rotože se nejznámější složiště dřeva a vo-
Prové vaziště ve Vyšším Brodě nacházelo
po obou stranách Vltavy pod klášterem, je
toto místo zachyceno na hodně pohlednicích.
První, na kterou se dnes podíváme, je po-
měrně vzácný snímek fotografa Emila Priet-
zela ze Steyeru pořízený roku 1902 (vydaný
1903). Z vlastního vaziště vidíme jen hromady
klád pod klášterním rybníčkem a na hrudkov-
ském břehu pak jen hranice polenového dře-
va. Ze snímku však dýchá ospalá, pozdně letní
atmosféra. Umocňuje ji poutník opírající se
vpravo dole o strom a kochající se pohledem
na klášter. Ve výřezu této pohlednice můžeme
kromě zmíněných hromad klád na pravém
břehu Vltavy vidět i hráz klášterního rybníčku,
a to ještě bez stromů. Dům vlevo je vila čp.123
v dnešní České ulici, která patřila majiteli
loučovických papíren, továrníku Porákovi.
Jednalo se o poměrně luxusní vilu z poloviny
19. století, která byla obklopena udržovanou
zahradou a lesoparkem. Vpravo nahoře je
ve výřezu patrná i poutní kaple Maria Rast.
Druhá, velmi pěkně kolorovaná pohlednice, je dřevěný domek, který byl postaven na břehu.
od nakladatele E. Bayanda z Českého Krumlo- Říční lázně se nacházely na pozemku, kde
va vydaná v roce 1912. Ten spolupracoval s Jo- dnes stojí dům čp.401 (majitel Barcal Daniel).
sefem Seidlem, takže se můžeme domnívat, Tabulka s číslem 40 patří k železnici. Jedná se
že snímek pořídil on. Vidíme na něm klášter o takzvaný skloník neboli návěstidlo, které
a řeku Vltavu, kde je na obou březích složeno určuje, jaký sklon má v daném úseku železni-
dřevo určené k plavení. Přímo v řečišti jsou ce. V tomto případě oznamuje, že na příštích
roztříděné klády, ze kterých se budou vázat 40 metrech vede železnice horizontálně bez
vorové tabule. Zcela vlevo je v řece patrný jakéhokoliv stoupání nebo klesání. Vpravo
i dřevěný lázeňský domek říčních lázní, které od něj je vidět výhybkové návěstidlo (černý
byly založeny v roce 1881. Tento lázeňský do- kulatý terč s bílou šipkou) patřící k výhybce
mek se musel každý rok po ukončení sezóny vlečné koleje na dřevosklad. O této vlečce si
vytahovat z vody. V roce 1914 ho nahradil povíme více příště.

Dnes naše vyprávění ukončíme pohlednicí Jo-
sefa Seidla z Českého Krumlova. Pořízena byla
mezi lety 1929-1935 a je na ní zachycena parta
pracovníků, kteří pracovali na dřevoskladě, tří-
dili klády a vázali vory. Zcela vpravo je dobře
patrný kamenný patník s železným kruhem,
který sloužil k uvazování vorových tabulí. Ještě
dnes ho můžete vidět přímo u ústí Malé Vltavi-
ce vedle nově zřízeného památníku vyšebrod-
ským plavcům.
Všechny zveřejněné pohlednice najdete
na webových stránkách
www.vyssibrod-historicky.cz 
J. Anderle

| 17