Page 23 - Chytrý zpravodaj - Vyšší Brod 05/2025
P. 23

Zpravodaj_květen_2025_Sestava 1  25.04.2025  10:02  Stránka 23




                                                                                                     Rozhovor



                        Mámu každý den odváželi z lágru do     z odbornosti i jazyka. Dělala jsem podle potřeby
             objektu, kde museli pracovat na raketách V2.   pracovní agentury pokojskou na hotelech, na
             Tam se seznámila s mým náhradním otcem     myčce aut apod. Požadavky byly náročné. Byla
             českého původu, když se s ním dělila o přídavky   to dřina, dělala jsem i několik profesí za den do
             na jídlo pro těžce pracující vězně, aby to vůbec   pozdního večera. Bylo tam hodně Čechoslováků,
             přežili. Šlo o dva suché chleby a hrnek mléka, jak   kteří si navzájem pomáhali. Řeč mi chyběla, a tak
             mi vyprávěla. Po válce jsme se celá rodina ocitli   jsem chodila se slovníkem v ruce. Někdy to bylo
             na Šumpersku. Rodiče tam šli za prací. Vzpomí-  kruté, ale nevzdala jsem to. Chtěla jsi Ameriku,
             nám si, jak jsem z dětské nevinnosti občas po   dobře ti tak. Když jsem přežila koncentrák, tak
             válce ječela jako sirény. Ty sirény, při kterých jsme   toto zvládnu taky.“
             museli v lágru kvůli náletu do krytu To maminka
             bytostně nesnášela. Teď se tomu nedivím.“   Co vše jste poznala?
                                                           „Floridu, Severní Carolinu, Connecticut. Do
             Kam vás potom život nasměroval?     New Yorku jsme jezdili na pravidelná setkání
                         „Já se v dospělosti vdala. Žili jsme v Proseč-  Čechů a Slováků při oslavách Silvestra za účasti
             nici u Prahy, postupně se mi narodily tři dcery.   pozvaných umělců z Čech. Zažila jsem ještě
             Jednou jsme si přečetli inzerát, že v léčebně ve   pohled z posledních pater Světového obchod-
             Vyšší Brodě hledají hlavní sestru. Tak jsem se     ního centra „dvojčat,“ nebo výstup na Sochu
             přihlásila, vybrali mne a už jsme tu zůstali. Po   Svobody. Spatřila jsem Niagarské vodopády. Bylo
             letech jsem se dozvěděla, že shánějí zdravot-   to vše báječné. Nakonec jsem tam poznala
             níky, lékaře a sestry pro Kazachstán, kde se     spoustu fajn Američanů. Těžká práce mi nevadila,
             stavěl kombinát a zařízení pro těžbu plynu     toto byla odměna.“
             u městečka Aksaj na Uralu. V létě tam bylo +50 ºC,
             v zimě -45 ºC. Místo silnic jen rozježděné bahno.   Jedno odmítnutí na Hrudkově  Vás tak
             Šlo původně jen o dva roky, zůstala jsem tam    zaválo až za Atlantik. Kdo má nezdolnou
             neuvěřitelných 10 let! Za tu dobu tam postavili   odvahu i píli, dokáže všechno. Vy jste jako
             velké město. Byla jsem i za polárním kruhem.“   zázrakem přežila narození v koncentráku
                                                 a posléze unikla plynovým komorám. Nako-
             Z koncentráku až k Soše Svobody!    nec jste s manželem dala život třem dcerám,
                        „Po návratu mne na Hrudkově nechtěli     které by bez náhodných okolností světlo
             bez odborného přezkoušení, konaném tehdy     světa nikdy nespatřily.
             v Brně, ačkoliv jsem v Kazachstánu pokračovala              „Máte pravdu. Proto přeji všem lidem klid
             v oborech chirurgie i interna. Měla jsem rok do   a mír, protože válka je strašná a přináší jenom
             důchodu. Proč takové komplikace? Zůstala jsem   velké utrpení, bolest a smutek.“
             nakonec pár týdnů doma.
                        Časem jsem s kamarádkou objevila inzerát            Dnes ve svých 83 letech a plná energie
             v novinách, že v Americe hledají pracovníky i bez   stále aktivně spolupracujete s kulturním
             znalosti řeči s ubytováním. Sebraly jsme odvahu.   centrem ve Vyšším Brodě. To zaslouží uznání.
             Práce jsem se nikdy nebála, a tak jsme odcesto-  Je to silný příběh, který si ani nechcete ve své
             valy. To byl rok 1997. Dcera mi prorokovala delší   skromnosti přiznat.
             pobyt a trefila se. Byla jsem tam nakonec pět let,          Rudolf Herčík
             s krátkými návraty. Nedělala jsem už zdravotní
             sestru. Tam bych musela jít na přezkoušení           Z pobytu v New Yorku  »




                                6  9             1          5        1                     4  7  5  2


                     9                     5          2  6                      4  9                             3

                                                            7

                                     8                6  4                      5                6          4


                          4  5             2  3                                 7  5  1  9  2

               9  6                  1                                    6           2               8


               4

               5  3             7                     8              7                           5 9


               6                     2 9                                  3 2 1 6                                7



             květen 2025                                                                      VYŠEBRODSKÝ Zpravodaj    23
   18   19   20   21   22   23   24   25   26   27   28