Page 19 - Chytrý zpravodaj - Vyšší Brod 05/2022

Pohled (do) minulosti

ozvolna se otepluje, tak bychom si v předletním období mohli projít
Pvyšebrodská koupaliště a říční lázně. A i když k nám obrazový materiál
možná nebude nejpřívětivější, třeba si po naší osvěžující pouti nebudeme
muset spolu Vančurovou knižní postavou Antonínem Důrou povzdech-
nout: „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným.“
Nejprve si musíme říci, že jako městské lázně nebo také lazebna, byl
od poloviny 16. století připomínaný dům čp. 88, který stál na dolním kon-
ci města poblíž zaústění dnešní ulice Zahradní do ulice 5. května. V tomto
domě sídlil městský lazebník nebo také lázeňský, který občanům posky-
toval zpravidla nejen očistu těla, ale i holičské služby a drobné lékařské
zákroky a úkony. Tento dům byl zbořený v roce 1954 a dnes na jeho místě
stojí dům čp. 320, který postavily státní lesy podle typového projektu by-
tového domu Týn.
Pro posílení hygieny a také zdraví občanů města byly v roce 1881 zřízeny zřídit koupaliště na čisté vodě Menší Vltavice v Hamerském údolí, kde
u Vltavy říční lázně. Stalo se tak z popudu tehdejšího starosty a poslance však bylo nutné získat pozemky od Národního pozemkového fondu. Ještě
Dr. Friedricha Nitsche a byly umístěny na pravém vltavském břehu na vol- v roce 1950 je toto koupaliště v Hamrech plánováno zřídit, ale následně
ném prostranství mezi domy čp. 1 (dnes Emerald Czech Republic s.r.o.) se z plánů ztrácí.
a čp. 2 (dnes Ing. Zdeněk Čermák). Historicky bychom právě v tomto mís- V souvislosti s vyhlášením akčního plánu MNV pro období 1954-1957 se
tě mohli hledat onen říční brod, který dal jméno našemu městu. Dnes se v roce 1954 objevuje nový návrh, a to na zřízení koupaliště na Bučinském
na místě říčních lázní nachází dům čp. 401 (dnes Barcal Daniel) a zahrada potoce za Těchorazem. Výstavba koupaliště je do plánu vložena, a to
parc. č. 126 pana Jiřího Kněžíka. Pro říční lázně zde byl nejprve zřízen dře- i když hned na počátku nastává zádrhel s pozemkem, který je přidělen
věný lázeňský dům, který byl umístěn v řečišti. Po ukončení koupací sezó- jednotnému zemědělskému družstvu ke stavbě kravína. Vyšebrodský
ny musel být z vody vždy vyzvednut. Tento stav nám ještě zachycuje výřez MNV však úsilí o zřízení koupaliště nevzdává a v roce 1955 si jeho výstav-
z pohlednice E. Bayanda z roku 1912. Koupací domek vidíme zcela vlevo bu dává do vlastního závazku. Zřízeno má být v roce 1956, kdy bude mož-
na řece. V roce 1914 byl nahrazen tento dům stálou stavbou, která stála né využít zeminu z připravované přeložky dráhy. A sen se stává skutkem.
na břehu přímo u domu čp. 2. Patrná je na výřezu pohlednice vídeňského V květnu 1956 je na plenárním zasedání MNV oznamováno, že výstavba
fotografa F. Mörtla, pořízené nejspíš v roce 1941. Před lázeňským domem koupaliště úspěšně pokračuje. Hráz je již hotová a zbývá úprava dna
je ohrazená louka, která sloužila ke slunění. Na řece Vltavě však také vidí- a obložení břehů proti sesouvání. Navrhuje se brigádnicky po večerech
me u břehu klády, které byly vázány do vorů. Koupání to vadit nemuselo, vyrobit cca 160 m2 cementových desek, které by se na obložení břehů
neboť se plavilo především v jarním období, kdy byl dostatek vody v řece. použily. Měsíc na to je v červu 1956 prohlášena stavba koupaliště za do-
V létě už bylo zpravidla dřevo splaveno a tak koupání v řece nepřekáželo. hotovenou. Po letní sezóně se ještě v září 1956 objevuje zpráva, že je
Běžný provoz říčních lázní nám ukazuje tak trochu voyeurský snímek vy- u koupaliště nutné vybetonovat propusť a postavit kabiny. Zároveň se
šebrodského fotografa J. Kashofera vzniklý po roce 1936. Naší pozornosti navrhuje projednat možnost zvýšení hráze, aby mohla být rozšířena vodní
by neměly uniknout dřevěné desky používané jako lehátka, molo se zá- plocha. Tím ale zprávy o koupališti na Bučinském potoce mizí. Kdy a proč
bradlím, které oddělovalo brouzdaliště od toku řeky, a na protějším břehu se koupaliště přestalo používat, není úplně zřejmé. Můžeme se domnívat,
i nově vystavěný „dolní“ Hrudkov, tedy domy čp. 22, 25-27 a 29-33. Za ni- že nebylo příliš využíváno pro větší vzdálenost od Vyššího Brodu a také,
mi vystupuje střecha domu Hrudkov čp. 15 (dnes Cisterciácké opatství). že bylo umístěno v bezprostřední blízkosti budovaného zemědělského
Výstavbou loučovických papíren a hlavně vzhledem k rozšiřování vaře- areálu jednotného zemědělského družstva a později státního statku.
ní celulózy se postupně zhoršovala kvalita vody v řece Vltavě. Vedlo to Po pěti letech se výstavba koupaliště ve Vyšším Brodě znovu otevírá.
k tomu, že hned po výměně obyvatelstva po skončení 2. světové války, Je zahrnuta do plánů obce na období 1961-1964 s tím, že má být svépo-
bylo do plánů zvelebování obce pravidelně zařazováno zřízení koupali- mocně vybudováno v klášterní zahradě jako součást parku kultury. O pár
ště nebo plovárny. Z června 1947 je zmínka o tom, že mlynář Engelbert let později se objevuje zmínka, že má být pro vybudování použit základ-
Černý, národní správce mlýna Schimanko čp. 11 (dnes Šárka Maštalířová, ní typový projekt středně velké plovárny. Klášterní zahrada je nakonec
Miloslav a Robert Ouředníkovi), zabraňuje koupání v řece u jezu. S návr- v roce 1987 po rekonstrukci otevřena. A je možná i dobře, že z důvodu
hem nového zastavovacího plánu Vyššího Brodu je tedy v roce 1947 na- nedostatku financí a stavebních kapacit v ní koupaliště zřízeno nebylo. 
vrhováno zřídit koupaliště v klášterním rybníku, případně vedle domu čp.
120 (dnes SJM Miloš a Inge Pavelcovi). Je to však hned zamítnuto, protože Jiří Anderle
se v místě pod klášterním rybníkem je plánovalo nové přemostění Vlta- Všechny zveřejněné pohlednice najdete na webových stránkách:
vy a rybník by byl úpravou silnice k mostu dotčen. Tak bylo navrhováno www.vyssibrod-historicky.cz

| 19