Page 13 - Chytrý zpravodaj - Vyškov 06/2024

Procházkova přítele a spolupracovníka během soubor památek k dějinám místního Sokola.
archeologických výzkumů, Jan Zháněla. Vy- Podílel se i na rozšiřování a budování sbírek
studovaný lékař se zkušeností v diplomacii pozůstalostí významných osobností. Po roce
i výborný organizátor ovlivnil další dvě desetiletí 1970 se stal na částečný úvazek interním pra-
vyškovského muzejnictví, ačkoliv zůstal pouze covníkem muzea – na starosti měl evidenci
řadovým členem Krajinského muzejního spolku a katalogizaci sbírkových předmětů.
a v muzeu nebyl nikdy zaměstnán. Bez státní Za zmínku stojí také aktivní spolupráce mu-
podpory, pouze s pomocí občanů a velkorysých zea s výtvarníky regionu, kteří se kromě vlastní
finančních darů lékařů z regionu se mu podařilo umělecké tvorby podíleli na dokumentaci Vyš-
28. března 1948 zpřístupnit v zadním traktu kovska a správě sbírek.
zámku obrazárnu. Základ obrazárny tvořily mu- Uměleckou i dokumentační hodnotu mají
zejní sbírky, doplněné o konfiskáty a nové dary, akvarely, kresby a perokresby Josefa Kachlíka,
z nichž nejcennějšími byly divadelní opona který se podílel od roku 1930 jako výtvarník na
Antonína Procházky a gotická Vyškovská vlastivědném výzkumu vyškovského okresu.
madona. Z pověření muzea soustavně dokumentoval
Po dlouhém vyjednávání se podařilo v listo- podobu obcí na Vyškovsku. Tuto spolupráci
padu 1951 získat od Ministerstva školství, věd dokládá osvědčení vydané tehdejším ředite-
a umění budovu zámku do památkové správy lem Krajinského muzea Vojtěchem Procházkou
Brněnského kraje. Stavebním dohledem byl dne 4. dubna 1944 ve Vyškově.
pověřen Jan Zháněl a v letech 1951–1954 pro- S muzeem ve Vyškově spolupracoval již od
bíhaly opravy dalších částí zámku dle projektu roku 1935 jako dobrovolný pracovník a vý-
brněnského architekta Klaudia Madlmayera. tvarný poradce také malíř Svatopluk Souček.
Stará část zámku byla ovšem značně zchátra- V roce 1958 se stal stálým zaměstnancem.
lá, s uhnilými podlahami a okny, zvlhlými omít- Aktivně sbíral a evidoval materiál, byl správ-
kami a bez kamen. Také půda a venkovní omítky cem obrazového depozitáře, vytvořil pro mu-
byly v dezolátním stavu ještě od ničivého po- zeum dokumentační soubor kreseb zaniklých
žáru v roce 1917. Při rekonstrukci přízemí byly řemesel a podílel se na konzervaci muzejních
objeveny prvky středověkého hradu. předmětů. Účastnil se místního kulturního Gabriel Křivánek při slepování keramiky
života, zakreslil lidovou architekturu regionu z archeologických vykopávek.
a pro sál Besedního domu vytvořil alegorie čtyř
múz umění nad oponou jeviště.
převzali správu jednotlivých sbírek. Zásluhou
Muzeum jako odborná paměťová instituce nového ředitele Františka Jordána postupně
Sbírky byly vystaveny v osmi místnostech došlo k rozvoji muzejní instituce po všech
prvního a druhého poschodí, šlo o expozici stránkách. Postupem času se proměňovaly
přírodovědnou, archeologickou, historickou, expozice a upravovaly prostory pro uložení
národopisnou a jednu věnovanou lidové kerami- sbírkových předmětů.
ce. Vybudována byla také Pamětní síň Klemen- Založení moderní muzejní instituce v roce
ta Gottwalda, díky které se také podařilo pro 1954, kdy došlo k přesunutí do současných
potřeby muzea získat od ministerstva budovu prostor vyškovského zámku, připomíná ná-
zámku. Prvním ředitelem muzea byl jmenován vštěvníkům právě probíhající výstava 70 let
v roce 1953 předseda Krajinského muzejního muzea na zámku, která je seznámí se stručnou
spolku Václav Skřivánek ml., uznávaný amatér- charakteristikou muzejních podsbírek a býva-
ský botanik, a po jeho odchodu do důchodu lými odbornými kurátory. Až do 28. července
v říjnu 1966 na jeho místo nastoupil František si mohou zájemci ve výstavním sále Muzea
Jordán. Úmrtí Jana Zháněla a Václava Skřiván- Vyškovska prohlédnout předměty, které jsou
ka na počátku 70. let také symbolicky ukončilo výběrem rarit i typických artefaktů z našich
dobu dobrovolných pracovníků muzea. Na nově depozitářů.
Instalace fajánsových kachlových kamen vytvářené pozice postupně od roku 1969 při- Text: Petra Mandíková (Muzeum Vyškovska)
v expozici keramiky. cházeli vystudovaní odborní pracovníci, kteří Foto: archiv Muzea Vyškovska
Muzejní expozice zde byly slavnostně otevřeny
9. května 1954. Jen za první den si muzeum
prohlédlo téměř 5 000 návštěvníků. Zatímco
v roce 1947 zde pracoval pouze kustod Zdeněk
Sokolíček, pozdější zakladatel vyškovského
zookoutku, v nově otevřeném muzeu v roce
1954 pracovali 3 zaměstnanci – ředitel, úředník
a uklízečka. Činnost muzea tehdy stejně jako
v předchozích letech závisela na obětavé
pomoci dobrovolných spolupracovníků.

Přínos nadšených spolupracovníků
Jedním z nich byl amatérský archeolog Gabriel
Křivánek, až do své smrti v roce 1972 byl aktiv-
ním členem muzejní rady vyškovského muzea.
Byl autorem archeologické expozice otevřené
v roce 1954, pro muzeum zpracovával své
archeologické nálezy z Markovy cihelny.
Po válce se na rozvoji muzejní práce podílel
i Jan Kupka, učitel, archivář a nadšený náčelník
vyškovské sokolské jednoty, někdejší gymna-
ziální žák profesora Vojtěcha Procházky. Jeho
zásluhou došlo k realizaci Vlastivědy Vyškov-
ska. V obnoveném muzeu realizoval vydávání
Stěhování ve vyškovském muzeu
Zpráv muzea, do kterých aktivně přispíval. (zleva S. Souček. L. Spisarová, R. Zemanová a ředitel muzea F. Jordán).
Pořádal výstavy a pro muzeum získal rozsáhlý

Vyškovský zpravodaj 6/2024 Ze života v našem městě 13