Page 15 - Chytrý zpravodaj - Vyškov 05/2025
P. 15

Lesy ve Španělsku voní úplně jinak,



       říká o svých cestách Michaela Malcherová


       Holka se žlutým batohem a velkým úsměvem. Takové bylo poznávací          cestě několikrát potvrdilo. A získala jsem dokon-
       znamení Michaely Malcherové na její cestě do španělského                 ce i svůj fanklub, moje okolí, které předtím vůbec
       poutního místa Santiaga de Compostela. Podnikla ji hned dvakrát,         nechápalo, mi díky mým krátkým facebookovým
                                                                                příspěvkům z cest pro rodinu a přátele začalo
       a jak sama říká, Camino ji opět volá. Letos jej ale možná nevyslyší      neuvěřitelně fandit.
       a dá přednost treku okolo hory Mont Blanc. I na svých cestách si
                                                                                  C
       jde zkrátka za svým srdcem a plní si své sny.                             o se vám na cestě ještě líbilo? Stačila jste
                                                                                třeba i přes bolest vnímat i krajinu kolem?
                                                                                Určitě to vnímáte, ono tam všechno úplně ji-
                                             A jak to dopadlo?                 nak voní. Španělsko a Portugalsko opravu mi-
                                            No  nedošla  jsem.  V  Račicích  mě  tak  hrozně   luji, pobřeží i tamní lesy, tam jsem zažila ty nej-
                                            bolela noha, že jsem se musela nechat odvézt.   krásnější chvíle. Mají tam vysoké stromy, také
                                            A když se blížil červen dalšího roku a já měla   jehličnany, ale úplně jiné typy než u nás. Mně
        ylo cestování vaše hobby odjakživa?  skutečně vyrazit, všichni v okolí mě od toho   to tam vždycky vonělo jako lák na utopence
        B
       Vůbec ne, nikdy předtím jsem moc necestova-  zrazovali. Ale já věděla, že to potřebuji zažít.   (smích). A tamní architektura je také úchvatná.
       la. Všechno vlastně odstartovala moje velká   Koupila jsem si jednosměrnou letenku a úplně   Miluji design a hrozně se mi líbí jejich kamen-
       životní změna, kdy jsem se několik let odhod-  se  odevzdala  cestě  s  tím,  že  buď  to  půjde,   né domečky. A když v takovém domě strávíte
       lávala k odchodu ze stálého zaměstnání. I když   a když ne, vrátím se domu dřív. A skutečně   noc, je to neskutečné. Do toho se vedle pasou
       to byla dobrá práce, věděla jsem, že moje duše   jsem v červnu přistála v Portu, vydala se na   španělští koně, zkrátka nádhera.
       není zkrátka spokojená a že potřebuje něco ji-  cestu směrem k pobřeží a asi za hodinku jsem
       ného. A když nebyla spokojená duše, začalo se   potkala prvního poutníka a první značku. S Ital-   A co je na tom pravdy, že si vás cesta poté
       to projevovat na těle, v relativně krátkém sle-  kou Irene jsme společně došly k pláži, kde jsme   zavolá znovu?
       du během pěti let jsem měla hned čtyři velké   potkaly další cestovatelku, Polku Martu. Ta nás   Funguje to opravdu tak zvláštně, že ono si to vás
       úrazy. Vlastně každou chvíli jsem měla berle.   zavedla k prvnímu ubytování, kde nám ukázala,   už potom opravdu volá. Začínáte se zase těšit
                                            jak fungují aplikace pro cestovatele do Santia-  a vzpomínat na to, jaké to bylo.  Cestovat do San-
        akže jste to brala jako nějaké znamení?  ga. A už se to vezlo. Od holek jsem se po pár   tiaga je jako droga. Každý den vás sice strašně
        T
       Ano, myslím si, že když duše něco potřebuje,   dnech sice odloučila, ale stejně jsem se s nimi   bolí svaly a ozývají se různé části těla, o kterých
       tak to člověku řekne. Buď jemně, nebo pak při-  po cestě různě potkávala. A sešly jsme se na-  jste dříve neměli ani tušení, ale tohle všechno
       dává ve formě nějakých nečekaných událostí.   konec i u samotné katedrály v Santiagu.   brzy zapomenete. Loni jsem stejnou cestu šla
       A já jsem opravdu nechtěla později v životě                              znovu s kamarádkou, která byla naprosto úžas-
       litovat  něčeho,  co  jsem  nezkusila.  Postavila    A jaký to byl pocit, když jste k ní koneč-  ná, zvládala ji mnohem lépe než já. Jak ale člověk
       jsem se tedy na vlastní nohy s tetovacím sa-  ně dorazila?               už věnuje pozornost někomu dalšímu a porovná-
       lonkem, začala jsem si svobodně plout a při-  Řekla jsem si vlastně, no dobrý, ale ta cesta byla   vá to, co bylo loni, nebylo to pro mě tak kouzelné,
       cházely  ke  mně  nové  informace.  Kamarádka   hezčí. Neměla jsem totiž vůbec žádný cíl, já jsem   jako když jsem šla poprvé a sama.
       mi doporučila, ať se podívám v televizi na ces-  to skutečně chtěla zažít. O této cestě se říká, že
       topisný  dokument  s  Kazmou  Každý  krok  se   si tam můžete něco vyřešit, žádná taková oče-   A chtěla byste se tam i potřetí vrátit?
       počítá, že se jí to moc líbilo. Byla jsem zrovna   kávání jsem ale do toho nevkládala. Nejkrásnější   Ano, ale kdybych šla znovu, tak z jiného mís-
       po poslední operaci nohy, pustila jsem si ho   zážitek pro mě byl vůbec ten samotný proces.   ta úplně jinou cestou. Jedna z nejkrásnějších
       zpětně a strašně mě to zaujalo a oslovilo.   Člověk neví, kde bude spát ani koho potká. A prá-  cest  se  jmenuje  Primitivo  a  vede  ze  severu
                                            vě tehdy, když všechno pustíte, vás v tom život   Španělska. Je tam krásná příroda, ale není tam
        Čím konkrétně?                     nenechá a úžasně vás podrží, což se mi na této   třeba už tolik možností ubytování. Mým velkým
       Tím, jak to bylo autentické a jiné. Mamka tehdy                          cestovatelským snem pro letošek je ale zkusit
       koukala se mnou, otočila se na mě a řekla: „Ty                           v létě jít Tour de Mont Blanc, kdy procházíte
       to určitě budeš chtít jít!“ Odhadla mě. To už                            okolo této hory přes tři státy. Jedná se o jeden
       se mi v hlavě opravdu rodilo semínko, jak za-                            z nejkrásnějších treků Evropy. Je to náročné, je
       čít tento plán realizovat. A to jsem tehdy byla                          tam už hodně převýšení. Mám ale trošku obavy
       ráda, že alespoň chodím pomalu bez berlí.                                právě kvůli zádům a kolenům, člověk s sebou
                                                                                potřebuje více věcí, už to zkrátka není o šesti-
        A co bylo dál?                                                         kilovém batohu a teple ve Španělsku.
       Přemýšlela jsem, jak toho dosáhnout a co je
       k tomu potřeba. Věděla jsem, že po operaci                                A chcete jít zase sama?
       nechci  ani  nemůžu  podnikat  nic  extrémně                             Ráda bych, protože ta cesta má potom úplně
       náročného. Vybrala jsem si trasu z portugal-                             jiný rozměr.
       ského Porta, o které se říká, že je to v podsta-
       tě rovinka. Vede podél pobřeží a je to jedna                              A prozradíte i vaše další životní sny mimo
       z nejlehčích tras. Krátká, nenáročná, je na ní                           cestování?
       hodně možností ubytování. Mám problémy se                                Hrozně  se  mi  líbí  věta  z  jednoho  podcastu,
       zády, takže jsem potřebovala odlehčené věci,                             která říká, že když nevíš, co chceš dělat, po-
       protože na desetidenní cestě mě i tak dohro-  Michaela Malcherová, 40 let  dívej  se  na  sebe  v  dětství.  A  ta  u  mě  platí
       mady čekalo 300 kilometrů.           •  pochází z Drnovic, má mladšího bratra;  stoprocentně. Uvědomila jsem si, že jako malá
                                            •  vystudovala obor zemědělské inženýrství   holčička jsem milovala koně, zvířata a kreslila
        a jak dlouho jste tedy na cestu vyrazila?  na Mendelově univerzitě v Brně;  jsem. K tomu jsem se tedy vrátila skrze teto-
        Z
       Chtěla jsem do Portugalska odletět v červnu   •  15 let pracovala ve vyškovském ZOO   vání, mé přání je kreslit originální akvarelové
       2023, tedy zhruba rok po sledování zmiňova-  PARKU jako mzdová účetní a personalistka;  portréty zvířecích miláčků a přenést je potom
       ném pořadu. Protože jsem ale vůbec nevěděla,   •  v současné době se věnuje pojišťovnictví   jejich páníčkům na kůži. No a velká výzva je
       jestli to moje tělo zvládne, na podzim, půl roku   a má ve Vyškově svůj tetovací salon;  opravit moji starou maličkou chaloupku, udělat
       předtím, jsem si řekla, že zkusím jít pěšky 25   •  mezi její koníčky patří turistika a rekreační   si tam oázu pohody a klidu, protože to je to, co
       kilometrů z Jedovnic domů do Drnovic, což se   jízda na koni, radost jí dělají její domácí   mi teď chybí a po čem moc toužím.
       dá zhruba přirovnat právě jednomu dni na ces-  mazlíčci.                              Text: Petra Bezdomniková
       tě do Santiaga.                                                                 Foto: archiv Michaely Malcherové


       Vyškovský zpravodaj 5/2025                                                         Ze života v našem městě  15
   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20