Page 15 - Chytrý zpravodaj - Vyškov 04/2025
P. 15
Byli jsme úžasná parta, vzpomíná na svou
ragbyovou kariéru Bohumil Sláma
Když koncem února přebíral titul sportovní osobnosti Vyškova, dojatě A během nich jsem zažil dalších devět ligových
myslel i na tatínka Jaroslava, za kterého toto ocenění převzal v roce titulů jako trenér. Měl jsem na starosti útoční-
ky, tedy ty menší a běhavější hráče. Honil jsme
2017 při jeho nedožitém stodesátém výročí narození. On sám slavil je hodně fyzicky, jako tělocvikář znám teorii,
s vyškovským ragby celkem deset ligových titulů, z toho hned osm jak pracovat s rychlostí a vytrvalostí. Běhávali
po sobě, a to jako hráč i jako trenér. Tři roky navíc trénoval národní dvoustovkové, třístovkové úseky a moc se jim
reprezentaci. A sport ho dobíjí i ve vyšším věku, dodnes velmi rád to nelíbilo. Říkali mi „trapiču“.
lyžuje. Bohumil Sláma je zkrátka celoživotní sportovec tělem i duší. Vaše úspěchy se rychle rozkřikly, mezitím
se vám tedy ozvali z Prahy?
Ano, nejdříve si pro trénování národního týmu
Mirek Cupák a další. V roce 1974 se nám poda- vybrali právě Mirka Cupáka. Mužstvo ale pod
řilo v mužích vyhrát první titul mistra republiky. jeho vedením bohužel tragicky prohrálo s Ru-
To byl pro nás velký úspěch i zadostiučinění. munskem, tak ho odvolali a povolali mě. Na prv-
Když jsme totiž v sedmdesátých letech po- ní utkání ven jsme vyjeli do západoněmeckého
K
terého úspěchu za svou kariéru si vy stoupili do nejvyšší soutěže, Pražáci si z nás Hannoveru. Byl jsem z toho vyklepaný, byla to
sám ceníte nejvíce? dělali legraci, říkali, že slyšeli, že tady házíme ohromná zodpovědnost. Když jsem viděl naše
Největší radost jsem měl, když byl jeden z mých auty vidlama (smích). soupeře, tak říkám, kluci, hodně nízko se za-
odchovanců, klučina ze Studnic, Jiří Koutný, važte, oni mají těžší mlýn. A vyplatilo se. I když
P
vyhlášený ragbistou století na postu levého o tomto úspěchu jste velmi rychle pře- jsme prohrávali na trestné kopy, nakonec jsme
křídla, a to vedle takových ragbyových osob- sedlal na kariéru trenéra. Proč ta změna? zápas dokázali otočit.
ností jako byl Karel Berka, Zdeněk Mrazčinský Do trénování se mi zprvu moc nechtělo, ale
J
nebo Zdeněk Luska. To bylo zkrátka neskuteč- vlastně nebylo zbytí, s aktivním hraním jsem ak dlouho jste u reprezentace zůstal?
né. Jeho i další kluky, Jirku Deducha, Libora musel skončit. Při přípravném utkání na dru- S Milanem Malovaným jsem ji trénoval v letech
Brunclíka nebo Zbyňu Kreutzera, jsem přitom hou sezonu v roce 1975 na stadionu v Olo- 1979 až 1981. Hodně hráčů tehdy pocházelo
začal trénoval jako učitel na tehdejší základ- mouci jsem se totiž zranil. Udělal jsem chybu, z pražské Pragovky. Snažili jsme se hrát hodně
ní škole na Kozině, dnešní ZŠ Morávkova, kde to už jsem byl stárnoucí hráč. Na tříčtvrtce kombinačně a vybíral jsem do hry hráče, kteří
jsem založil kroužek ragby. S kolegyní jsme tu jsem zarazil, otočil jsem se a chtěl jsem nahrát byli rychlí a vytrvalí. Vzpomínám si na utká-
zkoušeli experimentálně tři hodiny tělocviku zadákovi. Jeden ze soupeřů mi ale skočil na ra- ní s béčkem Rumunska v roce 1981 v Buku-
místo dvou. Já jsem jim k tomu přidal ještě meno a druhý ramenem do kolena. Vyvrátili mi rešti. Ragby tam bylo v té době preferováno
dvě hodiny sportovních her, dělal jsem s nimi nohu dovnitř a ta se mi zablokovala, měl jsem jako armádní sport a Rumuni jako účastníci
ragby a v zimě basket, zkrátka hodně míčové utržený zkřížený vaz a meniskus. Po operaci nejvyšších evropských soutěží patřili k těm
hry. No a kluci se dostali až do finále přeboru jsem s tím ještě chvíli zkoušel hrát, ale nešlo nejlepším. My jsme proti jejich béčku vedli až
republiky, kde skončili druzí. to, to koleno je už zkrátka volnější. do poslední minuty, poslední pětkou jsme ale
bohužel prohráli. Ragbisti mají ale ještě tak
e sportu vás přivedl právě tatínek? A jak vzpomínáte na své trenérské půso- zvaný třetí poločas, kdy se sejdou soupeři
K
Ano, první krůčky byly přes něj. Trénoval žáč- bení, měl jste nějaké speciální metody? a společně zhodnotí utkání. A při tomto tře-
ky v Sokole a věnoval se celý život lyžování. S Mirkem Cupákem, který mě k trénování pře- tím poločase Rumuni velmi chválili právě náš
A je pravdou, že když jsem začal s ragby, moc mluvil, jsme společně tré- systém hry.
rád nebyl. Myslel si totiž, že po něm převezmu novali áčko celkem pat-
hodně lyžařských aktivit. Pořádal třeba týden- náct let, až do roku 1990. A kam vás zavedly kroky po ragbyové
ní kurzy a trénoval mládež v oddíle běžeckého kariéře?
lyžování. Vychoval první generaci, která začala Vrátil jsem se zpátky k lyžování, ke kterému
porážet závodníky ze špičkového lyžařského mě přivedl tatínek, a vlastně jsem navázal
klubu Nové Město na Moravě. Nejúspěšnější na jeho činnost. Hodně jsem se věnoval do-
byla v tomto směru dcera mého ragbyového školovacím kurzům pro instruktory a kantory,
kolegy Silvie Sobková. No a její dceru, Jessicu protože i tělocvikáři, kteří jezdili na hory jako
Jislovou, určitě znáte, je to současná repre- instruktoři, museli být každých pět let proško-
zentantka České republiky v biatlonu. lení. Měl jsem k tomu licenci jak přes školskou
linii, tak přes svaz lyžařů. No a později jsem
A jak jste se vy dostal k ragby? byl také lektorem carvingu, který mě úplně
Přivedl mě k němu starší bratr. Vyškovské ragby nadchl. Je to závodní způsob lyžování, kde je
bylo založené v roce 1952, hrávalo se tehdy u sjezdu snaha jezdit po hranách, protože to
ještě na kynologickém cvičišti na Palánku a my zrychluje, nebrzdí to. A když je široký kopec,
jsme tam začali jezdit o dva, možná tři roky červená nebo modročervená sjezdovka, to je
později. To mi mohlo být tak jedenáct, dvanáct potom paráda.
let. Nejdříve jsem lítal s praporkem. Hned vedle
navíc teče Rostěnický potok, a když se koplo Bohumil Sláma, 81 let Jezdíte stále na hory?
na bránu, bylo potřeba vzít podběrák a ten ba- • pochází z Vyškova, je ze tří bratrů; Ano, vždy se na to velmi těším a je to pro
lón jít vylovit. Naučil jsem se tam chodit, chytlo • s manželkou žije v Dědicích, má mě velká motivace. V únoru jsem si byl zaly-
mě to a začal jsem trénovat v žákovském druž- dceru, dva vnuky a vnučku; žovat v Itálii a teď na začátku dubna jedu již
stvu na postu mlýnové spojky. Měl jsem tu vý- • vystudoval biologii a tělesnou podruhé na ledovec v Söldenu. Snažím se ale
hodu, že jsem byl poměrně rychlý, běhal jsem výchovu na Přírodovědecké fakultě hýbat obecně, už kvůli mé manželce, o kterou
sprinty, bylo to jako chytat králíka (smích). se po jejím ochrnutí starám. Všude jezdím
Univerzity Palackého; na kole, chodím na ragby do sauny a samo-
ak vzpomínáte na svou kariéru již dospě- • učil na dnešní ZŠ Morávkova zřejmě se dívat na zápasy. A také třeba občas
J
lého hráče? a bývalé Střední zdravotnické škole na volejbal anebo basketbal.
Byli jsme především úžasná parta. Honza Pro- ve Vyškově, kde v období 1991-1992 Text: Petra Bezdomniková
vazník, Jura Zbořil, Cyril Sigmund, Karel Ševčík, působil také jako ředitel. Foto: Petra Bezdomniková a archiv B. Slámy
Vyškovský zpravodaj 4/2025 Ze života v našem městě 15