Page 15 - Chytrý zpravodaj - Vyškov 04/2025
P. 15

Byli jsme úžasná parta, vzpomíná na svou


        ragbyovou kariéru Bohumil Sláma




        Když koncem února přebíral titul sportovní osobnosti Vyškova, dojatě      A během nich jsem zažil dalších devět ligových
        myslel i na tatínka Jaroslava, za kterého toto ocenění převzal v roce     titulů jako trenér. Měl jsem na starosti útoční-
                                                                                  ky, tedy ty menší a běhavější hráče. Honil jsme
        2017 při jeho nedožitém stodesátém výročí narození. On sám slavil         je hodně fyzicky, jako tělocvikář znám teorii,
        s vyškovským ragby celkem deset ligových titulů, z toho hned osm          jak pracovat s rychlostí a vytrvalostí. Běhávali
        po sobě, a to jako hráč i jako trenér. Tři roky navíc trénoval národní    dvoustovkové, třístovkové úseky a moc se jim
        reprezentaci. A sport ho dobíjí i ve vyšším věku, dodnes velmi rád        to nelíbilo. Říkali mi „trapiču“.
        lyžuje. Bohumil Sláma je zkrátka celoživotní sportovec tělem i duší.       Vaše úspěchy se rychle rozkřikly, mezitím
                                                                                  se vám tedy ozvali z Prahy?
                                                                                  Ano, nejdříve si pro trénování národního týmu
                                             Mirek Cupák a další. V roce 1974 se nám poda-  vybrali právě Mirka Cupáka. Mužstvo ale pod
                                             řilo v mužích vyhrát první titul mistra republiky.   jeho vedením bohužel tragicky prohrálo s Ru-
                                             To byl pro nás velký úspěch i zadostiučinění.   munskem, tak ho odvolali a povolali mě. Na prv-
                                             Když  jsme  totiž  v  sedmdesátých  letech  po-  ní utkání ven jsme vyjeli do západoněmeckého
          K
         terého  úspěchu  za  svou  kariéru  si  vy   stoupili do nejvyšší soutěže, Pražáci si z nás   Hannoveru. Byl jsem z toho vyklepaný, byla to
        sám ceníte nejvíce?                  dělali legraci, říkali, že slyšeli, že tady házíme   ohromná zodpovědnost. Když jsem viděl naše
        Největší radost jsem měl, když byl jeden z mých   auty vidlama (smích).   soupeře, tak říkám, kluci, hodně nízko se za-
        odchovanců,  klučina  ze  Studnic,  Jiří  Koutný,                         važte, oni mají těžší mlýn. A vyplatilo se. I když
                                               P
        vyhlášený ragbistou století na postu levého    o tomto úspěchu jste velmi rychle pře-  jsme prohrávali na trestné kopy, nakonec jsme
        křídla, a to vedle takových ragbyových osob-  sedlal na kariéru trenéra. Proč ta změna?   zápas dokázali otočit.
        ností jako byl Karel Berka, Zdeněk Mrazčinský   Do trénování se mi zprvu moc nechtělo, ale
                                                                                    J
        nebo Zdeněk Luska. To bylo zkrátka neskuteč-  vlastně nebylo zbytí, s aktivním hraním jsem    ak dlouho jste u reprezentace zůstal?
        né. Jeho i další kluky, Jirku Deducha, Libora   musel skončit. Při přípravném utkání na dru-  S Milanem Malovaným jsem ji trénoval v letech
        Brunclíka nebo Zbyňu Kreutzera, jsem přitom   hou sezonu v roce 1975 na stadionu v Olo-  1979 až 1981. Hodně hráčů tehdy pocházelo
        začal trénoval jako učitel na tehdejší základ-  mouci jsem se totiž zranil. Udělal jsem chybu,   z pražské Pragovky. Snažili jsme se hrát hodně
        ní škole na Kozině, dnešní ZŠ Morávkova, kde   to  už  jsem  byl  stárnoucí  hráč.  Na  tříčtvrtce   kombinačně a vybíral jsem do hry hráče, kteří
        jsem založil kroužek ragby. S kolegyní jsme tu   jsem zarazil, otočil jsem se a chtěl jsem nahrát   byli  rychlí  a  vytrvalí.  Vzpomínám  si  na  utká-
        zkoušeli  experimentálně  tři  hodiny  tělocviku   zadákovi. Jeden ze soupeřů mi ale skočil na ra-  ní s béčkem Rumunska v roce 1981 v Buku-
        místo dvou. Já jsem jim k tomu přidal ještě   meno a druhý ramenem do kolena. Vyvrátili mi   rešti. Ragby tam bylo v té době preferováno
        dvě hodiny sportovních her, dělal jsem s nimi   nohu dovnitř a ta se mi zablokovala, měl jsem   jako  armádní  sport  a  Rumuni  jako  účastníci
        ragby a v zimě basket, zkrátka hodně míčové   utržený zkřížený vaz a meniskus. Po operaci   nejvyšších  evropských  soutěží  patřili  k  těm

        hry. No a kluci se dostali až do finále přeboru   jsem s tím ještě chvíli zkoušel hrát, ale nešlo   nejlepším. My jsme proti jejich béčku vedli až
        republiky, kde skončili druzí.       to, to koleno je už zkrátka volnější.  do poslední minuty, poslední pětkou jsme ale
                                                                                  bohužel  prohráli.  Ragbisti  mají  ale  ještě  tak
         e sportu vás přivedl právě tatínek?   A jak vzpomínáte na své trenérské půso-  zvaný  třetí  poločas,  kdy  se  sejdou  soupeři
          K
        Ano, první krůčky byly přes něj. Trénoval žáč-  bení, měl jste nějaké speciální metody?  a společně zhodnotí utkání. A při tomto tře-
        ky v Sokole a věnoval se celý život lyžování.   S Mirkem Cupákem, který mě k trénování pře-  tím poločase Rumuni velmi chválili právě náš
        A je pravdou, že když jsem začal s ragby, moc   mluvil, jsme společně tré-  systém hry.
        rád nebyl. Myslel si totiž, že po něm převezmu   novali  áčko  celkem  pat-
        hodně lyžařských aktivit. Pořádal třeba týden-  náct let, až do roku 1990.    A  kam  vás  zavedly  kroky  po  ragbyové
        ní kurzy a trénoval mládež v oddíle běžeckého                             kariéře?
        lyžování. Vychoval první generaci, která začala                           Vrátil jsem se zpátky k lyžování, ke kterému
        porážet  závodníky  ze  špičkového  lyžařského                            mě  přivedl  tatínek,  a  vlastně  jsem  navázal
        klubu Nové Město na Moravě. Nejúspěšnější                                 na jeho činnost. Hodně jsem se věnoval do-
        byla v tomto směru dcera mého ragbyového                                  školovacím kurzům pro instruktory a kantory,
        kolegy Silvie Sobková. No a její dceru, Jessicu                           protože i tělocvikáři, kteří jezdili na hory jako
        Jislovou, určitě znáte, je to současná repre-                             instruktoři, museli být každých pět let proško-
        zentantka České republiky v biatlonu.                                     lení. Měl jsem k tomu licenci jak přes školskou
                                                                                  linii, tak přes svaz lyžařů. No a později jsem
         A jak jste se vy dostal k ragby?                                        byl  také  lektorem  carvingu,  který  mě  úplně
        Přivedl mě k němu starší bratr. Vyškovské ragby                           nadchl. Je to závodní způsob lyžování, kde je
        bylo  založené  v  roce  1952,  hrávalo  se  tehdy                        u sjezdu snaha jezdit po hranách, protože to
        ještě na kynologickém cvičišti na Palánku a my                            zrychluje, nebrzdí to. A když je široký kopec,
        jsme  tam  začali  jezdit  o  dva,  možná  tři  roky                      červená nebo modročervená sjezdovka, to je
        později. To mi mohlo být tak jedenáct, dvanáct                            potom paráda.
        let. Nejdříve jsem lítal s praporkem. Hned vedle
        navíc teče Rostěnický potok, a když se koplo   Bohumil Sláma, 81 let       Jezdíte stále na hory?
        na bránu, bylo potřeba vzít podběrák a ten ba-  •   pochází z Vyškova, je ze tří bratrů;  Ano,  vždy  se  na  to  velmi  těším  a  je  to  pro
        lón jít vylovit. Naučil jsem se tam chodit, chytlo   •   s manželkou žije v Dědicích, má   mě velká motivace. V únoru jsem si byl zaly-
        mě to a začal jsem trénovat v žákovském druž-  dceru, dva vnuky a vnučku;  žovat v Itálii a teď na začátku dubna jedu již
        stvu na postu mlýnové spojky. Měl jsem tu vý-  •   vystudoval biologii a tělesnou   podruhé na ledovec v Söldenu. Snažím se ale
        hodu, že jsem byl poměrně rychlý, běhal jsem   výchovu na Přírodovědecké fakultě   hýbat obecně, už kvůli mé manželce, o kterou
        sprinty, bylo to jako chytat králíka (smích).                             se  po  jejím  ochrnutí  starám.  Všude  jezdím
                                                Univerzity Palackého;             na kole, chodím na ragby do sauny a samo-
         ak vzpomínáte na svou kariéru již dospě-  •   učil na dnešní ZŠ Morávkova   zřejmě se dívat na zápasy. A také třeba občas
          J
        lého hráče?                             a bývalé Střední zdravotnické škole   na volejbal anebo basketbal.
        Byli jsme především úžasná parta. Honza Pro-  ve Vyškově, kde v období 1991-1992       Text: Petra Bezdomniková
        vazník, Jura Zbořil, Cyril Sigmund, Karel Ševčík,   působil také jako ředitel.  Foto: Petra Bezdomniková a archiv B. Slámy

        Vyškovský zpravodaj 4/2025                                                         Ze života v našem městě  15
   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20