Page 6 - Chytrý zpravodaj - Vítkov 12 2021

STAVbA SPOŘITELNY A REGULACE ČERmENKY

V letech 1924 až 1932 probíhal ve Vítkově čilý stavební ruch. Bylo
postaveno 106 obytných domů, kino, sirotčinec, pošta, katolický dům,
obecní vodovod, sýpka a spořitelna, jejíž historii vám dnes přiblížíme.
Začátkem třicátých let minulého století se vedení městské spořitelny
- Sparkasse der Stadt Wigstadtl - zabývalo myšlenkou výstavby
odpovídající budovy, do které by se spořitelna mohla přestěhovat. Do
té doby sídlila v prvním patře vítkovské radnice v místnosti o velikosti
27 m², kde pracovali čtyři zaměstnanci. Navíc ve stejných prostorech
probíhal veškerý politický život včetně zasedání politických stran.
Podobně na tom byla pošta, která svou provozovnu měla v hotelu
Růže a taky chtěla do vlastního. Připraveným štěstí přeje a plán
dostal hmatatelnou podobu, když spořitelna koupila dům od paní
Rózy Domesové v Nádražní ulici (Bahnhofstraße, nyní Švermově
ulici) a nechala ho zbourat. Byl tak získán vhodný stavební pozemek. na svou stranu zemské a československé úřady, které poskytly
Zakázku na vytvoření stavebních plánů přijal architekt moderního peníze. Na zasedání 26. srpna 1932 se zastupitelé města dohodli
myšlení Dr. Arnold Karpus. K projektu se přidal ještě Katastrální se stavitelem Ing. Antonem Boušou z Moravské Ostravy na zakázce.
a zeměměřičský úřad a architekt navrhl dům se třemi úřadovnami, Práce začaly naplno počátkem září a na konci roku bylo z větší části
jedním prodejním prostorem a několika byty. Tímto byla zaručena celé dílo dokončeno. Nejdříve bylo koryto Čermenky vybetonováno
rentabilita vložených finančních prostředků. Náklady na celý objekt a zakryto přes Bahnhofstraße, kolem spořitelny, pošty až k palouku.
představovaly 1 200 000 korun. Na schůzi městského zastupitelstva Zároveň po obou stranách potoka byly v Oderské ulici vybudovány
25. června 1931 bylo rozhodnuto o zahájení stavby a byla rovněž opěrné zdi. Celkové náklady na regulaci a překrytí potoka Čermenky
vybrána osvědčená firma místního stavitele Franze Hanusche, který byly vyčísleny na 700 000 korun. Z této částky stát přispěl z Fondu
právě dokončil spolu se společníkem Franzem Jilgem vítkovské vodního hospodářství 50 %, tedy 350 000 korunami. Zemské úřady
kino a už se začal věnovat nové zakázce. Kino bylo sice slavnostně poslaly 25 %, tj. 175 000, zbytek uhradila obec. Město vytvořilo také
otevřeno 22. ledna 1931, ovšem fasáda byla dokončena až v létě. fond údržby ve výši 25 000 korun, do kterého opět přispěl stát částkou
Navzdory nepříznivému počasí byla rozestavěná budova na konci roku 12 000 Kč.
1931 pod střechou. V létě 1932 bylo již vše dokončeno a koncem září
už mohli vítkovští občané ukládat peníze a využívat poštovní služby
v nové, moderní, pěkné a účelné budově. Celé dílo svědčí o tehdejším
umění projektantů, stavebních mistrů a řemeslníků, tedy všech, kteří
se podíleli na výstavbě. Až na výjimky to byli místní lidé. Konečná
cena byla 1 274 236 korun bez stavebního pozemku. Dodáváme, že
pošta fungovala na tomto místě do roku 1993 a pobočka spořitelny
ukončila svoji činnost 29. července 2020.

Vrátíme se v čase ještě do roku 1904, kdy městský radní Josef
Lichtblau přišel s návrhem radikálně proměnit tvář Dolní Vsi, nyní
Oderské ulice. Z důvodu estetických, protipožárních a bezpečnostních
byly po obou stranách Čermenského potoka odstraněny stodoly.
Kolem řečiště vyhlásil úřad stavební uzávěru a nechal zpevnit břehy.
Město podle svých finančních možností postupně stodoly vykupovalo
a odstraňovalo. V roce 1910 bylo hotovo a venkovský vzhled Dolní Vsi
se proměnil na přirozené předměstí Vítkova.
Pavel Kučerka
Stavba vyvolala naléhavou potřebu provést regulaci Čermenského
potoka a jeho překrytí, jinak by poštovní úřad neměl žádný příjezd. Zdroje: Josef Ullrich, Geschichte der Stadt Wigstadtl
Úkol byl označen jako navýsost naléhavý a starosta Adolf Schustek
(v úřadě 1924-1932) spolu se senátorem Franzem Schulzem
vynaložili veškerou svou energii na zvládnutí celé akce. Získali