Page 5 - Chytrý zpravodaj - Vítkov leden 2022

ZIMA 1928 – 1929

Nejstudenější zima 20. století byla v Evropě v letech
1928/1929. Prosinec 1928 byl teplotně ještě průměrný, ale po Novém
roce nastalo extrémní ochlazení, kdy nad kontinent pronikl arktický
vzduch ze Sibiře. Ve Vítkově po celý leden mohutně chumelilo, a to
i při nezvykle nízkých teplotách. Ačkoli poslední dny toho měsíce
svítilo v poledne slunce, klesala rtuť teploměru ve večerních hodinách
k -28 °C. Únor přinesl novou sněhovou nadílku a další nárůst
mrazivého počasí 3. února ukazoval teploměr -32 °C, 10. února
-33,8 °C a 11. února padl rekord - nejnižší teplota roku -34,7 °C.
Zima se nechtěla vzdát a i březen zůstal velmi chladný. Od poloviny
prosince 1928 do půlky března 1929 celkově napadlo 150 cm sněhu.
Sněhová pokrývka ještě 16. března dosahovala v průměru 70 cm.
Průměrná teplota se té zimy dostala na -7,6 °C, čímž překonala
o -6,4 °C dlouhodobě měřenou teplotu.
Třeskutá zima způsobila následně všeobecný nedostatek uhlí. Těžní
věže v uhelných dolech zamrzly a uhlí nebylo možné dopravit na
povrch. Zkolabovala železniční doprava. 25. února byla na 24 hodin
uzavřena trať ze Suchdolu do Budišova a od 28. února do 6. března
se konala úplná odstávka. Stávalo se, že lokomotivy přimrzly ke
kolejím a až teprve pomocí druhé lokomotivy se je podařilo roztlačit
a uvést do provozu. Osobní doprava byla silně omezená a zpoždění
závratná. Autodoprava nefungovala vůbec. Styk s okolním světem byl
možný pouze s použitím saní, s jejichž pomocí se doručovala i pošta.
Škody, které zima způsobila v zahradách, lesích a na polích, byly
zdrcující. Půda promrzla i přes vysokou sněhovou pokrývku místy
až do hloubky jednoho metru. V dlouhodobém průměru dosahuje
promrznutí jen 20-50 cm. V roce 1929 odumřelo asi 50 % všech
ovocných stromů, ponejvíce třešní a skoro 90 % všech ořechů.
Co nespálil mráz, tak ohryzali zajíci, a stromy usychaly ve velkém.
Zajímavý úkaz se projevil i na jinak odolných jedlích. Díky mrazu se Zima v Klokočově
jehličí zbarvilo do červena a opadávalo. Srnčí, zajíci a ostatní lesní
zvěř umrzla nebo zemřela hlady. rozbily velké množství oken, vichr strhl několik střech a vyvracel
Oteplení nastalo až 10. dubna a první teplý sluneční den si Vítkovští stromy. Dokonce se lámaly větve na staré lípě u nemocnice. Kalamita
užili teprve 27. dubna. Zbývá dodat, že 11. února roku 1929 byla v lesích okolo řeky Moravice byla obrovská a stejně dopadl i městský
naměřena dosud nejnižší oficiálně potvrzená teplota na území České hřbitov.
republiky, a to -42,2 °C. Husí kůži nahání také údaj, že 62 dní po V mnoha městech napříč Československem včetně Vítkova bylo
sobě nevystoupala teplota nad bod mrazu. V celé Evropě na tom v noci z 12. na 13. dubna 1931 zaznamenáno zemětřesení. Ve
nebyli obyvatelé o nic lépe než u nás. Zamrzlo Baltské moře i kanály Vítkově proběhly tři otřesy. První v půl jedenácté večer, druhý hodinu
v Benátkách. po půlnoci a třetí v půl třetí. Záchvěvy byly doprovázeny hlukem, který
Počasí se rozhodlo, že ukáže, co všechno dovede. 4. července 1929 připomínal jízdu těžce naloženého auta. Škody na majetku nebyly
se do Vítkova přihnala vichřice doprovázená krupobitím. Kroupy naštěstí žádné.
O rok později, 21. června 1932 kolem šesté hodiny odpoledne, udeřila
na město bouřka, v jejímž závěru se na obloze z mraků vytvořily
podivuhodné obrazce. Zvedl se vítr a mezi Klokočovem a Vítkovem
se vytvořilo tornádo ve tvaru obrovského trychtýře. Šťastně minulo
oba kostely, prošlo městským parkem a zamířilo k Prostřednímu
Dvoru. Ničilo vše, co se mu postavilo do cesty. Za oběť mu padla
stáj a část střechy na domě rodiny Malcherových. Na svahu kolem
hřiště a na tenisových kurtech ohýbalo železné ohradníky a nedaleko
odsud rozebralo a odneslo 25 m² střechy na stodole majitele pily
pana Dittela. Bylo štěstí, že větrná smršť minula městskou zástavbu
a škody byly zanedbatelné.
O šest týdnů později, 2. srpna, udeřilo spolu s bouřkou mocné
krupobití. Od Nových Těchanovic po Horní Ves, dále ke Lhotce a až
po Jelenice byla poničena úroda obilovin, brambor a řepy.
Pavel Kučerka

Zdroje: Josef Ullrich, Geschichte der Stadt Wigstadtl, str. 588 – 591
Foto - Zemský archív Opava (ZAO)
Troppauer Heimat Chronik
Wikipedie.cz
Čermná ve Slezsku, 1929