Page 20 - Chytrý zpravodaj - Vítkov 04 2022

vítKOvští žIDé

Fallova, Duxova, Pollakovi, manželé Karpusovi a další. V jedné
části vítkovského hřbitova pochovávaly židovské rodiny své ze-
mřelé, leží tam příbuzní rodiny Silbermannovy, Bittersfeldovy,
Rosenfeldovy a Dr. Lederera.

„Mávali nám zdviženýma rukama, dokud to bylo možné!“ říkal Vážnost si židovští obchodníci a podnikatelé vydobyli podporou
Dr. Feige Vítkovanům, když se brzy po vypuknutí války rozloučil města v jeho těžkých chvílích. Židé byli zakladateli textilních dí-
se svými dvěma syny. Už je nikdy neuviděl…zahynul i s manžel- len, továrny na výrobu hedvábí, byli významnými chlebodárci
kou v Osvětimi. Dr. Feige přišel i s rodinou do Vítkova po roce a zaměstnavateli. Vedení města hospodařilo s fondy a nadace-
1933 z Berlína. Nastěhovali se k doktoru Steinerovi, který byl jeho mi (Stiftung), které byly založeny k určitému účelu a finančně je
tchánem a zároveň velkoryse poskytl ve svém domě útočiště i ji- podporovali podnikatelé a majetní obyvatelé města. Po vzniku
ným židovským rodinám. Až na málo výjimek se konce války ni- Československa v roce 1918 byly tyto fondy zrušeny. Nesly jméno
kdo z nich nedožil. svého donátora, zmiňuji se jenom o ži-
dovských zakladatelích. Od roku 1888
Josef Ullrich píše v knize „Historie města Vít- existovala Benedikt Karplus-Stiftu-
kova – Geschichte der Stadt Wigstadtl“ na ng, dále Eduard Friedmann-Stiftung,
str. 233 o osudech Židů na Opavsku. V 16. sto- Sigmund Trebisch-Stiftung, Oskar
letí byli Židé z Opavska a Krnovska vyhnáni, Trebitsche Wasserleitungs-Stiftung
přesněji v roce 1522 z Opavy a 1535 z Hlubčic. a Friedhofsfond.
Po čase se tu a tam jednotlivé rodiny vráti-
ly zpět. Slezská šlechta neměla na vyháně- Město oceňovalo své občany za jejich
ní zájem, a tak se židovští uprchlíci z Čech zásluhy. Na zasedání městského za-
usazovali v našem kraji. Historické prameny stupitelstva 31. prosince 1899 ocenili
uvádějí, že ve Slezsku se roku 1752 „toleruje“ zastupitelé jednomyslně továrníky
119 židovských rodin. Soustředili se do ob- Sigmunda Trebitsche, Leopolda Tre-
lastí Těšína, Vidnavy, Krnovska a Opavska, bitsche a Leopolda Faßholda čestným
kde bydlelo 23 rodin. Každá komunita si vo- občanstvím. „S vděčností uznáváme
lila vlastní samosprávu – představeného, tři vaši zásluhu na hospodářském po-
přísedící a výběrčího daní. Za časů císařovny vznesení města!“
Marie Terezie žilo ve Vítkově vícero židov-
ských rodin. V písemnostech jsou jmenováni Stalo se v roce 1942… K vítkovskému
Isak Meyer (1761), Moses Daniel (1776) a Ur- sedlářskému mistrovi Leo Krumpol-
ban Hirschel (1778). Situace se zlepšila, když zovi přišla stará paní Dux a poprosila
se vlády ujal Josef II., který roku 1781 zrušil ho o kožený řemínek ke svázání svého
nevolnictví a tolerančním patentem zlep- kufru. Řekla mu, že nyní jede do tábo-
šil postavení Židů v monarchii. Už nemuseli ra, kde všichni staří Židé budou smět
nosit nášivku (Judenflecks), platit individu- pokojně strávit svůj podzim života.
ální mýto (Leibmaut) a dvakrát vyšší soud- Vyjádřila svou prosbu tak, že za nor-
ní poplatky. Zrušeno bylo nařízení, které málních okolností by to byl příjemný
o nedělích a křesťanských svátcích zakazo- rozhovor, ale tušili jsme, že všichni
valo v dopoledních hodinách navštěvovat vítkovští lidé židovské víry vědí, kam
zábavní podniky a prostory. Získali právo povede jejich cesta.
vlastnit a pronajímat si palírnu, pivovar, ob-
chod s kožešinami a hutě na draselnou sůl. Kdo by chtěl ve spisech internačního
Mohli se vyučit ve všech řemeslech a získat tábora Terezín nebo v jiných táborech
mistrovské zkoušky. Přes všechny tyto vý- hledat jména vítkovských židovských
dobytky bylo jejich společenské postavení rodin, najde je skoro všechny. Pokud
mezi křesťanským obyvatelstvem nezávi- někdo z nich zůstal ve Vítkově do na-
děníhodné. Někteří nechali raději své děti pochodování německé armády v roce
pokřtít. Také Vítkov nebyl žádnou výjimkou. 1938, tak již neměl žádnou možnost
Moses Daniel nechal pokřtít svou dceru a Ur- uprchnout do ciziny.
ban Hirschel svého syna. Židovské rodiny
opakovaně z města odcházely a přicházely. V tomto článku bylo použito vyprávě-
Skrze zákonodárství revolučního roku 1848 ní Karla-Josefa Schromma, které bylo
a 1849 byli Židé postaveni na roveň s ostat- otištěno v knize „700 Jahre Wigstad-
ním obyvatelstvem. tl und sein Gerichtsbezirk - 700 roků
Vítkova a soudního okresu (str. 95-
V roce 1930 žilo ve Vítkově dvanáct rodin ži- 96)“, v níž bývalí němečtí obyvatelé
dovské víry. S výjimkou Melče již žádné jiné Vítkova sepsali své vzpomínky na sta-
rodiny ve vítkovském okrese nežily. Kromě rou vlast.
rodiny Steinerů tu bydlel Ernst Goldberger
s rodinou, ti byli výrobci likéru a v roce 1938 Pavel Kučerka
stačili emigrovat do zahraničí. Dále rodina