Page 6 - Chytrý zpravodaj - Vítkov 11/2025

1860 - 1900

která ale neměla vždy peníze k dispozici.
Když však půjčila, požadovala vždy vy-
soký úrok. Přesto se dařilo zrychlit rozvoj
řemesel a obchodu ve městě. Naléhavou
PRASEČÍ TRHY se stala potřeba vzniku peněžního ústa-
Prasečí trhy se organizovaly pravidelně vu – banky. Řemeslníci i obchodníci po-
v padesátých letech 19. století. Trhovci třebovali mít rychle peníze k dispozici. Na
s prasaty jednou týdně, a to ve středu, jiných místech od začátku šedesátých let
hnali svá stáda přes město. Vždy zůstali 19. století vznikaly spořitelny. Až v roce
přímo na náměstí a tam nabízeli své vep- 1874 začal působit první peněžní insti-
ře k prodeji. Tato kupecká zastávka vyvo- tut pod názvem „Spar und Vorschussve-
lávala zlou krev z důvodu znečištění ná- rein – spořitelní a záložní družstvo.“ Po V osmdesátých a devadesátých letech
městí a přilehlých uliček. Někdy se houf něm v roce 1889 následovala: „Gemeinde 19. století stoupaly výdělky zaměstnan-
prasat prohnal Horní i Dolní Vsí a obyva- Sparkasse – obecní spořitelna.“ O tomto ců a naproti tomu klesaly ceny zeměděl-
telé těchto předměstí měli prasečího ne- počinu rozhodla městská rada na zase- ských plodin. Ceny každodenních potřeb
pořádku plné zuby! „To se musí zdanit!“ dání 28. prosince 1888 a Slezská zemská a potravin se na přelomu století ustálily
Rozhodlo městské zastupitelstvo 26. srp- rada jej povolila 29. ledna 1889. Nenastal a dlouhou dobu zůstávaly na stejné úrov-
na 1860. „Každý obchodník s dobytkem, však plnohodnotný rozvoj bankovních ni. Roku 1892 proběhla měnová reforma
který mimo určený prasečí jarmark při- služeb. Teprve až s příchodem nového a rakouský zlatý byl nahrazen korunou
vede na náměstí vepře určené k prode- století se fungování obecní spořitelny za- v poměru 1 zlatý – 2 koruny. V roce 1900
ji, musí za každý kus zaplatit jeden a půl čalo rozvíjet na patřičné úrovni. byla tato cenová hladina: 1 metrák (1q =
krejcaru!“ Peníze, které se tímto způ- 100kg) pšenice 16 korun, 1q žita 15 korun,
sobem získají, budou použity na čištění ROZVOJ HOSPODÁŘSTVÍ 1q ječmene 14 korun, 1q ovsa 12 korun, 1q
města a obnovu poškozených věcí. Pro pozvednutí řemesel a obchodu se brambor 2 koruny 60 haléřů, 1kg chleba
pokusilo městské zastupitelstvo vytvo- 37 haléřů, 1kg másla 2 koruny, 1kg hově-
NOVÉ DANĚ řit vyhovující tržní podmínky a 7. dub- zího masa 1 koruna 12 haléřů, 1kg vepřo-
Vedení města při sestavování rozpočtu na 1863 rozhodlo nevybírat po dobu jed- vého 1 koruna 28 haléřů, 1l piva 28 halé-
neustále řešilo jak získat další finanční noho roku tzv. „stání“ pro majitele koní, řů, 1kg soli 26 haléřů, 1m³ tvrdého dřeva
prostředky. Nejschůdnější cestou z nouze kteří své odchovance přivedli na koňský 8 korun, 1m³ měkkého dřeva 6 korun a 1q
bylo zvyšování různých poplatků po mini- trh, jenž se konal na náměstí. Mimo to uhlí 2 koruny 50 haléřů. V Rakousku –
málních částkách. V roce 1887 došla řada byl nejkrásnější kůň určený k prode- Uhersku vstoupila v platnost metrická
i na psy, a tak za jejich držení byla vymě- ji ohodnocen symbolickým „dukátem“. soustava roku 1876.
řena daň. Roku 1894 se zvýšila spotřební Další čtyři v pořadí dostali prémii ve for-
daň na drahocennou pálenku. Hektolitr mě „tolaru“. Není známo, jak dlouho tato VÝSTAVY
piva i hektolitr destilátu se danil ve pro- soutěž byla provozována. Po krátké době K povznesení obchodu, řemesel, ale pře-
spěch obce 1 zlatým. Víno stát zatěžoval se její pozitivní vliv vyčerpal a týdenní devším k rozvoji zemědělství, sloužily
pohyblivou spotřební daní a pro obec se trhy trpěly malou nabídkou a zásobová- především zemědělské a řemeslnické
odvádělo 67%. Tyto zvýšené daně platily ním. Člen městského zastupitelstva Emil regionální výstavy, které pořádal Slezský
i pro Horní Ves. Lubowsky roku 1889 navrhnul zrušení výbor zemědělsko-lesnické společnosti.
poplatku za prodejní stánek s obilím. Po- Městské zastupitelstvo tuto aktivitu ví-
Městské zastupitelstvo šetřilo, jak moh- žadavek však nebyl přijat, protože zastu- talo a pro každou výstavu vytvořilo pří-
lo, ale část prostředků potřebovali pro pitelstvo nebylo tak velkorysé, jako před pravný výbor, který se velmi aktivně po-
místní chudé. Tady hodně pomohl spole- 26 lety a odvolalo se na několik let staré dílel na organizaci. První se konala roku
čensky odpovědný mladý vítkovský prů- usnesení ze 7. ledna 1882. Mezi trhem na 1892 a další v roce 1900. Obě probíhaly
mysl. Opakovaně místní majitelé tová- svátek Hromnic (2. února) a trhem ko- v zámecké budově a přilehlém parku. Nad
ren věnovali značné sumy na činnost ve naným v květnu je více jak tříměsíční oběma událostmi převzal čestnou záštitu
prospěch chudých. Pozadu nezůstali ani tržní pauza, a tak se rozhodlo uspořádat zemský hejtman hrabě Heinrich Larisch-
zámožní obyvatelé města a darovanými v měsíci březnu „dobytčí trh“. Byla to pří- -Mönnich. Velkou zásluhu na zdárném
penězi chudé podporovali. Vítkov za to ležitost přitáhnout do města prodávající průběhu měl městský zvěrolékař Fridrich
byl velmi vděčný a pojmenovával ulice po i kupce z blízkého i vzdálenějšího okolí. Habel, který stál v čele městského pří-
dobrodincích a uděloval jim i čestné ob- pravného výboru. Obě výstavy byly také
čanství města. CENY POTRAVIN velmi ziskové.
Základní jednotkou objemu byla tehdy
Hospodářský život každého místa je vídeňská měřice (Wiener Metzen), která Pavel Kučerka
velmi ovlivněn úspěšnými a movitými měla objem 61,5 litru a jeden hektolitr
obyvateli. Stejně velký vliv mají i jiné obilí vážil 66 až 73 kg. V roce 1861 obná-
okolnosti, tedy zda je možné získat in- šely ceny plodin a základních potravin Zdroj:
vestora, nebo si půjčit peníze na obchod- v rakouské měně tyto hodnoty za jednu Ullrich, Josef. Geschichte der Stadt Wig-
ní podnikání, nebo nákup nemovitosti. vídeňskou měřici: pšenice 7 zlatých, žito stadtl. 1933, str: 378-380, 387-389
Kdo si chtěl v první polovině 19. století 5 zlatých, ječmen 4 zlaté, oves 2 zl. a 50
ve Vítkově obstarat kapitál na rozjezd krejcarů, brambory 1 zl. 60 kr.
podnikání, musel se obrátit na zámožnou
soukromou osobu, nebo městkou radu,