Page 9 - Chytrý zpravodaj - Vítkov 02/2025

FINANČNÍ POMĚRY MĚSTA VE DRUHÉ POLOVINĚ

19. STOLETÍ

Podle nového zákona o obcích z roku 1849
se mohlo každé město samostatně rozví-
jet podle svých představ. Osud Vítkova
již ležel v rukou zvolených zástupců z řad
obyvatel, kteří převzali zodpovědnost za
jeho majetek a směr rozvoje. Podle pí-
semných dokumentů mapujících činnost
vedení radnice ve druhé polovině 19. sto-
letí ovšem chyběla na straně monarchie
vůle, která až do sedmdesátých let i díky
mizerným finančním poměrům, podva-
zovala možnost většího rozmachu.
V roce 1851 se vlastně až na počínající zna-
telné zvyšování daní nic zvláštního nepři-
hodilo. Takto popisuje Johann Lichtblau
nastupující trend ve svém deníku: „Stát-
ní aparát vyhlašoval daň za daní a ne- zastupitelstvo rozhodnutí zemské vlády a neočekávané výdaje“ a požádalo, aby
kompromisně je vymáhal. Kdo nemohl ze 7. července: „V případě potřeby je po- bylo od těchto nových nákladů osvobo-
zaplatit, byla na něho uvalena exekuce. voleno prodávat obecní pozemky.“ zeno.
Byly to těžké roky…“. Městský tajemník Co se týká platebních podmínek, nelze Hlavní příčina peněžní nouze spočívala ve
Klimitschek sepsal pamětní list, který vůbec za pozemky dostat zaplaceno v ho- státě, ale podobně se samozřejmě neda-
v roce 1861 vložil do báně na věži hřbitov- tovosti, protože při tehdejší peněžní krizi řilo i na úrovni města. V té době se vedlo
ního kostela a takto v něm popsal situaci: si nikdo není schopen půdu koupit. Bylo špatně i na trhu s látkami a výroba suk-
„Finanční poměry v rakouském státě byly navrženo, aby při vyhlášení záměru byla na i tkalcovský průmysl stagnoval. Navíc
dlouhodobě velmi špatné. Válka v Itálii stanovena základní kupní cena. Zájemce v letech 1852, 1854 a 1855 postihla naši
1848 -1849, revoluční rok 1848, následné předloží 10% kauci, tedy záruku na splně- oblast neúroda.
potlačení povstání v Uhrách v roce 1849 ní určitého nároku. Před začátkem draž-
a v roce 1859 opětovný vojenský konflikt, by se musí kauce doplatit na 1/3 před-
ve kterém stály proti sobě habsburská pokládané částky. Druhá třetina ceny se VÝVOJ PRŮMYSLU
monarchie a Sardinie s Francií v bojích musí zaplatit do 1. listopadu a třetí část V roce 1850 byla hlavním zdrojem obži-
za sjednocení Itálie, si vyžádal značné do 31. prosince 1856. Neúspěšným zájem- vy většiny obyvatel produkce lněných
množství peněz. Státní dluh se vyšplhal cům o koupi bude záloha navýšena o 5% výrobků. V knize brněnského politika,
na 3 000 miliónů. Na vládní půjčky si ban- úrok a vrácena. historika a statistika Christiana rytíře
ky připočítávaly tzv. agio přirážku ve výši Finanční situaci města lze charakterizo- d’Elvert Společenský vývoj Moravy a ra-
40 procent.“ vat na těchto konkrétních příkladech. kouského Slezska z roku 1856 je uvede-
Do roku 1858 se používaly k placení dva Do roku 1856 byly na vítkovských ulicích no v souvislosti s Vítkovem, že nejvíce se
druhy mincí - tzv. vídeňská měna a kon- pouze 4 lucerny. Okresní úřad připomí- vyrábí lněné plátno a nepatrné množství
venční měna, na kterou se vztahovala ná, že z bezpečnostních důvodů je nut- čalounické látky. Také se produkovala
regulační pravidla. Toho roku vstoupila né nainstalovat pátou pouliční lucer- hrubá příze – pytlovina a lněné ručníky,
v platnost celní unie mezi Rakouskem, nu. Městské zastupitelstvo se zdráhalo závěsy různé kvality, damaškové plát-
Uhrami a Německem a byl přijat nový a s ohledem na prázdnou městskou po- no a v malém množství ubrusy. Hodno-
standart vedoucí ke sjednocení kurzů kladnu požádalo okresní úřad o finanční ta této celoroční produkce je udávána
oběživa – 1 celní libra = 500 gramů stříb- podporu. Na tohle okresní úředníci ani v konvenčních mincích. V roce 1854 bylo
ra. V Německu se platilo tolarem (1 libra neodpověděli a rovnou konali. Na nákla- vyrobeno lněného plátna za 135 000 zla-
stříbra – 30 tolarů). V Rakousku a Uhrách dy města zakoupili jimi požadovanou pá- tých, hrubé příze za 14 000 zl. a damaš-
zlatým (1 libra stříbra – 45 zlatých), 1 zla- tou lucernu. K této záležitosti se vyjádřili kového zboží za 800 zl., v roce 1855 lně-
tý vážil 12,345 g a obsahoval 11,11 g stří- zastupitelé na své schůzi 29. ledna 1856: ného plátna za 148 500 zl., hrubé příze za
bra. Obě měny byly v císařství uznávané „Finance města nedovolují utrácení a je 13 500 zl. a damaškového zboží za 1 000
od 1. ledna 1858, a to v kovových mincích nezodpovědné koupit pátou lampu, když zl., v roce 1856 lněného plátna za 153 000
i papírových bankovkách. se na nákladech na provoz současných zl., hrubé příze za 17 000 zl. a damaškové-
Když má stát málo peněz, tak města čtyř velkých uličních luceren okresní úřad ho zboží za 1 000 zl.
mají ještě méně. Zápis z jednání obecní- nepodílí.“
ho výboru ze 3. července 1855 označuje Podobným způsobem se město bráni- Pavel Kučerka
finanční a majetkové poměry Vítkova lo slezské zemské vládě, která nařídila
jako neutěšené. 15. ledna 1856 již obec umístit signální lucernu i na budovu čet- Zdroje: Ullrich, Josef: Geschichte der Sta-
nedisponuje žádnou hotovostí. 31. čer- nické stanice č. p. 1. Město však vyhlási- dt Wigstadtl. 1933, str.: 351 - 353
vence téhož roku akceptovalo městské lo „neschopnost platit nepředvídatelné