Page 62 - Chytrý zpravodaj - Veleň 1/2022

KRONIKA

nechtěl vyhověti, až teprve, když ho které se snažily rozbít vše, co vedlo hudba bude hrát v sále. Místnost byla
Pokorný ujistil, že v Mírovicích ne- k národnímu vědomí. Slavnost se po obsazení občanstvem uzavřena a
prodělá, svolil a svůj divadelní stá- konala ve všední den. Myslím, že to řídící Svěcený se ujal slova. Znovu
nek rozbalil v hospůdce u Černých. byla sobota. A den 14. VI.r. 1898. seznámil občanstvo s významem
Bylo zde sehráno několik divadel Zlatým bodem slavnosti byla hud- Fr. Palackého a jeho dílem. Jeho řeč
roku 1893 i v dalších létech. Podob- ba Antonína Semeckého z Čakovic, byla rušena nejen tlučením do oken.
ně zde působila i též společnost ředi- která přilákala veliké množství ob- Po odchodu několika bouřliváků na-
tele Faltyse. Jistě, že se propagování čanstva z celého okolí. A zvláště ta stalo konečně ticho, v němž Svěcený
tohoto divadelního umění zúčastnil i okolnost, že s hudbou přišli členové svůj projev ukončil. Po té následova-
František Svěcený. Hry se skončily tělocvičné jednoty Sokol z Čakovic, la volná zábava s hudbou. Tak skon-
kolem roku 1896. V těchto létech vy- čila tato vlastenecká slavnost, která
cházelo mnoho vlasteneckého tisku a přinesla do našich obcí světlo národ-
mezi jinými byly vydány či sepsány ního uvědomění.
kroniky obcí z našeho okolí. Známe Největší radost ze zdaření této slav-
Chvojkův dům v Kamenné ulici č. 404 kroniku Služskou, sepsanou Fr. Pu- nosti měli jistě naši vesničtí vlasten-
balem, Historii Čakovic od děkana ci, Pokorným počínaje a Svěceným
Charváta, kroniku Líbeznic faráře konče.
Paroubka apod. A tak život v naší vesničce Mírovi-
Svou prací přispěl k tomuto i náš cích běžel za krásné spolupráce těch-
František Svěcený. Svým nákladem to uvědomělých rozsévačů národního
vydal a také sepsal Historii Třebora- probuzení. Co tu potom následovalo
dic. Je to malá, útlá knížečka, ve kte- krásných večírků u Černých, zpes-
ré vypravuje historii sousední obce, třených hudbou Švába-Vanderera
místního kostela i školy. Knížka má Malostranského a zpěvem členů Pě-
asi 8 listů – 16 stran. Vydána byla v veckého sdružení Kytara, které ně-
roce 1898, k oslavě zlatého jubilea kolikráte zavítalo do našich Mírovic.
panování J.V. císaře Františka Jose- Po zřízení školy ve Veleni přestává
fa. Knížku vlastní i mnoho našich přátelský styk Svěceného s Mírovi-
spoluobčanů. Svěcený sepsal i ně- dalo tušit, že ohlášená slavnost bude cemi, který už sem dochází jen občas
kolik hudebních děl, které věnoval národního rázu. V obci byly vyvě- na kus řeči.
místnímu Slaviboru.Mezi vavříny, šeny prapory a v oknech, protože se A tak tento vážený kmet stárnul
které zdobí ušlechtilou postavu naše- slavnost konala k večeru, objevily pod tíhou povinností, které obětavě
ho Františka, patří i slavnost Františ- se transparenty s obrazem Palacké- po celý život zastával. Ať už to byla
ka Palackého, která byla uspořádána ho, ozářené světlem svící. Na staré škola a výchova mládeže nebo řízení
v Mírovicích r. 1898, 14. června. návsi seřadil se průvod, který s hud- kůru v Třeboradicích v kostelíčku,
Na této slavnosti měl zásluhu i při bou ubíral se k Jírově skalce (Pokor- kde hrával denně na varhany a vedl
ní spolupůsobil a Josef Černý ji po- ných), kde byla zapálena hranice. lidový zpěv nebo řízení Slaviboru
pisuje takto: Nevím, kdo dal podnět Po přednesení básní promluvil řídící a dalších spolků, jako Včelařského
k této oslavě, ale podle té okolnosti, učitel František Svěcený o významu spolku „Včela Podládecká“ a míst-
že místní rolník Josef Pokorný žádal našeho národního dějepisce Františ- ní Rolnické besedy. Toto vše ubíralo
osobně c.k. hejtmanství v Karlíně o ka Palackého. Po skončení slavnosti síly tomuto nadanému člověku, který
povolení, myslím, že on má na jejím šlo se zpět do hostince s. Černého. Už zasvětilcelý život nejkrásnějšímu cíli
pořádání největší zásluhu. Tehdy mu při průvodu tam a zpět, došlo k růz- výchovně dobrého člověka. A tato
byla doporučována četnická asisten- ným nepřátelským projevům. Různí obětavá vlastenecká práce postavila
ce k této slavnosti, ale Pokorný od- výrostkové vykřikovali zkomole- Františka Svěceného jako vzor pro-
mítl. Bylo to v době počátků organi- ná hesla – hanba Palackému apod., následování. Přiblížila se chvíle, kdy
zování dělnictva, které bylo většinou zprvu bylo ujednán, že hudba bude tento zasloužilý učitel a vychovatel
informováno většinou rakouskou so- hrát před hostincem, ale protože ru- mládeže se rozhodl odejíti do pense.
ciální demokracií, v té době ovlivňo- šení neustávalo, a ozývalo se volání Jak smutně se Třeboradice loučily …
vané různými živly protinárodními, „Hajlo“ apod., bylo rozhodnuto, že Přepisuji zde z Pamětního listu Sla-

62 OBECNÍ NOVINY