Page 25 - TZ_2021_09
P. 25
Když jsem jako malý kluk chodíval na
začátku Libušina údolí kolem ohoře-
lých zdí, které později zarostly náleto-
vými stromy, a pozůstatků tanečního
parketu se schodištěm, z něhož dnes
zbyly poslední rozvaliny, věděl jsem
sice, že jsem na Střelnici, která nedáv-
no vyhořela, ale vůbec mě nenapadlo,
že to krásné místo má tak dlouhou
a pohnutou historii.
Dnes se o něm dočteme třeba v pub-
likaci Karla Dvořáka Ze staré Třebíče
nebo v Procházkách starou Třebíčí
Jiřího Joury. Nejobsáhleji a nejúplně-
ji o Střelnici pojednal Miroslav Ma-
loušek ve vlastivědném sborníku Mu-
zea Vysočiny Naším krajem 17/2020 Střelnice na poč. 40. let minulého století
a to včetně řady historických foto-
grafií. Proto většina níže uvedených zaret, po založení Dělnické tělocvičné strojíren a konečně Jednotný klub
informací pochází právě z něj. jednoty sloužila jako tělocvična, před pracujících. Muzikant Pavel Hlaváč si
Místo, jehož si nedávno všimli někte- I. světovou válkou jako nouzová uby- vzpomíná, že když jako mladičký bu-
ří mladší Třebíčáci a ptali se po mož- tovna, za války v ní bydleli haličští beník na Střelnici začínal, visela tam
nostech jeho využití, se stalo Střelnicí uprchlíci a po ní se opět stal restau- od stropu jediná žárovka, Lubomír
CO VŠECHNO ZAŽILA STŘELNICE
V LIBUŠINĚ ÚDOLÍ
v polovině 19. století. V r. 1852 byla rací. V závěru II. světové války byly Strnad tam zase pamatuje jednu z po-
postavena budova, která sloužila do Střelnice svezeny lavice a židle ze sledních zkoušek tanečního souboru
střelecké společnosti (vlastní střel- středních škol, které se změnily na Třebíčan před odjezdem na zájezd do
ba se provozovala ze svahu nad Hlu- lazarety, a na jejím úplném konci v ní Londýna, což byla tehdy velká exoti-
chým mlýnem do terčů umístěných přespávali němečtí vojáci střežící že- ka. Jenže Třebíčan tančil v Londýně
směrem k dnešní vyhlídce), ale také lezniční most. v době, kdy už u nás byly ruské tanky,
ke kulturnímu vyžití. V sále se hrálo Tím se dostáváme do období, které si a tak bylo brzy po zahraničních zájez-
divadlo a pořádaly zábavy. Když v 70. starší Třebíčáci pamatují. V radostné dech. A taky po Střelnici, i když to, že
letech zájem o střelecký sport opadl poválečné době se na venkovním par- vyhořela v únoru roku 1969, s okupací
a budova se stala městskou, byl v ní ketu tancovalo při živé hudbě, uvnitř nesouvisí. Jen to tehdy podtrhlo bez-
zřízen výletní hostinec. Dnes to zní se hrál stolní tenis. Od padesátých naděj té doby.
zvláštně, ale tehdy se chodilo z Tře- let, kdy už nemohli působit soukrom- Skončeme raději veselejší vzpomín-
bíče na Střelnici na výlet. Budova níci, spadala Střelnice postupně pod kou už zmíněného Lubomíra Strnada:
mívala i další využití: v době prusko- Službu veřejnosti, Restaurace a jídel- „V létě se na Střelnici pořádaly „Odpo-
-rakouské války v ní byl vojenský la- ny, Závodní klub Západomoravských lední čaje“ s tancem, které hojně na-
vštěvovala třebíčská omladina včetně
nás kluků z Kanciborku. Čaj se tam
sice podával, ale s rumem, a to pou-
ze prochladlým dědouškům, kteří se
vraceli z procházky Libušiným údo-
lím. Jinak se prodávalo v tradičních
lahvích jen třebíčské pivo 10 a třebíč-
ská Zonka, aby mládež nebyla bujná.
Tančilo se venku na vyvýšeném beto-
novém parketě a sedělo se okolo něho.
V zimě se tam pořádaly zábavy a bály
různých organizací z Třebíče. Také
tam v zimě koncem 50. let vedl ta-
neční mistr pan Kryštof taneční kur-
zy pro „študenty“ a ostatní mládež
z Třebíče (nějaký čas s ním také učila
tančit moje žena). Myslím si, že mno-
ho dnešních osmdesátníků a osmde-
sátnic na to rádo vzpomíná.“
Střelnice po požáru v r. 1969 Milan Zeibert (s využitím materiálů
a fotografií z archivu Miroslava Malouška)
| 21 | TŘEBÍČ V POHYBU | www.trebic.cz |
