Page 12 - Chytrý Zpravodaj - Třebechovice pod Orebem únor 2021
P. 12

12                                                                                      Třebechovické Haló

        Čp. 260                                               uveden soukromník Václav Vašata s manželkou, penzistka Cecilie
                                                              Rambousková a  krejčí Josef Železo s  manželkou Marií. Bydlel tu
        Dům s tímto číslem popisným stával původně za řekou po pravé  také soukromý autodopravce Erich Vacek. Po roce 1957 tu bydleli
        straně schodů na Oreb. Při požáru 25. července 1855, stejně jako  Vyčítalovi a další majitelé.
        okolní domy, vyhořel. Pravděpodobně nebyl obnoven, protože
        ve  sčítání lidu v  roce 1890 na  tomto místě již není uveden. V  té   Čp. 216
        době byl rozdělen dům s čp. 215 a tato část je ve sčítání lidu pře-
        psána na čp. 260.                                     V roce 1869 tento dům koupili Anna a Jan Pikorovi, v roce 1888
        V roce 1880 se majiteli pozdějšího čísla 260 stali František a Anna  odevzdací listinou přešla jedna polovina a v roce 1890 druhá po-
        Vincenovi. V roce 1897 se na základě odevzdací listiny stala Anna  lovina na Augustinu Gutmenovou. Ještě v roce 1890 dům koupi-
        Vincenová majitelkou celé nemovitosti. Od  ní ji pak v  roce 1903  la Josefa Michlová. Dalšími vlastníky se v roce 1900 stali Kateřina
        koupili Václav a Anna Novákovi. Od roku 1933 byla Anna majitel-  a Václav Haškovi a v roce 1903 Josef a Antonie Hemelíkovi. V roce
        kou celé nemovitosti a v roce 1941 ji pak zdědili jednu polovinu  1929 odevzdací listinou přešla na Antonii Hemelíkovou i druhá po-
        Jaroslav a Vlasta Novákovi a  druhou polovinu Marie Zvoníčková.  lovina. V roce 1945 se vlastníky na základě další odevzdací listiny
        Ještě v roce 1941 Jaroslav Novák vykoupil čtvrtinu Vlasty Novákové  staly jejich děti, František Hemelík a Růžena Knesplová. V roce 1957
        a  polovinu Marie Zvoníčkové. Od  něj pak dům v  roce 1946 kou-  pak Růžena Knesplová zdědila i druhou polovinu. Další majitelkou
        pil Antonín Vít a v roce 1948 připsal polovinu manželce Zdeňce.  se stala její dcera Růžena, provdaná Čiháková. Po smrti paní Čihá-
        Po smrti Zdeňky Vítové dům koupil Milan Tichý. Další majitelkou  kové v roce 2003 dům zdědila její neteř Hana Rútová a ta ho v září
        se pak stala Marcela Zoubková a od ní dům na jaře 2016 koupili  2003 prodala současným majitelům.
        současní vlastníci.                                   V  roce 1900 Josefa Michlová nechala původní dřevěný domek
        V roce 1915 proběhla přístavba a oprava, podle poznámky, vyhoře-  zbořit a postavit na jeho místě nový, přízemní a zděný. Současnou

        lého stavení. V roce 1947 Antonín Vít přistavěl koupelnu a záchod.  podobu pak dům získal po stavebních úpravách, které uskutečnil
        Dům pak mnoho let zůstával bez větších změn. V roce 2016 sou-  v roce 2008 současný majitel.
        časní majitelé upravili vnitřní prostory jako koupelna, WC, kuchy-  V roce 1921 zde bydlel truhlář Josef Hemelík s manželkou a dětmi
        ně, okna a vchodové dveře, aby vyhovovaly celoročnímu bydlení  Františkem, Růženou a Jindřichem a dva další nájemníci. Jedním
        a v roce 2018 zrekonstruovali střechu.                z nich byl Vilém Knespl, pozdější manžel Růženy Hemelíkové. V roce
        V  roce 1890 zde bydlel povozník František Vincena s  manželkou  1930 tu byla vedena Antonie Hemelíková a krejčí Bedřich Holeček.
        a třemi syny a rodiny Jana Bělohoubka a Anny Kavalírové. V roce  Bydleli tu také Vilém a Růžena Knesplovi, Vilém do roku 1962, Růže-
        1910 zde bydlel povozník Václav Novák s manželkou Annou a dětmi  na 1980, dále Josef a Růžena Čihákovi, jejich dcera s manželem. Jo-
        Boženou a Václavem, Jan Sedláček s rodinou a Josef Tomáš s man-  sef Čihák zemřel v roce 1997, Růžena Čiháková tu žila do roku 2003.
        želkou. V roce 1930 to byl rolník, povozník Václav Novák s manžel-  Josef Hemelík se živil výrobou bačkor a byl ve své době známý cho-
        kou, syn Jaroslav, krejčí, dcera Marie provdaná Zvoníčková a Karel  vatel včel.
        Vanický s rodinou. Později tu žil zástupce pojišťovny Karel Zvoníček
        (manžel Marie) a syn Karel. Zdeňka Vítová tu žila do roku 1983.   Čp. 217
        Čp. 378                                               Tento dům byl dlouhá léta v majetku jedné rodiny. V roce 1847 se
                                                              na  základě odevzdací listiny stal majitelem Václav Novák, v  roce
        Pozemek v roce 1904 koupili Václav a Kateřina Vašatovi a postavili   1885 smlouvy postupní manželé Arnošt a Marie Novákovi. V roce
        zde nový domek. V roce 1932 přešla polovina smlouvou postupní   1912 se majitelkou celého domu stala Marie Nováková. Protože
        na Václava Vašatu ml. a v roce 1933 odevzdací listinou druhá polo-  Novákovi neměli vlastní děti přešlo vlastnictví v roce 1935 smlou-
        vina. V roce 1957 se majiteli stali Jaroslav a Marie Vyčítalovi. Dalším   vou odstupní na jejich příbuznou Milicu Chmelařovou. Ta se v roce
        majitelem se stal jejich syn ing.  Miroslav Vyčítal a  od  něho dům   1936 provdala za Stanislava Bačinu a v roce 1938 na něj nechala
        koupili v roce 2009 současní majitelé.                přepsat polovinu domu. V roce 1977 dům zdědily dcery Milica Run-
        V roce 1970 Jaroslav Vyčítal provedl přístavbu a vybudoval zádveří.    štuková, Blažena Metzlová a Stanislava Špryňarová a ještě v témže
        Za současných majitelů dům prošel postupně celkovou rekonstruk-  roce ho prodaly současným vlastníkům.
        cí a získal současnou podobu.                         První změnou prošel domek v roce 1881, kdy Václav Novák nechal
        V roce 1921 tu bydlel Václav a Kateřina Vašatovi se synem Václa-  celý domek přestavět. V roce 1935 Milica Bačinová postavila skla-
        vem, ve druhém bytě Josef Žalud a ve třetím řezník Karel Panenka   diště pro obchod s ovocem. V roce 1938 pak nechala celý přízem-
        s manželkou, synem Karlem a dcerou Vlastou. V roce 1930 zde byl   ní dům rozbořit a postavit nový poschoďový. Do ulice v něm byl
                                                              obchod, na dvorku mandlovna. Po zrušení obchodu byly prostory
                                                              po něm v roce 1969 upraveny na pokoj. Dalšími stavebními úpra-
                                                              vami, ale bez změny vzhledu, pak prošel dům až za současným ma-
                                                              jitelů v letech 1978, 1986 a 2008.
                                                              Václav Novák byl kominík. Také jeho syn Arnošt Novák byl kominík.
                                                              Živnost po něm, jak má uvedeno ve sčítání lidu v roce 1930, pře-
                                                              vzala pak jeho žena Marie. Ta zemřela v roce 1936. Po roce 1938 byl
                                                              v přestavěném domě obchod. V roce 1935 dostal Stanislav Bačina
                                                              povolení pro sadařství a obchod zeleninou, Milica Bačinová v roce
                                                              1941 povolení na  elektrický mandl. Takto na  živnost rodičů vzpo-
                                                              mínala jejich dcera Blažena, provdaná Metzlová. „Nejdříve se vozilo
                                                              mléko z mlékárny v Opočně, a potom, asi v roce 1940, se muselo
                                                              vozit z  Hradce Králové. Taky se prodávalo pečivo a  chléb, koláče,
                                                              loupáky, které dodávala pekárna v  Kohoutově mlýně.  V  obchodě
                                                              prodávala moje maminka, Milica Bačinová. Taky jsme měli mandl.
                                                              A  po  večerech jsme mandlovali.  Tatínek – Stanislav Bačina jezdil
                                                              na Vrcha pro ovoce, na Moravu pro meruňky, okurky a jiné ovoce
                                                              a prodával je na trhu i doma. Na Vánoce prodával stromečky. V roce
                                                              1948 byl obchod znárodněn a převzat Pramenem a na čas uzavřen.
                                                              Tatínek odešel dělat do slévárny k Pokorovým. Mlékárna byla znovu
                                   Čp. 216 před poslední přestavbou  otevřena v roce 1963, opět ji vedla maminka, až do roku 1968, kdy
   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17